Život Daspletosaura 2/4:
Mláďata, která se již před smrtí matky osamostatňovala, přežila o hmyzu, vodě a malých obratlovcích ještě dlouho. Jeden ze tří sourozenců pak ale náhle zahynul... Proč? Na tom zase tak nezáleží... Náš Daspletosaurus, v této době již dvouletý, dva a půl metru dlouhý, už rozhodně vážky a můry nehonil. Se svým sourozencem lovil už mnohem větší kořist. Tak třeba jednoho dne, kdy slunce opravdu hodně svítilo, rostlinám se dařilo a Maiasaury - kachnozobí dinosauři o šesti metrech - se objevily na pláních. Oba samci se rozdělili, tak aby, sourozenec zaútočil ze zálohy na nějaké mládě. Náš Daspletosaurus se schoval dopředu. Jakmile se sourozenec chopil útoku a Maiasauří mládě utíkalo přímo k ukrytým spárům našeho Daspletosaura, rozhodlo se obrátit a skončilo u matky. Na lov museli být Daspletosauři alespoň tři, a oni byli jen dva. Ale týdny ubýhaly... Nastávalo sucho... Quetzalkoatlové se shromažďovali v okolí malých jezírek v ohromných počtech a prali se o zbylé, rozpadlé a shnilé ryby. Toto období sucha ale bylo rozhodně horší, než jakékoliv jiné. Sluneční svit úplně vysušil potok. Tam, kde se kdysi Maiasaury s mláďaty shromažďovaly, dnes občas ležely kosti teropodů, kteří pošli hlady. Oba Daspletosauří bratři k němu došli. Bratr ale bohužel nevydržel a spadl ze skály, roztříštil si kosti a následkem sucha zahynul. Náš Daspletosaurus mu už nemohl nijak pomoci. Sucho stále trvalo...
Daspletosaurus
Náš samec se potloukal po matčině starém teritoriu, které mu nyní patřilo. Hladověl. Ale velice. Kdyby tak alespoň našel nějakou mršinu nebo ohlodané kosti a dostal se ke kostní dřeni... To byl ale jeho pouhý sen, který ho donucoval prohledávat křoviny a hledat potravu. Jak tak okolí pozoroval, všiml si, že náhle, daleko před ním všichni malí savečkové zmizeli. Než se stačil nadát, už ho něco tak tisklo za krk... Byla to samice Daspletosaura z vedlejšího teritoria, vytlačená velkým samcem. Bez myšlení se vrhla na dvouletého Daspletosaura a škrtila ho. Samec se teď nemohl nijak bránit, jen řval na tolik, že ho samice nakonec pustila. V zápětí však po něm vyskočila a ukousla mu kus kůže na boku. Malý Daspletosaurus ale nemohl nic dělat; pro to, aby se zachránil, musel jediné: utéci. A tak to také udělal. Nepřáteli ale teď patřilo matčino staré teritorium. Daspletosaurus byl vytlačen do neteritoriální země. Nějakou dobu se zde zdržoval a připravoval se na odchod do skal, když tu uslyšel prastaré a známé volání... Maiasaury! Bylo tu obrovské stádo, a protože tato země žádnému Daspletosaurovi nepatřila, byl tu opravdový ráj býložravců. Samec se udiveně díval na to, co to vlastně našel. A sotva vyšel na kopec, hned další stádo Maiasaur se páslo na žlutých pláních. Teď našel opravdový ráj...
Snad se Vám i druhá část Života Daspletosaura líbila... Ještě tu ale budou další dvě části, takže se těšte!
2 komentáře:
Doufám ,že se mu tam bude dařit!, moc hezké!
A všem Vám přeji šťastný nový rok - a nevěřte, že bude konec světa!
Okomentovat