Barsboldia

Barsboldia je rod kachnozobého dinosaura, tedy hadrosaurida, z podčeledi Saurolophinae, který se vyskytoval na území Mongolska ve svrchní křídě stupně maastricht, na sklonku druhohor. Zahrnuje jediný druh, B. sicinskii, který byl vědecky popsán v roce 1981 slavnými polskými paleontoložkami Teresou Maryańskou a Halszkou Osmólskou na základě exempláře sestávajícího z devíti zádových obratlů, devíti křížových obratlů, částečně dochovalé pánve, několika žeber a fragmentů zadních končetin. Tyto fosilní pozůstatky vydalo v roce 1970 souvrství Nemegt členům velké polsko-mongolské paleontologické expedice, kteří měli původně za to, že se jednalo o kosti jiného saurolophina - Anatolijem Roždestvenskijim již roku 1952 popsaného druhu Saurolophus angustirostris. Teprve poté, co byly fosilie převezeny do Polska, zjistily doktorky Maryańska a Osmólska, že patřily odlišnému, do té doby neznámému rodu a druhu. Rodový název, který pro toto zvíře zvolily, ctí jednoho z nejvýznamnějších mongolských paleontologů, Rinčengína Barsbolda, který popsal mj. rody Gallimimus, Garudimimus nebo Conchoraptor. Druhovým názvem, sicinskii, chtěly vzdát hold Wojciechu Sicińskimu, technikovi z Varšavského paleobiologického institutu, jenž exemplář v laboratoři vypreparoval. Autorky studie měly za to, že Barsboldia patřila do podčeledi Lambeosaurinae; až v roce 2011 doktor Albert Prieto-Márquez tohoto kachnozobého dinosaura překlasifikoval na saurolophina (ovšem do úzkého příbuzenstva saurolopha, prosaurolopha a kerberosaura zrovna nepatřil). Za života byla Barsboldia velkým zvířetem, měřícím dobrých 10 metrů na délku a vážícím 5 tun. Když doktor Prieto-Márquez přeměřil fragment holenní kosti, vyšla mu pro dospělou barsboldii její délka na 1,4 metru; takový Shantungosaurus (patřící do bližšího příbuzenstva barsboldie v rámci saurolophinů) měl holenní kost dlouhou skoro 1,5 metru; doktor Prieto-Márquez tedy usoudil, že Barsboldia mohla být dlouhá 12 až 14 metrů (pro srovnání, Shantungosaurus mohl dosahovat délky 13 až 16 metrů). Trnové výběžky obratlů měla Barsboldia vysoké, zvláště nad pánví, což indikuje, že byla vybavena zádovým lemem. Nebyl tak dramatický, jako třeba u severoafrického ouranosaura, ale po zádech se jí skutečně táhl, a nad pánví výrazně vystupoval. Jinak se jednalo o býložravce, pravděpodobně se pohybujícího střídavě jen po zadních a na všech čtyřech, žijícího ve stádech a spásajícího kombinaci nízko rostoucí i vysoko rostoucí vegetace. Všichni hadrosauridi měli uvnitř úst baterie zubů, které zefektivňovaly konzumaci potravy; Barsboldia samozřejmě nemohla být výjimkou. Fakt, že nikdy nebyla nalezena její lebka, jen vědcům a paleoumělcům znemožňuje ji s jistotou rekonstruovat s nějakým hlavovým hřebínkem, který mohl být, pokud jím tedy byla vybavena, používán k předvádění se. Svou domovinu sdílel tento dinosaurus s již několikrát zmíněným saurolophem, dále s pachycephalosaury rodů Homalocephale a Prenocephale, s dlouhokrkými sauropody rodů Opisthocoelicaudia a Nemgtosaurus a s teropody rodů Velociraptor, Deinocheirus, Therizinosaurus, Raptorex a Tarbosaurus. Mohl se ocitat na jídelníčku posledních dvou jmenovaných.

Popis barsboldie, který byl hlavním zdrojem informací pro tento článek, naleznete na anglické Wikipedii. Mnoho informací naleznete také na webu Prehistoric Planet Wiki. Tento dinosaurus se objevil ve 2. epizodě 1. série, Pouště (Deserts), pseudodokumentu Prehistorická planeta (Prehistoric Planet) z roku 2022, vyprávěného Davidem Attenboroughem. Vyskytuje se také ve hře Path of Titans.

Příště Antarctopelta!