Cryolophosauří život 22/30

Minulá část:

V jediné sekundě zaplavila obří megavlna celé pobřeží. Cryolophosaurovi se naštěstí povedlo vyplavat na hladinu, společně s ním byla také skupinka Lufengosaurů. Bohužel museli vyšplhat na jeden jediný útes, takže stará nepřátelství byla na dobu neurčitou zažehnána. Po asi dvou dnech voda pomalu slehla a ukázala se poškozená pláž. Pro masožravce však nyní začaly hody, protože zbytky mrtvých dinosaurů určitě poslouží jako moc dobrá potrava...

Cryolophosauří život 22/30:

Nastal opět pochmurný den, nad džunglí byla k vidění hustá mlha. Pobřeží se už zotavovalo z rány vlnou, ačkoliv to však bylo zhruba měsíc po tomto strašlivém incidentu, ne vše se vrátilo do původní podoby. Z mrtvých dinosaurů tu byly už jen ohlodané kosti a pláž jimi byla doslova poseta. Žádní dravci z džungle už ale nepřicházeli a život již docela staršího samce Cryolophosaura se vrátil do původní podoby. Každý den zase požíral ryby, vyplavené mořem, a z útesů sledoval, jak žijí ve vodě mořští plazi. Nastal večer. Samec se vrátil ke svému brlohu, který si obnovil na vrchu skály. Lehl si, sklonil hlavu a chystal se ke spánku - náhle však z dálky uslyšel známý řev. Opět se muselo jednat jedině o Cryolophosaura, nic více a nic méně. Samce to vyrušilo, pohlédl na oblohu, po jejíž dráze poletoval Eudimorphodon, pak obrátil zrak mezi Lufengosauří kosti, poté se podíval k džungli a opatrně vstal. Řev se ozval znovu a samec na něj odpověděl úplně stejným tónem. Nejdříve se nic nedělo, ale pak z džungle vyšel veliký predátor. Samec cítil jeho pach až sem. Nicméně, nejen to, cítil i pach čerstvé krve...

Neznámý jedinec jeho druhu, jenž vyšel z pralesa, nebyl sám, doprovázelo ho ještě mládě. Samec se zastavil v chůzi k nim a vzpomněl si, že něco takového vždy oznamuje příchod smečky. Pokud nějaká smečka svou kolonii opustí, hledá si okamžitě nové teritorium, kde by mohla vychovávat mláďata. Samci s mláďaty nikdy nejsou, což znamená, že tento jedinec je samice, a právě jen ty žijí ve smečkách. Samec začal řvát na všechny strany. Velice ho znepokojoval pach krve, který byl cítit ze samičiných úst. Ta na to odpověděla dlouhým voláním. Pak se z džungle ozvaly další hlasy velkých Cryolophosauřích samic...

Pokračování, jako vždy, příští týden... Pokud se Vám dvaadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...