Od konce ledna jsem opět nepřispěl popiskem žádného v současnosti žijícího plaza, to se ale teď mění! Budu se o hadech snažit psát ještě více, a mimo Úžasné objevy ve světě hadů se snad dočkáte i delších popisů...
Latinský název: Bothrops atrox,
Rozšíření: Jižní Amerika (oblast Amazonie na východ od And),
Velikost: délka 1,5 metru.
Křovináři rodu Bothrops způsobují v Novém světě více hadích uštknutí, než kteříkoli jiní hadi. Je to podmíněno především jejich vitálností a přizpůsobivostí všem typům prostředí-od pralesů přes stepi až po farmy a zemědělskou krajinu. Právě tam, v polích a plantážích, se střetávají s lidmi, a když se cítí ohroženi, neváhají udělat výpad, uštknout a pro oběť pak nastává těžký boj o přežití. Někdy je třeba postiženému amputovat končetinu, protože doslova shnije. Druhové jméno tohoto křovináře, atrox, znamená strašný. Jeho hemotoxický jed rozkládá tkáně, takže se kořist po zemření velmi rychle rozkládá. Křovinář sametový obývá severní část Jižní Ameriky, hojně je rozšířen především na území Amazonie. Vyhovuje mu prostředí deštných lesů, ve kterých se to jen hemží potencionální kořistí. Jako většina jeho příbuzných, má i tento křovinář jasně zbarvený koneček ocasu. Ten je většinou žluté barvy. Loví ze zálohy, a dělá to tak, že když leží, pohybuje blízko tlamy ocáskem. Ještěrka nebo hlodavec, který si myslí, že narazil na kroutícího se červa, je znenadání vyděšen k smrti-doslova. Jed je tak silný, že by zabil hned několik lidí, nicméně speciální látka, kterou obsahuje, zvaná batroxobin, se používá v moderním lékařství k výrobě léků na srážlivost krve. Křovinář sametový má několik znaků naprosto typických pro zástupce čeledi Viperidae, je to především jeho trojúhelníková hlava. Už jen díky tomu si ho nikdo nemůže s ničím splést. Typickým znakem tohoto křovináře je však dvojice tmavých proužků, běžících od očí k čelistem. Barva šupin je většinou šedá až hnědá, hlava bývá někdy tmavší, než zbytek těla, tmavé znaky na kůži odpovídají písmenu V. Bývají výrazné hlavně u mláďat. Ta tráví většinu času na stromech, kde se živí stromovými ještěry a ptáky, dospělci jsou však převážně zemní, ačkoliv na strom stále vylézt dokážou a jde též o výborné plavce. Samice nekladou vejce, což je pro chřestýšovité typické. Rodí živá mláďata, v jednom vrhu jich může být 10 až 30, ale jedna rekordní matka porodila dokonce 80 mláďátek. Mladí křovinářci jsou zpravidla jednu stopu (30 cm) dlouzí a hned po narození mají plně vyvinuté jedové žlázy a zuby. Jako většina chřestýšovitých má i křovinář sametový vertikální zorničky, jež mají třeba i kočky. Tento znak poukazuje na noční aktivitu hada. Jedná se o nokturnální druh, během bílého dne se většinou skrývá mezi listím. Loví ale kdykoliv, kdy se mu naskytne příležitost. V Jižní Americe se křovináři sametovému říká barba amarilla, tento název pochází ze španělštiny a znamená doslova žlutý vous. Kdybyste se podívali na spodní stranu jeho hlavy, viděli byste proč. Protože se tomuto hadovi výjimečně daří, jde o zcela běžný druh a není ohrožený. Navíc má pozitivní ekonomický dopad na lidi, ačkoliv je tak nebezpečný, zbavuje pole škůdců a jak již bylo řečeno, z jeho jedu se vyrábějí léky. Kromě severu Jižní Ameriky na východ od And se Bothrops atrox vyskytuje i na ostrově Trinidad, zde obývá vlhké lesy až do výšky 940 metrů nad mořem...
Příště křovinář ostrovní!!!
1 komentář:
Moc pěkný článek, je to velmi zajímavý křovinář :). Zajímalo by mě, zda by se jed některých křovinářů (například němý, aksamitový, sametový) dal srovnávat silou s jedem kober či mamb. A také by mě zajímalo, zda se jedná o agresivní hady. Nebo jsou agresivní průměrně, či málo?
Okomentovat