Dvouplazi (Amphisbaenia) patří spolu s hady a ještěry do řádu šupinatých, a ti spolu s krokodýli, hatériemi a želvami tvoří společně rozsáhlou třídu plazů (Reptilia), studenokrevných obratlovců, kteří osídlili šest ze sedmi současných kontinentů. V současnosti herpetologové uznávají šest jednotlivých čeledí podřádu dvouplazů, otázkou však zůstává, jak se tito malí, hrabaví plazi rozšířili po tolika místech. Dvouplazi v dnešní době zahrnují asi 180 druhů rozšířených po jižní Evropě, Africe, Severní a Jižní Americe (velké množství druhů obývá právě jih neotropické ekozóny, včetně Amazonie a přilehlých oblastí). Kam ale sahá jejich minulost? Pro odpověď na tuto otázku se nemusíme vracet zpět v čase, stačí vyčíst informace z nalezených zkamenělin-dvouplazi se objevili už minimálně před 99 miliony lety v období Křídy. Některé jejich tělesné znaky, například hadovité tělo většiny druhů, jsou příkladem kovergentní evoluce. Donedávna se ještě vědci domnívali, že dvouplazi se po světě rozšířili za pomoci překonání určitých samostatných zemských desek spojených do sebe, tedy jistého kontinentálního driftu. Něco takového a týkajícího se všech živočišných druhů předpokládal již Alfred Russell Wallace v 19. století, jedná se o logickou myšlenku a zdá se, že je tato teorie pravdivá. Ovšem, Wallaceova teorie podle nejmodernějších výzkumů není příběhem dvouplazů. Je to trochu zvláštní, ale představte si, že nové molekulární analýzy současných dvouplazů mění celý náš pohled na jejich evoluci, kterou se paleontologové tak dlouho zabývali. Jen si představte, že dvouplazi zjevně "raftovali" přes oceány, nepřecházeli z pevniny na pevninu. Lze tedy předchozí domněnky o rozšíření dvouplazů vyvrátit? Odpověď je jednoduchá: Ano. Dvouplazi se vyvinuli dávno potom, co se rozpadla Pangaea, vyvinuli se dokonce v době, kdy se i Laurasie a Gondwana začaly rozpadat. Pevninské mosty tedy již kontinenty nespojovali. K velkému rozšíření dvouplazů navíc došlo až v době před 65 miliony lety po vyhynutí dinosaurů, kdy byly již zemské masy rozptýleny zhruba tak, jak je známe i dnes. Fakt, že se dvouplazi dostali ze Starého světa do Nového anebo zase naopak tak lze vysvětlit jedině teorií o jejich překročení oceánu. Výzkumníci z univerzit v Bristolu, Bathu, Yale a z Univerzity George Washingtona si také myslí, že dvouplazi přes oceány, například po kládách unášených mořem po pobřežních bouřích, cestovali alespoň třikrát: ze Severní Ameriky do Evropy, ze Severní Ameriky do Afriky a z Afriky do Jižní Ameriky. Není to zajímavý kus historie této zajímavé skupinky plazů?
Na obrázku vidíte zřejmě nejznámějšího dvouplaza, dvounožku dvoupórou (anglicky nazývanou Mexican mole lizard), endemita státu Baja California v Mexiku...
Všechny bych Vás sem chtěl na zítřek pozvat, blog bude slavit narozeniny, Blogorgonopsid se na Vás již těší...
1 komentář:
Velmi zajímavý článek!!
Okomentovat