Obrázek týdne 20. 2. 2026

Nadešel čas sdílet s vámi další Obrázek týdne! Rozhodl jsem se lehce navázat na předchozí příspěvek, který zamířil do této rubriky, v tom, že jsem v posledních dnech věnoval pozornost obrazovým dílům zobrazujícím prehistorická zvířata v interakci s lidmi či lidskými předměty a obydlími, přičemž jsem doufal, že naleznu další impozantní, ale také odlišný obraz. A stalo se. Toto podle mě výtečné dílo koncepčního umělce a ilustrátora Alexandera Forssberga zobrazuje člověka v nebezpečné interakci s druhohorním mořským monstrem, a je tak dobré, že se člověku při pohlížení na něj chce rovnou na jeho motivy napsat desetistránkový příběh... anebo celý román.

Popisek k obrázku: Nebezpečná výprava do hlubin jurského oceánu se blíží ke konci. Lidská průzkumnice temných vod plných těch nejbizarnějších mořských živočichů, jaké si vyslanec z jednadvacátého století dokáže představit, je konfrontována obřím monstrem, jež jakékoli vetřelce nehodlá tolerovat. Takřka deset metrů dlouhý Pliosaurus kevani, přilákaný zeleným světlem návštěvnice z doby vzdálené dobrých 150 milionů roků, otevírá své mohutné, několika řadami zubů vybavené čelisti, připraven zasadit jediný smrtící úder, který zdroj jeho znepokojení roztrhá zaživa na kusy. Dobrodružka musí jednat rychle, chce-li si zachránit život. Zatímco se pravou rukou drží silného kovového lana, podél kterého do hlubiny sestupovala a podél kterého nyní míří, co to nejrychleji jde, nahoru, prsty své levé ruky svírá nevelkou vodní pistoli, z níž může na krátkou vzdálenost útočníkovi zasadit bolestivou ránu prudce vystřelenou harpunou. Vypadá to, že moment pro to nemůže být ideálnější. Pliosaurus rozevřel tlamu, a odhalil tak nejen své děsivé zbraně, ale také citlivé patro a jazyk. Pokud bude průzkumnice úspěšná, vyšle pliosaura zpět do hlubiny v krvi a šoku. Pokud však nestihne zmáčknout spoušť v pravou chvíli, její návrat do světa lidí z temné minulosti bude zmařen. Ať už jurský oceán zkoumala z jakéhokoli důvodu, ať už se v něm potápěla kvůli hledání pravěkých zvířat nebo kvůli hledání pozůstatků nějakého předchozího a tajemně zmizelého cestovatele časem, uvědomuje si jednu hrozivou věc. Tyto vody se mohou stát jejím hrobem. Scéna se odehrává na území pozdější Anglie ve svrchní juře stupně kimmeridž. Pliosaurus kevani byl popsán v roce 2013 na základě fosilií pocházejících z útesu na břehu zálivu Osmington Mills v anglickém hrabství Dorset. Jeho lebka je vystavena v Dorsetském muzeu, kde ji v roce 2011 oficiálně publiku představil dokumentarista David Attenborough.

Při krátkém zkoumání ocasu vyobrazeného zvířete si možná řeknete, že nemusí jít o pliosaura - vždyť ti měli ocasy docela krátké! Ano, ale některý z křídových mosasaurů to asi také není; jeho hlava na mě působí dost "pliosaurovsky". Je to jaksi fikcionalizovaná verze těchto zvířat, s delším ocasem a dokonce (alespoň se mi to tak zdá) i heterocerkní ploutví. Alexander Forssberg totiž tento obraz vytvořil jako concept art k remakeu slavné dinosauří střílečky Dino Crisis. 

Čeho se na mém blogu dočkáte v příštích dnech? Rád bych dokončil únorovou kapitolu Nových Lovců kryptidů, nazvanou Démoni jezera Nikaragua, a co nevidět pro vás také vyberu úryvek ze 3. epizody Winterwatch 2026, až ji o víkendu zhlédnu. V neděli se dočkáte 23. části projektu Kniha týdne, který se konečně vrátil minulou neděli!