Tangasaurus je rod neodiapsidů z čeledi Tangasauridae, který žil v pozdním permu před 252,5 až 251 miliony let. Typový druh, T. mennelli, popsaný paleontologem Sydneym H. Haughtonem v roce 1924, je zároveň jedinou známou specií tohoto rodu. Je znám pouze ze tří syntypů, jež reprezentují dva exempláře; ten menší je prostě řečeno "rozdělen na dva kusy", a zahrnuje neúplnou lebku a takřka úplný zbytek kostry, a větší exemplář je v horším stavu, ač kromě lebky je zachována téměř celá kostra. Část pozůstatků (lebka a postkraniální materiál) menšího zvířete je vystavena v Bulawayo Museum v Zimbabwe, druhou část (zbytek postkraniálu) má ve svém vlastnictví South African Museum v Kapském městě. Všechny pozůstatky tangasaura byly nicméně nalezeny ve východní Africe, konkrétně v Tanzanii. Oba exempláře nalezl F. P. Mennell v roce 1922 v údolí Ruhuhu a na březích řeky Mizimbazi poblíž přístavního města Tanga, proslulého mimo jiné i nedalekými vápencovými jeskyněmi Amboni, na severovýchodě Tanzanie. Podle Mennella se na lokalitě nacházelo také několik dalších exemplářů, zmínil se celkem o osmi, ale při pozdějším průzkumu již nebyly nalezeny. V roce 1926 identifikoval Jean Piveteau několik madagaskarských diapsidů z pozdního permu jako zástupce rodu Tangasaurus; v této době se mezi východní Afrikou a Madagaskarem vytvářel raný Mozambický průliv, a zvířata z obou oblastí si tak nebyla příliš vzdálena. Ovšem pozdější výzkum Philipa J. Currieho, uskutečněný v 80. letech, ukázal, že šlo ve skutečnosti o zástupce rodu Thadeosaurus z čeledi Younginidae, nikoliv o tangasaura. Další madagaskarský "tangasaurus" byl zase Curriem popsán jako Acerosodontosaurus; na rozdíl od thadeosaura však tento taxon byl zástupcem čeledi Tangasauridae, a byl tedy východoafrickému "praještěru" blízce příbuzný. K tangasaurovi bylo podle Currieho zařazeno 300 exemplářů různých pozdně permských plazů, ve skutečnosti k němu však vůbec nepatřili; tento taxon "zažil" něco podobného, jako třeba teropod Megalosaurus. Názory na to, jak Tangasaurus žil, se v průběhu let měnily. Haughton jej popsal jako vodního plaza, jehož ve vodě poháněl dlouhý, široký, veslovitý ocas. Piveteau byl toho názoru, že Tangasaurus byl terestrický. Dnes se má spíše za to, že zvíře mohlo být vodní či částečně vodní, podobně jako jeho blízcí příbuzní Hovasaurus a již zmíněný Acerosodontosaurus. Zajímavé je, že Franz Nopsca byl toho názoru, že tangasaurovými příbuznými byli například Araeoscelis z čeledi Araeoscelidae či Broomia z čeledi Millerettidae. Dnes ovšem víme, že blíže byli tangasauridům younginidi. Araeoscelidi ani nepatří do kladu Neodiapsida (ten je definován jako shluk všech diapsidů více příbuzných kladu Sauria než kladu Araeoscelidia). Význačným znakem tangasaura byly vysoké neurální obratle. Stehenní kost každé ze zadních končetin byla poměrně dosti velká a široká. Tangasaurus měl také krátká žebra. Hlava byla poměrně malá. Co se celkové velikosti zvířete týče, uvádějí některé zdroje, že bylo až 60 centimetrů dlouhé, to však zřejmě není pravdou. Největším tangasauridem byl bezpochyby Hovasaurus, a ten měřil jen 30 centimetrů. Dle mnohem uvěřitelnějších zdrojů, jež svá tvrzení podporují samotnými vědeckými studiemi, dosahoval Tangasaurus délky o 20 % menší než Hovasaurus.
Popisky tohoto tvora najdete například na anglické Wikipedii či na webu Reptile Evolution.
Žádné komentáře:
Okomentovat