pondělí 4. listopadu 2024

Random Bird #29: Kukačka koel

Vědecký název: Eudynamys scolopaceus,
Rozšíření: jižní, jihovýchodní a východní Asie,
Velikost: délka 39-46 cm, hmotnost 190 g až 327 g.
Do kukaččího rodu Eudynamys patří tři žijící druhy, a všechny jsou doma v jižní, jihovýchodní a východní části Asie. Kukačka koel (E. scolopaceus) se konkrétně vyskytuje v oblasti od Iránu přes Pákistán, Indii, Bangladéš, Maledivy, Srí Lanku, jižní Čínu a indočínskou oblast, Malajský poloostrov až po Velké Sundy (Sumatru, Borneo, Jávu) a menší indonéské ostrovy v jejich okolí. V 80. letech minulého století byla poprvé zaznamenána v Singapuru, a je dobře známo, že šlo také o jeden z prvních zvířecích druhů, jež se vrátili na ostrov Krakatoa mezi Jávou a Sumatrou po tamní enormní vulkanické erupci v roce 1883. Celkem je platných pět poddruhů. Kukačka koel je dlouhodobě oblíbeným domácím mazlíčkem v Indii; v klícce dokáže přežít až 14 let, živena třeba pouze vařenou rýží. Své jméno si vysloužila díky hlasitému volání, které zní jako "ko-el!", tudíž se dá říci, že má onomatopoeické druhové přízvisko. Stejně jako další zástupci řádu kukaček (Cuculiformes), i tento opeřenec je hnízdním parazitem. Samice koel kladou svá vejce do hnízd vran domácích (Corvus splendens), vran hrubozobých (C. macrorhynchos), ťuhýků královských (Lanius schach), drongů černých (Dicrurus macrocercus) či majen obrovských (Acridotheres tristis). Předtím, než do cizího hnízda umístí své vejce, může koelí samice vyhodit vejce hostitele. Její mládě se líhne 12 až 14 dnů poté. Nemusí se nutně snažit o zbavení "sourozenců" hostitelského druhu, a na začátku života dokonce vydává podobné zvuky, jako "náhradní rodič" (většinou zní jako malá vrána). Zajímavé je také to, že koelí samice se může ke svému mláděti vracet a sama ho krmit; na tuto instinktivní "touhu" krmit vlastního potomka upozornil v roce 1968 Dhruv Dixit. 20 až 28 dní po vylíhnutí z vejce opouští koelí ptáče hnízdo, připraveno vypořádat se se světem samo. Ačkoliv vyrůstají na hmyzí potravě, jsou kukačky koel v dospělosti více či méně frugivorními ptáky; konzumují hlavně ovoce, ale občas se přiživí i na nějakém tom malém obratlovci nebo na hmyzu. Mohou se pyšnit dlouhými ocasními pery. Samice jsou zbarveny spíše šedě až béžově s výrazně kropenatým bříškem, samci jsou tmavě modří až černí. Mezinárodní svaz ochrany přírody vede tento druh jako málo dotčený.


Zdroj obrázku:

Zdroje informací:
Parental instincts in Koel Eudynamys scolopacea (Linnaeus) (Journal of the Bombay Natural History Society)

neděle 3. listopadu 2024

Trump nesmí vyhrát: Co by vítězství fašistické satsumy znamenalo pro klima a environment

Na 5. listopadu tohoto roku jsou naplánovány volby prezidenta Spojených států amerických. Může jít o den, kdy bude rozhodnuto o zachování zkorumpované liberální demokracie oné země nebo o jejím pádu do smrtící jámy fašismu reprezentovaného oranžovým náckem, který chce, aby byly USA křesťansky nacionalistické. Kamala Harris vs Donald Trump. Centristka z Demokratické strany versus fašista ze strany Republikánské. Asi tušíte, v čí vítězství autor Blogorgonopsidu, orientovaný politicky dosti levicově libertariánsky, doufá, byť v lídry absolutně nevěří. Výhra Kamaly Harris zajistí, že Spojené státy budou mít další čtyři roky nato, aby se v nich vyřešily dosti závažné otázky, aby se snížila diskriminace a aby se navrátilo právo na potraty, jež bylo zrušeno před dvěma roky Trumpem dosazenými ultrakřesťanskými soudci. Pokud by však vyhrál dezinformační král Donald Trump, který reprodukuje útlak neurodivergentních osob, třeba urážlivou rétorikou vůči své oponentce; který bez srdce útočí na transgender lidi; který se asociuje s asociálním Elonem Muskem; a který je právem mnoha lidmi přirovnáván k Adolfu Hitlerovi (čeští ankapové z Muskovy platformy, zavadí-li o tento blog, nechť mi v komentářích důsledně vysvětlí, čím jsou plány Trumpa a těch kolem něj, týkající se vyvážení celých imigrantských rodin, odlišné od masového vybíjení v koncentračních táborech; no jistě, řešení Trumpovy administrace by bylo dosti dražší - že ti pravicoví libertariáni, omezenci v područí kapitálu, ve všem vidí jen ty peníze, a na životech jim nezáleží!), rozhodně by to nebylo nic dobrého. 

Jak nás nicméně upozorňuje dobře známý YouTuber David Pakman, Trumpova prezidentská kampaň nemohla být v posledním týdnu horší. Vtípky "komika" Tonyho Hinchcliffa na trumpovské rally v Madison Square Garden o Portoriku a Hispáncích byly nejen hloupé, ale také velice urážlivé (je-li pravicový humor jen bezduchou reprodukcí utlačovatelských narativů a jakousi přehnanou, dětinskou rebelií proti neexistující "politické korektnosti", jak lidé napravo od středu přezdívají prosté slušnosti, pak RIP, pravicový humore... beztak jsi nikdy neměl, co nabídnout). Od slibu, že bude zrušen Obamacare ze strany jednoho z Trumpových lumpů přes přiznání Elona Muska, předního podporovatele Trumpa, že střední třída se po jeho zvolení bude mít hůř, což je však podle Muska "nutné", po Trumpovu neschopnost nastoupit do řidičské kabiny nákladního automobilu. A jistě, nemohu zapomenout ani na to, jak Trump před mikrofonem napodoboval orální sex; nepochybně z paměti, což mne též vede k nutnosti zmínit to, že se jedná o odsouzeného násilníka, a soudní dokumenty ze soudního případu Katie Johnson vs. Donald Trump and Jeffrey Epstein dokazují, že znásilňoval nezletilé dívky. Fašistický lídr, sexuální predátor, patologický lhář, spojenec klerofašistů a psychopat - to jsou jen některá z označení, která můžeme použít k popsání Donalda Trumpa. Jednou už v Bílém domě byl - a mělo to katastrofální důsledky. V únoru 2018 jsem psal například o jeho kontroverzních krocích v otázkách životního prostředí

Přestože věřím tomu, že Kamala Harris bude vítězná, a že po čtyřleté pauze, během níž vyřvával, že "volby byly ukradeny", se Trump do Bílého domu už nevrátí, nemohu se zbavit pocitů jisté tísně při pomyšlení na to, jaký dopad by znovuzvolení "nacistické satsumy" (jak Trumpa označuje můj oblíbený spisovatel Alan Moore) mělo na klima a environment celé naší planety. Žijeme v době klimatické krize, jakou lidstvo předtím nikdy nezažilo. Potýkáme se s krizí biodiverzity, s úbytkem druhů, s narůstající frekvencí extrémních meteorologických jevů, v některých koutech světa hrozí ztráta pitné vody, nerovnosti se prohlubují, globální sever nadále přehnaně konzumuje a počet lidí rychle vzrůstá, přičemž se jako populace více než osmi miliard rychle blížíme k bodu, kdy bude překročena mezní kapacita prostředí a dojde k ekologickému kolapsu. To jsou fakta, kterým žádný dobře vzdělaný člověk nemůže oponovat (nechcete-li být hlupáčky, ze kterých si kdysi dělal legraci brilantní komik Stewart Lee). Pokud by se Trump dostal k moci, následovalo by jen zrychlení antropogenních procesů, jež z naší planety činí stále hostilnější místo.

Satsuma s přehazovačkou. Jedním z největších ublížení Blogorgonopsidu vůbec bylo umístění fotografie tohohle dementa do jeho předtím téměř neposkvrněných vod... (aspoň ten dezinfo smrad ukňučence pedoplateosaura už necítíme, že?)

Project 2025, manifesto trumpovských Republikánů, slibuje mnoho asociálních politik. Některé z nich jsem zmínil výše, jiným se budu věnovat dále v tomto příspěvku. Článek Olivera Milmana ze zpravodajského webu The Guardian, vydaný v srpnu tohoto roku, upozorňuje na to, že bude-li implementován, Project 2025 zcela zruinuje klima naší planety a připraví nemálo Američanů o práci. Miliardy dalších tun uhlíku zahltí plynný obal Země - konkrétně dojde k navýšení uhlíkových emisí o 2,7 miliardy tun nad současnou trajektorii směřující k roku 2030. Nejen, že by pak Spojené státy nemohly do roku 2030 dosáhnout slíbeného snížení uhlíkových emisí, ale v roce 2030 by v důsledku Project 2025 přišlo o práci na 1,7 milionu lidí v zemi, a to kvůli zpomalenému rozvoji tzv. "čisté energie". Za Joea Bidena a viceprezidentky Kamaly Harris, kteří byli u moci poslední čtyři roky, se počet zaměstnanců v průmyslu "čisté energie" zvedl o 300 000. Nebudu se zde pouštět do kritiky "čisté energie" z mé politické pozice, protože by pak z tohoto článku vznikl příspěvek na úplně jiné téma. Dále bylo za Bidena a Harris dosaženo zdvojnásobení tempa redukce uhlíkových emisí v USA. Cílem Project 2025 je zrušit environmentální protekci, umožnit novou těžbu ropy a zemního plynu, a zcela se zbavit organizací NOAA (National Oceanic Atmospheric Administration) a National Weather Service, tedy významných výzkumných institucí, jež zpracovávají data o počasí a klimatu, a jež je také poskytují veřejnosti. Konzervativní Heritage Foundation, jež se na manifestu dosti podílí, slibuje "smazání veškerých odkazů na klimatickou změnu absolutně všude." Vítejte v dezinformačním světě Donalda Trumpa a Republikánů, jež chtějí mít naprostou kontrolu nad tím, co se americká veřejnost může učit o našem rychle se měnícím světě.

Jak redukce emisí oxidu uhličitého v milionech metrických tun bude v USA probíhat za pokračujícího klimatického vedení (tmavě modrá křivka), za současné politiky (šedá křivka) a za Trumpa (oranžová). Graf z webu Energy Innovation: Policy and Technology

Trump je dlouhodobě popíračem klimatické změny. "Tak oni pořád mluví o tom, jak se za 500 let oceán zvedne o osminu palce, koho to sakra zajímá?" zeptal se rétoricky na včerejší rally ve wisconsinském Milwaukee. "Pokud je zima, je to dobře. Pokud je horko jako v pekle, je to dobře. Říkali tomu globální oteplování, ale to nefungovalo, protože se ve skutečnosti ochlazujeme," poznamenal dále k současné změně klimatu. Není překvapivé, že Trump, který globální oteplování označoval za "hoax", hovoří takto simplisticky o záležitostech, kterým očividně vůbec nerozumí. Faktem je, že U.S. Sea Level Change, divize vládního programu U.S. Global Change Research Program, v roce 2022 vydala technický report, v němž upozorňuje na zvednutí mořské hladiny o 25,4 centimetrů (10 palců) až 30,48 centimetrů (12 palců) v pobřezních oblastech USA v příštích 30 letech! Za tu dobu naroste v těchto oblastech počet záplav více než desetkrát. Na konci století pak bude hladina moří a oceánů na březích USA zvednuta o 45 centimetrů (1,5 stopy) až 1,5 metru (5 stop). Trump versus vědecký výzkum; jím vymyšlený vzestup mořské hladiny o osminu palce (0,508 centimetru) za 500 let versus predikce učiněné studovanými vědci o jejím nárůstu o půl metru až metru a půl do konce tohoto století, což bude mít nepochybně obrovský dopad. To ale není vše. World Economic Forum v září tohoto roku varovalo, že v roce 2100 bude 410 milionů lidí po celém světě ohroženo zvyšující se mořskou hladinou. Jen za poslední desetiletí globálně mořská hladina narostla o 10 centimetrů, což není málo (opět, žádná osmina palce neboli půl centimetru). 

Co se týče ochlazování a oteplování, o kterých Trump tolik bájil, je třeba si uvědomit jednu věc. Populární termín "globální oteplování" nikdy nebyl dostatečným k popsání antropogenní klimatické změny, což si média a politici začali uvědomovat tak trochu pozdě. Z výzkumů, kupříkladu od NASA, se ví, že většina států USA se dlouhodobě kvůli současné změně klimatu otepluje, jiné se zase ochlazují (viz mapy pod tímto odstavcem). Trump vše prezentuje neskutečně jednoduše, vyhazuje z okna jakoukoliv komplexitu toho či onoho jevu, a vše prezentuje svým MAGA troubům v pokroucené podobě. Možná je to symptom jeho patologického lhaní, možná je to rétorický trik, jak k fašounům promlouvat, neboť mají vymydlené mozky. Tím se zde nebudu zabývat, zkrátka je důležité mít na paměti, že klimatická změna Trumpa absolutně nezajímá, a pokud se dostane do Bílého domu spolu s dalšími Republikány, kteří chtějí Project 2025 uskutečnit, bude to pro naší planetu znamenat klimatickou katastrofu.

Změny roční, zimní a letní průměrné teploty ve všech 50 státech USA v období 1986-2016 oproti průměru pro první polovinu 20. století (1901-1960 pro většinu států; pro Aljašku a Havaj platí data z let 1925-1960). Zdroj: NOAA/NCEI, převzato z dokumentu vydaného NASA

Představte si světovou velmoc, jejíž role v klimatické změně je instrumentální, a jejíž lídři usilují za každou cenu potlačit hovoření o tomto fenoménu. Jak bylo uvedeno výše, Heritage Foundation si to klade za cíl. Se změnou klimatu přicházejí povodně, více požárů, více sucha, přesuny populací rozličných druhů a jejich vymírání... stát, který se snaží své občany aktivně dezinformovat a neuvádět o těchto záležitostech fakta, může být jedině státem autoritářským. Připomíná mi to Norsefire v komiksu V jako Vendeta od Alana Moora; jak vláda ve fašistické Británii (jejíž lídr Adam Susan mimochodem v tomto příběhu z 80. let pronáší slova "Make Britain Great Again"... oh dear!) zcela ovládá jediné informační médium v zemi, a to sice Voice of Fate (Hlas osudu). Ten je pečlivě zkonstruovanou propagandou, jejíž posluchači se dozvídají jen to, co si vláda přeje, a co jí slouží k jejich ovládání.

Viceprezidentku Harris podporuje v její kampani řada zelených organizací, například Evergreen, Sierra Club či League of Conservation Voters Action Fund a další. V srpnu prohlásila Harris na své rally v Arizoně: "A, Arizono, každý den cítíte dopad extrémního horka a sucha. Víte, že tato krize je skutečná. On tomu říká hoax." Jindy pronesla: "Věda to má jasné. Extrémní počasí se jen zhorší a klimatická krize se jen zrychlí." Jak upozorňuje Washington Post, jako viceprezidentka schválila Harris granty o více než 1 miliardě amerických dolarů pro státy, jež se potýkají se záplavami a extrémními horky. Inflation Reduction Act, který administrace za vedení Bidena a Harris podepsala, spustil největší přesun vládních peněz do klimatických iniciativ a iniciativ "čisté energie"; miliardy dolarů napumpoval do solární a větrnné energie, ale také do elektromobilů. Když nic jiného, dochází alespoň k nějakému přesunu k pochybnému zelenému kapitalismu (zastírajícímu se názvem "udržitelný rozvoj"), což není nic extra, alespoň je však omezována těžba fosilních paliv a jejich využívání. V důsledku Inflation Reduction Act má do roku 2030 dojít ke 40% poklesu emisí skleníkových plynů v USA oproti roku 2005. To je určitě dobře. Je jisté, že pokud Harris vyhraje a stane se první ženou za stolem v Oválné pracovně, bude klimatická politika USA nadále směřovat k jakési více či méně akceptovatelné verzi "udržitelnosti", kdežto pod Trumpem by se jen dále těžila fosilní paliva, a krize by se prohlubovala.

Kamala Harris, viceprezidentka USA a nyní rivalka Donalda Trumpa v prezidentských volbách, na loňské Klimatické konferenci OSN ve Spojených arabských emirátech. Fotografie z webu CNN

Právě jakýsi zájem o životní prostředí může Harris vyhrát přízeň ze strany mladých voličů. Naopak starší, zfašizovaní, vyhořelí a nešťastní lidé, zvláště pak bílí muži s nedostatečným vzděláním či líní vzdělávat se, mohou být snadněji přilákáni Trumpovou rétorikou. Problém obou kandidátů tkví v tom, že jak centristická Demokratka, tak fašistický Republikán podporují Izrael v jeho současném genocidálním tažení proti Palestincům. Z toho důvodu se ozývá kritika Harris z levice. Jste-li však na Harris naštváni kvůli její podpoře Izraele, doporučuji vám zhlédnout video Bernieho Sanderse, sociálního demokrata (sebeoznačeného demokratického socialisty) a senátora z Vermontu, který v něm problém její podpory Izraele adresuje. Jak tvrdí, za Trumpa bude situace pro Palestinu ještě horší, a dá se čekat, že národně konzervativní hyena jménem Netanyahu, vedoucí izraelskou vládu, si jeho výhru přeje. Není pochyb, že environment Palestiny bude nadále negativně ovlivňován, a nadále bude docházet ke ztrátám životů. I za Harris to bude pro Palestince strašné, za Trumpa by se však humanitární krize v Gaze zhoršila mnohem, mnohem více. Co se týče války na Ukrajině, dá se čekat, že Trump zamezí přísun zbraní ukrajinské armádě, a jeho kamarád Putin tak bude mít šanci rozpoutat světovou válku.

Mám za to, že svět je na krajíčku katastrofy. Predikce se různí. The Economist nás dnes informuje, že Harris má náskok s 48,8 %, Trump pokulhává s 47,4 %. Opravdu doufám, že v boji politického středu s krajní pravicí vyhraje právě politický střed. Raději bych v Bílém domě viděl již zmíněného Bernieho Sanderse, kterému však Demokrati nikdy nechtěli umožnit možnou výhru, byť by Trumpa dokázal převálcovat díky své znalosti ekonomiky a díky svému zájmu o pracující (nelichotím mu, jen uvádím fakta). Jasné je, že to bude těsné. 

V mnoha ohledech jsou tyto prezidentské volby v USA výjimečné. Po jejich skončení může do Oválné pracovny vstoupit první americká prezidentka, nebo se do ní může vrátit reakcionář odsouzený za sexuální násilí. Volební systém USA je příšerný, ostatně všichni víme, že Trump by v roce 2016 prohrál, kdyby šlo čistě o počet hlasů. Amerika není žádná demokracie - nikde ve světě není demokracie. Ne ta skutečná, ta radikální. Ale střed je vždy lepší, než fašismus. A proto doufám, že Harris vyhraje. Trumpa nezajímá, že je klimatický systém naší planety propojený; že podpora fosilního kapitalismu vyústí v prohloubení celosvětové krize. Buď se bude pokračovat v tom docela falešném postupu k "udržitelnosti", anebo - vyhraje-li Trump - svět shoří. 

Zdroje informací pro tento článek:
Katie Johnson v. Donald Trump and Jeffrey Epstein (United States District Court, Central District of California)
U.S. Sea Level Change (U.S. Global Change Research Program)

sobota 2. listopadu 2024

Jak přežít v pravěku? Dozvíte se v novém podcastu od PBS Eons!

Znáte-li na YouTube brilantní kanál PBS Eons, který patří americké veřejnoprávní televizní stanici produkující kvalitní dokumentární pořady, jako jsou NOVA či Nature, pak vám asi neuniklo, že v posledních několika měsících na něj přibývá nový podcast. Jmenuje se Eons: Surviving Deep Time. Jeho první epizoda byla uvedena 1. října, nový díl je pak uveden vždy každých 14 dnů, přičemž je jich plánováno celkem dvanáct. Jedná se o podcast navazující na Eons: Mysteries of Deep Time, jehož první díl byl vydán v březnu 2022, a který byl velmi úspěšný. A o co vlastně v této nové sérii jde? Posluchači se od moderátorů Kallie Moore, Blakea de Pastina, Michelle Barboza-Ramirez a Gabriel-Philipa Santose, a rovněž tak od jejich hostů, dozví, jak by lidé mohli přežít v jednotlivých geologických obdobích naší planety, pokud by do nich byli přemístěni s pomocí nějakého stroje času, a pokud by v oněch dávných časech byli ponecháni vlastnímu osudu. Jde bezpochyby o skvělý formát k navnazení širšího posluchačstva ke vzdělávání o evoluci života na Zemi.


První epizoda byla věnována přežívání na konci devonu, v době, kdy se z vod vynořil Tiktaalik a poprvé sebou zamrskal na bahnitém břehu moře. Druhý díl byl zaměřen na kambrium, a Kallie Moore se s Michelle Barboza-Ramirez zabývaly tím, jak by společně po odcestování do prvního útvaru prvohor bojovaly o přežití v pouštní krajině; jak by lovily anomalocarise, jenž musel chutnat podobně, jako krevety, a kde by se ve světě bez suchozemské vegetace skryly před děsným žárem kambrického slunka. Včera jsem tuto epizodu poslouchal, a hodnotím ji rozhodně velmi kladně! Rád bych se tedy o ní s vámi podělil.


V dalších, nadcházejících epizodách podcastu Eons: Surviving Deep Time uslyšíte, jak bychom po návratu zpět v čase interagovali s našimi vyhynulými příbuznými z řad homininů, jaké by bylo přežívání na ostrově Hateg, na němž byl vrcholovým predátorem obří ptakoještěr Hatzegopteryx, jaké by to bylo žít v bažinách plných gigantického karbonského hmyzu či jak přežívat v budoucnosti naší planety, zasažené závažnými antropogenními změnami, k nimž dnes dochází. Pokud vás tato a další témata zajímají, pokud vás fascinuje představa toho, že jste nuceni přežívat v úplně jiných obdobích s živočichy často dosti odlišnými od těch, za jejichž existencí jsme se vyvinuli, pak je tento podcast jednoznačně pro vás!

pátek 1. listopadu 2024

Obrázek týdne 1. 11. 2024

To byl ale týden, co? V sobotu jsem zakončil letošní Ace Week článkem Asexuální čtení trilogie Temný rytíř, pak jsem s vámi sdílel informace o vyhubeném ašdarim, následně jsme se seznámili s nejnovějšími přírodovědnými dokumenty, vrátil jsem se k více než rok odloženému projektu Šupinatí z Jihoafrické republiky popiskem jisté pazmije, vyhodnotil jsem soutěž z konce září a upozornil jsem vás na to, že tučňák brýlový byl oficiálně překlasifikován na kriticky ohrožený druh. Nyní je na čase přinést vám další Obrázek týdne! Začíná předposlední měsíc roku, listopad, a mohl bych samozřejmě pokračovat v té podzimní sérii obrázků z října, ale myslím si, že je na čase směřovat zase trochu jinam. Zpátky do pravěku. Navíc jsem našel toto výtečné dílo Andreye Atuchina, které se před pár dny objevilo na Dinosaur Wiki. Hurá do permu!


Popisek k obrázku: Začíná nový den, vychází slunce, a permská krajina ožívá. Trojice bizarních anomodontů druhu Suminia getmanovi šplhá po přesličkovitých rostlinách a nechává svá těla ohřívat sílícími paprsky mocné hvězdy. S pomocí ostrých drápků se tito asi padesát centimetrů dlouzí "savcotvární plazi" drží ve výši několika metrů nad zemí, a své škodolibé výrazy směřují snad na všechny strany. Jedna z nich si přitom všímá, že poklidné ráno nejspíše brzy skončí, a bude nahrazeno stresujícím, ba dokonce nepříjemným ránem. V pozadí vidíme skupinu metr a půl dlouhých pareiasauridů druhu Deltavjatia vjatkensis, z nichž někteří měli to neštěstí, že uvízli v tekutém jílu. Kdyby měli čas se vyprostit, bylo by vše v pořádku. Jen by jim to zabralo pár hodin a trochu by je to vyčerpalo. Situaci však mění přítomnost masožravého gorgonopsida druhu Viatkogorgon ivachnenkoi, jenž byl z nedalekého řídkého lesíka přilákán ranním skučením uvízlých deltavjatií. Nyní sestupuje z nízké skalní římsy a blíží se k obzvláště vyčerpanému zvířeti, jež z jílu vynořilo takřka celou pravou přední končetinu. Deltavjatie, jež se tekutému jílu vyhnuly, rychle mizí ze scény, pochodujíce směrem k suminiím. Nastal-li pro drobné anomodonty čas držet se ve výši a nesestupovat na zem, pak právě teď. Scéna se odehrává v oblasti pozdějšího Kotělniče v Kirovské oblasti, v evropské části Ruska, před 255 miliony let. Fosilní pozůstatky všech vyobrazených zvířat vydaly svrchnopermské horniny řeky Vjatky.

O deltavjatii jsem na blog psal na začátku letošního června, popisek bizarní suminie přibyl na tyto stránky již v dávných časech, konkrétně v roce 2015. Je opravdu fajn se k těmto vyhynulým zvířatům z pozdní doby permské vrátit. Jak se vám Andreyova malba líbí?
Velice rád bych vás upozornil na to, že před pár dny bylo oznámeno natáčení nového dokumentu Nigela Marvena, který ponese název The Last of the Penguins (Poslední z tučňáků). Začne se natáčet na Novém Zélandu v lednu příštího roku! 
Co jinak můžete v brzké době očekávat na tomto blogu? Jak víte, v úterý bychom se měli dozvědět, jakým směrem se vydají zfašizované Spojené státy americké - zda jim bude vládnout oranžový nácek nebo centristka a zároveň první žena v Bílém domě. S výsledkem bude souviset i budoucnost klimatu a environmentu celé naší planety, a právě na to téma hodlám do konce týdne napsat článek.

Nejčtenější