Protistojný palec je jedním z klíčů našeho úspěchu. Zajišťuje nám dobrý úchop různých předmětů, a zdědili jsme jej po našich předcích, kteří žili na stromech. Tímto znakem je vybavena také řada dalších primátů, ale i některé stromové žáby. A takovým ekvivalentem pravého protistojného palce jsou třeba i srostlé, vzájemně naproti sobě postavené prsty chameleonů, vytvářející v podstatě kleštičky k uchycení na větvích. Mimo tyto skupiny živočichů se však s protistojným palcem setkáme již jen u malého množství dalších zvířat. O to pozoruhodnější je nový objev Xuanyua Zhou a jeho kolegů, kteří společně popsali nový druh jurského ptakoještěra, nazvaný Kunpengopterus antipollicatus. Jak naznačuje jeho druhový název, antipollicatus, byl i tento létající plaz vybaven protistojným palcem. A právě to je na něm nejvýjimečnější. Kunpengopterus je nejstarším dosud objeveným nositelem protistojného palce, a prvním popsaným pterosaurem, který byl tímto znakem vybaven. Zhou a jeho spolupracovníci jej popsali ve článku publikovaném před dvěma dny, 12. dubna 2021, ve vědeckém žurnále Current Biology. Jak v něm sami zmínili, protistojný palec je u nesavčích obratlovců skutečně vzácný. Proč se však postavení prstů na předních končetinách tohoto ptakoještěra tolik lišilo od všech jeho dosud známých příbuzných?
Rekonstrukce K. antipollicatus, obrázek ze Sci-News
Odpověď není tak překvapivá - podobně jako stromové žáby, chameleoni anebo většina primátů (přesněji všichni až na náš druh), byl Kunpengopterus antipollicatus arboreální neboli stromový. Trávil značnou část svého života ve větvích stromů, a těch se potřeboval nějakým způsobem uchytit. Proto se během vývoje pollex těchto létajících plazů posunul naproti ostatním prstům na předních končetinách, čímž vytvořil dokonalý uchopovací nástroj. Zhou a jeho kolegové vědí, že Kunpengopterus jej používal především k uchycení na větvích, neboť prsty předních končetin podrobili výzkumu pomocí mikropočítačové tomografie (micro-CT). Kosti zvířete byly vystaveny rentgenovému záření, načež se tým mohl pustit do studování morfologie jeho předních končetin, a udělat si obrázek o tom, kde se na prstech uchycovaly svaly. Ostatní ptakoještěři nalezení ve stejném souvrství protistojný palec postrádali, což znamená, že Kunpengopterus antipollicatus obýval určitou niku, která patřila zřejmě výlučně jemu (pokud si v ní tedy nekonkuroval ještě s nějakým zatím neobjeveným ptakoještěrem se stejným znakem). Nález je prvním kvantitativním důkazem, že někteří zástupci skupiny Darwinoptera v rámci kladu Monofenestrata byli přizpůsobeni k životu na stromech. Kunpengopterus antipollicatus je znám ze dvou fosilních exemplářů, nalezených v souvrství Tiaojishan v čínské provincii Liao-ning. Jeho současníky a též obyvateli tiaojishanského lesa (anglicky nazývaného "Tiaojishan paleoforest") byli Darwinopterus a Wukongopterus. Rodrigo V. Pêgas, jeden z autorů nové studie, uvedl, že si s těmito pterosaury K. antipollicatus konkuroval jen minimálně. Zvířata v tomto lesním prostředí v podstatě koexistovala, a lovila hmyz (má se za to, že většina zástupců skupina Darwinoptera byli insektivoři) v odlišných mikrohabitatech.
Jeden z exemplářů K. antipollicatus, obrázek z twitterového účtu Rodriga V. Pêgase
V médiích se tomuto novému druhu začalo přezdívat "monkeydactyl". Kromě toho, že je zatím nejstarším známým nositelem nám tak blízkého znaku, o něm však víme ještě mnohem více. Žil před 161 až 158 miliony let, a patřil do čeledi Wukongopteridae. K. antipollicatus je již druhou popsanou specií rodu Kunpengopterus, popsaného v roce 2010, přičemž typovým druhem byl K. sinensis, nalezený též v souvrství Tiaojishan. Křídla K. sinensis však protistojný palec nenesla. Podobně jako K. antipollicatus, i K. sinensis je znám ze dvou exemplářů; o druhém se ve vědecké literatuře objevuje první zmínka v roce 2017. Rozpětí křídel K. antipollicatus činilo 85 centimetrů. 40 % délky jeho lebky tvořila nasoantorbitální fenestra. V kaudální sérii měl 25 nebo více obratlů, přičemž posledních 5 či 6 bylo relativně krátkých, což je pro většinu ptakoještěrů nepatřících mezi pterodaktyloidy typické. Poměrem délky ocasní série obratlů k délce těla se podobal rodům Changchengopterus a Douzhanopterus. První článek 5. prstu na obou zadních končetinách byl prodloužený; tímto znakem byli vybaveni také Wukongopterus a Darwinopterus, nikoliv však K. sinensis. Tvar zubů napovídá, že Kunpengopterus antipollicatus byl, jak již bylo ostatně zmíněno výše, podobně jako jeho nejbližší příbuzní hmyzožravý. Jedná se o naprosto úžasný objev, dokazující, že ve světě pterosaurologie je stále co bádat. Přiznejte si to - před pár dny jste ani omylem nepředpokládali, že nejstarším objeveným nositelem protistojného palce bude jurský pterosaurus.
Původní studii naleznete na tomto odkazu. Za doplňující informace vděčím webům Sci-News a Science Daily.
Žádné komentáře:
Okomentovat