Vědecký název: Hemaris radians,
Rozšíření: Rusko, Mongolsko, Čína, Korejský poloostrov a Japonsko,
Velikost: rozpětí křídel 3,7 až 4 cm.
Jeden z 24 druhů dlouhozobek neboli chobotnatek rodu Hemaris, který patří do čeledi lišajovitých (Sphingidae) a podčeledi Macroglossinae, jež samotná zahrnuje nějakých 86 rodů a okolo 730 druhů nočních motýlů. Hemaris radians byl popsán anglickým entomologem (a z dnešního pohledu dosti ledabylým taxonomem) Francisem Walkerem v roce 1856, původně jako druh rodu nesytek (Sesia) na základě exempláře z Šanghaje. Jedná se o poměrně nevýrazný druh lišaje, žijící od Sibiře a ruského Dálného východu až po japonské ostrovy včetně subtropického souostroví Okinawa. Žije na druhově bohatých loukách, ale také v lesích, a to jak jehličnatých, tak listnatých. Ví se, že těmto dlouhozobkám se líbí květiny šeříku (rod Syringa); třeba v okolí Pekingu hlavně šeříku širokolistého (Syringa oblata). Přinejmenším na Korejském poloostrově létá tento hmyz od poloviny května do konce července. Na první pohled připomíná H. radians včelu, hlavně díky více či méně krátkému a tlustému zadečku. Jeho křídla jsou průsvitná, a mají zřetelný záhyb. Samčí i samičí genitálie tohoto motýla se podobají genitáliím příbuzného druhu H. tityus; oba druhy se vzájemně kryjí, co se týče většiny areálu jejich rozšíření. Co se rozmnožování týče, začíná tento hmyz svůj život vylíhnutím z malého, kulatého, leskle zeleného vajíčka přilepeného zespodu na list rostliny (v Rusku třeba zimolez rodu Lonicera, byť podle novějšího výzkumu preferují tito motýli spíše chrastavce rodu Knautia; v Japonsku patrinie rodu Patrinia). Plně vzrostlá housenka měří před zakuklením 4,7 až 5 centimetrů na délku, a je vybavena výrazným, nafialovělým kaudálním hrotem. V této fázi vývoje je její zbarvení zelené až švestkově hnědé, nicméně v předchozích instarech je housenka bledá. Kukla má černo-hnědé zabarvení.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Žádné komentáře:
Okomentovat