Pravěk v Čechách-Barrandien a jeho prvohorní obyvatelé

Po několika dlouhých měsících jsem se rozhodl vrátit se k projektu Pravěk v Čechách, který jsem psal po celý minulý rok. Probral jsem v něm již mnoho témat, stále jsem však oddaloval jedno stejně tak podstatné a zajímavé-jedno veliké prvohorní naleziště...

Místo: Barrandien, oblast mezi Prahou a Plzní

Období: Starší prvohory (Kambrium, Ordovik, Silur, Devon).

Barrandien je rozsáhlá, geologicky a paleontologicky významná oblast rozkládající se na veliké ploše mezi Prahou a Plzní. Byla pojmenována podle jednoho z nejvýznamějších vědců své doby-muže, který se o průzkum této oblasti zasloužil nejvíce. Francouzský paleontolog Joachim Barrande zavítal do Česka (tehdy ještě Rakouska-Uherska) na sklonku první poloviny 19. století. Byl to muž velmi vážený, zabýval se studiem geologických útvarů a zkamenělin, dětství mimochodem prožil v době vlády Napoleona I. Když zavítal do Česka, nemohlo si snad jeho zkušené oko nevšimnout geologické rozmanitosti tamní krajiny. Okamžitě se pustil do výzkumu. Popravdě, byl to právě on, kdo později tak zvaný Barrandien proslavil po celém světě. Napsal rozsáhlou publikaci Systéme silurien du centre de la Boheme (Silurský systém středních Čech), v němž popsal důkladně na 3557 druhů prvohorních živočichů, kteří toto místo obývali a jejichž fosílie nalezl. A aby toho nebylo málo, Silurský systém středních Čech je nejrozsáhlejší paleontologické dílo kdy vytvořené jediným člověkem. Za to musel být Barrande náležitě oceněn a právě proto nese celé území jeho jméno. Pokud bychom se však z 19. století přesunuli o 500 milionů let zpátky v čase, našli bychom Barrandien na dně moře. Šlo o ohromnou mořskou pánev, jež byla úložištěm mas nánosů bahna, štěrku, písku a minerálů. To vše moře splachovalo z pevniny, kterou v té době neobývalo nic. Život se vyvíjel v oceánech, a překvapivě, bujel snad všude. Kambrická exploze patří k nejfantastičtějším živočišným a rostlinným vývojovým explozím vůbec. Během Kambria, následujícího Ordoviku, pozdějšího Siluru a nakonec i Devonu po této mořské pánvi prosvištěla těla bilionů živočichů, od trilobitů přes jiné bezobratlé až po primitivní řasy. Sedimenty, které se na mořském dně ukládaly, se po několika milionech let přeměnily na břidlice, pískovce, slepence a vápence. Tyto materiály dokonale uchovaly stopy po dávných živočiších či dokonce jejich zkamenělé tělesné schránky. Proto dnes asi není úplně výjimečné najít v Česku trilobita, byli zde běžní a vyskytovaly se tu stovky nejrůznějších druhů. Střední a jihozápadní Čechy byly zality mořem 200 milionů let, poté Barrandien zasáhla horotvorná činnost a vyzdvihla jej na povrch. Mnohé skály jsou zprohýbané, jde o důsledek působení pohybu tektonických desek. Mnohé tektonické struktury jednoduše nelze přehlédnout-drsný, vrásčitý povrch hornin Barrandien také proslavil. Jednou z lokalit, která je na trilobity bohatá a kterou Barrande při návštěvě Čech zkoumal, jsou Vinice. Je to přírodná památka nacházející se u obce Jince. Vyskytovali se zde četní ostnokožci, jako pralilijice a hyoliti, z trilobitů zde byly nalezeny druhy Paradoxides gracilis (který patří ve světě mezi vůbec nejslavnější trilobity), Conocoryphe sulzeri, Hydrocephalus minor, Perenopsis integra a další. Od roku 2009 je sběr fosílií v oblasti zakázán, ale přesto zde byly vyzdvihnuty některé fenomenální nálezy. Velmi hojným druhem trilobita nalézaným po celém Barrandienu byl Ellipsocephalus hoffi. V Dalejském údolí v Praze lze zase nalézt loděnkovité hlavonožce. Fascinující je však také objev rostliny druhu Barrandeina dusliana. Byla to jedna z prvních suchozenských rostlin, žila před 380 miliony let a typický byl pro ní keřovitý vzrůst... Barrandien byl v období starších prvohor domovem úžasné variace zvířat a rostlin a je fascinující, že je Joachim Barrande objevil!

Na prvním obrázku vidíte trilobita Paradoxides gracilis, zatímco na druhém se nachází jeden z fascinujících skalních útvarů, který Barrandien tolik proslavil... Možná se zde objeví i další části tohoto projektu!