Mýty o pterosaurech

Pterosauři nebo-li ptakoještěři patří spolu s dinosaury, dávnými mořskými plazy, mamuty a šavlozubými tygry k vyhynulým zvířatům, o kterých snad slyšel každý. Nicméně v porovnání celkového počtu lidí na naší planetě a počtu lidí, kteří se zajímají o minulost naší planety, vyjdou zájemci o prehistorii jen jako malý zlomek. Tato skupina lidí se o prehistorické živočichy včetně ptakoještěrů zajímá, ví o nich tedy mnoho. Ale lidé, kteří ani jednoho pterosaura konkrétněji neznají, si o těchto zajímavých tvorech vytvořili většinou své vlastní domněnky. Jaké jsou tedy mýty a jaká jsou fakta? Asi nejproslulejším mýtem je, že ptakoještěři byli prý dinosaury. To vůbec není pravda, ačkoliv s nimi byli příbuzní, patřili do úplně jiné skupiny zvířat. Je ale pravda, že s dinosaury sdíleli alespoň stejný počet spánkových jam a dost možná i stejného předka. Pro žádného paleontologa ale vyslovení myšlenky, že pterosauři prý byli dinosaury, není tragédií. Jedná se spíše o menší chybku, které se může dopustit snad každý. Horší už je to s dalšími mýty. Je například pravdou, že zástupci čeledi Pteranodontidae (mj. i známý Pteranodon, ptakoještěr se zvláštním útvarem na hlavě, jenž žil v období Křídy) postrádali zuby. Jejich čelisti byly holé, ale přesto se perfektně hodily k lapnutí kluzké rybky, jež pterosauři lovili na otevřeném moři či na území velikých sladkovodních jezer. Ovšem někdy jsou pteranodontidi zobrazeni s naprosto znatelnými zuby v čelistech. Něčeho takového byste mohli být svědky při sledování filmů Jurské komando a Jurský park 3. Závažná chyba to vůbec není, právě naopak, dají se alespoň hledat domněnky, proč se u filmových Pteranodonů vyvinuly zuby (např. genetická změna atd.). Jde však o mýt, skuteční pravěcí Pteranodonti zuby opravdu neměli. Jedním z velkých mýtů může být již pronikání hluboko do anatomie a fyziologie pterosaurů. Někdy bývají ptakoještěři zobrazeni s netopýřími křídly, většinou kvůli tomu, že se tyto dvě skupiny živočichů sobě v evoluci letu a křídel asi nejvíce podobaly. Ptakoještěří křídla ale nebyla křídly netopýřími. Byla naprosto unikátní. Nikdy předtím ani později se už na naší planetě neobjevili tvorové s křídly, jaké měli proslulí létající plazi. Vyplňovala je sice kůže, jako je tomu u dnešních savců z řádu letounů, avšak rozdíl byl patrný v uspořádání prstů v křídle. Ptakoještěři měli na předních končetinách (křídlech) pět prstů, přičemž čtvrtý prst napomáhal držet celou tenkou membránu. Byl to právě poslední prst, který tvořil celé křídlo. Membrána se však od netopýřích křídel lišila tím, že pterosauří systém prokrvování byl v podstatě komplikovaný. Dalším opravdu zvláštním mýtem týkajícím se pterosaurů jsou představy o jejich velikosti. Když byl objeven Hatzegopteryx, spolu s Quetzalcoatlem držící příčku největšího létajícího plaza, objevily se domněnky o tom, že mohl mít možná až 18ti metrové rozpětí křídel. Nebyl to však fakt! Novináři však domněnku za fakt přijali a tak dnes obyčejně narazíte na lidi, kteří to s velikostí pterosaurů trochu (nebo více, případně hodně) přehánějí. Rozpětí křídel dvou jmenovaných obrů mohlo zabrat 10-12, případně 13 metrů, více snad ani ne. Nakonec si povíme ještě o jednom mýtu. Určitě jste viděli filmy, ve kterých nějaký ptakoještěr chytí předmět (nebo člověka) do spárů svých zadních končetin a vynese jej. Paleontologové zkoumali tuto nepravděpodobnou schopnost a dospěli ke zcela jednoznačnému názoru, že pterosauří nohy byly spíše nepohyblivé, svalnaté a také nebyly příliš dlouhé. Zároveň postrádali vlastnost jakési pružnosti. Pokud už náhodou něco do oblak vynesli, byl to jen prach ze země, z níž zrovna vzlétli, případně malá rostlinka nebo parazit, kteří se na nich uchytil... Rozhodně se jedná o velice pozoruhodná zjištění...

A co Vy? Také jste některé mýty o pterosaurech považovali za fakta? Doufám, že Vám tento článek přinesl alespoň nějaké informace, na téma mýtů o ptakoještěrech můžete napsat svůj názor do komentářů...