Minulost, geologie a výzkum pánve Karoo

Tento článek bych zřejmě nenapsal nebýt knihy "Encyklopedie Dinosauři" vydané v roce 2004. Právě ta mi poskytla většinu důležitých informací pro probrání tohoto tématu...

Pánev Karoo je mnohým paleontologům, geologům, geografům i cestovatelům velice známí území. Pokrývá téměř dvě třetiny povrchu Jihoafrické republiky, nejvyspělejšího a na fosilie zřejmě i nejbohatšího státu Afriky. Jedná se o velice nehostinné, tzv. semi-pouštní prostředí, většinu rozlohy této pánve pokrývá písek, sem tam se vyskytnou nějaké keříčky, vzduch je však suchý, horký, a málo zde prší. Ostatně, i samotný název Karoo znamená v jazyce Khoikhoi "poušť". Jak už to ale bývá zvykem, právě takové aridní, odlehlé, neobyvatelné území je rájem paleontologů, vědců nořících se lopatami a krumpáči zpátky v čase o desítky a stovky milionů let při namáhavém hledání pozůstatků zvířat, jež tehdy naši planetu nadobro opustila. Historie hornin pánve totiž sahá do období od rané Jury až po střední Perm. To ale znamená, že tvoří časový úsek trvající přibližně 90 milionů let! Takových území na naší planetě mnoho není, a proto ani není divu, že se terénní geologové a paleontologové o pánev Karoo tolik zajímají... Proč je toto území tolik bohaté na fosílie? Pro odpověď na tuto otázku by bylo třeba vrátit se o nějakých 180-270 milionů let zpátky v čase, tedy do doby, kdy pánev Karoo nebyla zřejmě jen typickým pouštním habitatem. Mohly se zde rozrůstat buše, dokonce i stálezelené lesy, ani velká sladkovodí jezera či podlouhlé toky řek nebyly výjimkou. Fascinující je, že právě na takových, na vodu a na rostliny bohatých místech jednoduše vždy nalezenete velkou variaci odlišných druhů zvířat. V období Permu byli vrcholnými predátory oblasti Karoo velcí gorgonopsianti. Mezi ty patřili mimo jiné i metrový Lycaenops a o poznání větší, majestátní Gorgonopsid (Gorgonops longifrons). Dále se zde vyskytovala i Rubidgea, něco jako kříženec T-Rexe se šavlozubým tygrem. Tito predátoři byli jako první vybaveni smrtícími, výrazně dlouhými špičáky, které mohly jedním kousnutím přeseknout krční tepnu oběti. O kořist tu nebylo nouze, protože se v jižní Africe vyskytovala spousta zvláštních býložravců. Mezi ně patřil mimo jiné i Moschops, velký therapsid (savcovitý plaz), jenž byl vybaven třetím okem-to se nacházelo pod kůží na čele. Bylo by zajímavé sledovat skupinku malých Lycaenopsů pronásledujících masivního býložravého Moschopse, jenž neměl snad žádné zbraně, s jejichž pomocí by se mohl dravcům ubránit. Také velký obojživelník Peltobatrachus a předchůdce kynodontů, Procynosuchus, si v prehistorické jižní Africe libovali. Zdržovali se ve vodním prostředí, tomu totiž byla jejich těla perfektně přizpůsobena. Mezi dalšími, populárními tvory, jejichž ostatky byly v Karoo vykopány, patří dycinodonti. Od malé Robertie, o něco větší než krysa, přes Diictodona až po Dicynodona a Lystrosaura, mimochodem jednoho z nejúspěšnějších druhů, jaké kdy existovaly. Dicynoconti byli velmi přizpůsobiví, pro příklad, Lystrosaurus neobýval jen oblast jižní Afriky, ale také Antarktidu a Asii. Protože souš v období Permu tvořila jen jedna pevnina, Pangaea, mohl se lehce rozšířit do všech koutů světa. Také Mesosaurus, akvatický, krokodýlům podobný diapsid, nežil jen zde, ale také v Jižní Americe, ta však byla tehdy od Afriky vzdálena jen co by kamenem dohodil. Nicméně nic netrvá věčně, rajské prostředí se brzy změnilo k nepoznání. Na konci Permu zasáhlo Zemi největší vymírání vůbec, 90 % živých forem vymřelo. Mezi těmi zbylými byli opět dicynodonti, včetně Lystrosaura. Nalezené zkameněliny tohoto rodu se opravdu datují do doby přelomu Permu a Triasu, a tím pádem i do doby přelomu prvohor a druhohor. V Triasském období se na Zemi objevila spousta nových druhů i skupin zvířat, mezi nimi byli právě vyspělí kynodonti jako Cynognathus, malá dravá šelma, která byla vlkem své doby. Pánev Karoo také poskytovala domov Euparkeii, malému archosaurovi, který se spolu se svými příbuznými později stal předkem všech dinosaurů. Právě z konce Triasu pochází spousta zajímavých nálezů. Jedním z prvních velkých dinosaurů a zároveň obyvatel pánve Karoo byl Massospondylus, dvounohý sauropodomorph měřící 6 metrů. Mezi dravci se naopak objevil Coelophysis rhodesiensis, třímetrový zabiják lovící ve smečkách. V Juře dále Karoo poskytla útočiště dinosaurům rodů Heterodontosaurus, Fabrosaurus a Melanorosaurus. Prostředí se zřejmě příliš neměnilo, což byl důvod, proč se těmto vitálním živočichům tolik dařilo... Výzkum pánve Karoo začal roku 1838, když skotský inženýr Andrew Geddes Bain nalezl prvního zde vykopaného plaza. Geologové pánev Karoo rozdělili do několika oblastí, tzv. skupin. Například skupina Beaufort obsahuje zkameněliny zvířat z přelomu Permu a Triasu. Naopak skupina Stormberg je známa zkamenělinami zvířat a rostlin ze svrchního Triasu až rané Jury. Některé zóny jsou dokonce nazvány podle tamních prehistorických tvorů, např. zóna Lystrosaurus či zóna Cistecephalus. Většina nalezišť se však nachází na soukromých pozemcích, takže je pro paleontology vždy potřeba povolení od majitele, aby mohli danou oblast lépe prozkoumat. Obrovské množství kostí živočichů nalezených v Karoo se nachází například v Jihoafrickém muzeu v Kapském městě, Ústavu Bernarda Price v Johannesburgu, původně však výzkum probíhal hlavně v Britském muzeu v Blomsbury, Londýně. Právě tam v 19. století Bain poslal svůj nález Robertu Broomovi, paleontologovi obratlovců. Vědci zabývající se prehistorií však nejsou nadšeni pouze z nálezů zkamenělin. Paleoklimatologové, jež se zabývají podnebím v minulých geologických obdobích, získali z pánve Karoo mnoho proxy dat, tedy nepřímých indikátorů jako jsou horniny, nerosty, letokruhy pravěkých rostlin a na základě těch pak vyvodily, jaké v minulosti na onom území panovalo klima. Jasné je jedno, bylo opravdu horko...

Pánev Karoo je skutečně velice pozoruhodným územím. Nabízí nejúplnější pohled na přelom prvohor a druhohor, poskytla tolik zajímavých, inspirativních nálezů a umožnila mnohým paleontologům splnit si svůj sen a nějakého pratvora najít. Jen čas ukáže, čím nás ještě překvapí...

Doufám, že Vám dnešní, poslední květnový článek v tomto roce přinesl nějaké nové informace, pokud se Vám líbil, komentujte...