Život dinosaurů I.: Život Daspletosaura 1/4

Tak už je to zase tu, po relativně dlouhé době (poslední příběh skončil v září) je tu konečně nový, mnou již nějakou dobu slibovaný příběh. Bude opět zobrazovat život dinosaurů, tentokrát ale zcela od začátku, tedy od narození až po smrt zvířete... Jako prvního jsem vybral Daspletosaura...

Život Daspletosaura 1/4:

Bylo pozdě večer v pravěké Montaně před 75 miliony lety. Ne dlouho, a mělo se setmít. Zrovna v tuto dobu chodila samice Daspletosaura po svém teritoriu, hledajíce perfektní místo pro hnízdo. Ještě nějakou tu dobu hledala, až našla hezké místečko přímo v křoví. Začala hrabat a pomalu nakladla vejce... Několik týdnů poté začalo první vejce praskat a vykoukla z něj malinká Daspletosauří hlavička. Byl to malý sameček, hrdina tohoto příběhu... Malý Daspletosaurus začal ihned zkoumat okolní svět a se svou bandou - dalšími pěti Daspletosauřátky - žili kolem hnízda. Matka jim nosila převážně malou potravu, kterou v okolí hnízda našla. Pak ale nastal den, kdy se i matka musela pořádně nažrat. Hladem chřadla několik týdnů a kromě drobných savců nepozřela nic. Ráno za úsvitu bez rozloučení vstala a opustila hnízdo. Mláďata podle insinktu věděla, že je neopouští, ale právě v tuto chvíli začalo první riziko v životě Daspletosaura. Náš malý sameček měl žízeň a chtěl se jít napít k jezeru, kam je matka vždy brala. Když tu teď nebyla, šel sám. Dokonce i bez sourozenců. Sotva se ale pokusil napít, slunce zakryl velký stín... Stín Quetzalkoatla... Sameček se díval na poletující ptakoještěry, občas chytli nějakou tu rybu. Pro malého Daspletosaura, neznámý svět. Až se ale zobák Quetzalkoatla nad ním s krví obarvenou rybou zavřel, pospíchal zpátky k hnízdu... Mezitím matka křižovala teritoriem, aby sehnala potravu, ale bezvýsledně. Quetzalkoatlové na nebi, "křičící" malí savci na větvích stromů a silný, studený vítr... Pak se opodál něco pohnulo. Byl to jiný Daspletosaurus, mladý samec lovící v jejím teritoriu. Matka na něj začala ihned výhružně řvát a on se pomalu dal na odchod. Aby to provedl rychleji, matka po něm vyskočila a on v tu ránu zmizel za hranicí jejího teritoria. Zřejmý nedostatek vody ale zahnal všechna zvířata v matčině teritoriu více na jih za dešti, a tak tu nežilo takřka nic... Pak ale matka uviděla ve vysokém křoví pohybující se ocas. Sama věděla, že nemá útočit na zvířata s kyjem na ocase... Pomalu se začala chystat na útok...

Daspletosaurus kontra Sauropelta

Vyskočila po tom ocase. Zvíře se ale náhle obrátilo. Samice div úlekem neutekla. Byla to Sauropelta, nodosaurid, příbuzný ankylosaurům s kyjem na ocase. Po obou ramenech měla několik ostrých ostnů. Matka se pokusila o útěk, ale rozzuřená Sauropelta se proti ní rozběhla a ostny se zaryly přímo do pravé zadní končetiny. Na místo přiběhl i vyhnaný mladý Daspletosaurus. Jen chvíli přihlížel - věděl už, že toto teritorium mu může brzy patřit, pokud Sauropelta napomůže ke smrti samice. S rozdrásanou končetinou se kulhávaje matka vrátila k hnízdu... Mláďata, hladová, se na ni vyděšeně dívala. Matka už věděla, že konec se nachýlil. Pár hodin poté nad dvěma malými Daspletosauříky skonala a tím přišel nejen konec matky, ale i dvou sourozenců našeho samečka. Naproti tomu měla ale mláďata štěstí - právě v tuto dobu by se totiž ona sama mohla stát synem smrti; takto zahynula pouze matka se sourozenci...

Snad se Vám první část Života Daspletosaura líbila... Toto ale není úplný konec - ještě tu budou další tři části!