Během své 165 milionů let trvající vlády osídlili dinosauři celý svět, včetně ostrovů Nového Zélandu. Zdejší dinosauři jsou však zahaleni tajemstvím...
1: Titulek filmu
2: Hypsilophodont pečuje o svá vejce
3: Elasmosaurus útočí na ptakoještěra
4: Joan Wiffen nám ukazuje lebku Elasmosaura
5: Rozkládající se tělo megalosaura
6: Dvanáctimetroví novozélandští sauropodi
Ztracení dinosauři Nového Zélandu (v originále The Lost Dinosaurs of New Zealand) je dvaapesátiminutový dokument vyrobený společností Red Sky Film & Television pro Discovery Science v roce 2002. Nabízí velice poučný a poutavý pohled do světa novozélandských dinosaurů, jejichž fosilie jsou opravdovou vzácností, pročež se toho o tamní druhohorní fauně příliš mnoho neví. Vypravěčem v originále je Larry Rew, herec, který se mihl i ve filmu Pán prstenů: Společenstvo prstenu. Dokument se zaměřuje především na práci Joan Wiffen, novozélandské paleontoložky, která svými nálezy zkamenělin druhohorních mořských plazů a dinosaurů výrazně přispěla k poznatkům druhohorní fauny těchto ostrovů. Joan nám nejprve představí svůj zřejmě nejúžasnější nález, a to sice dosud nepojmenovaného teropoda, který by podle ní mohl patřit mezi megalosaury, ačkoliv to není nijak potvrzeno. Spolu s tímto teropodem však na Novém Zélandu v období Křídy žilo i několik dalších dinosaurů, například drobní hypsilophodonti nebo dvanáctimetroví sauropodi. Program se dále zaměřuje na ně, a v souvislosti s teplokrevností jihopolárních dinosaurů nám zároveň představí některá fakta a domněnky o australských dinosaurech. Kromě Nového Zélandu byl dokument natočen také v Austrálii, ve Spojených státech, Velké Británii a ve Švédsku, a vystupují v něm i Tom a Patricia Richovi, kteří popsali australskou Leaellynasauru, Jack Horner, vědecký poradce filmů ze série Jurský park, Kenneth Carpenter, jenž nám poví něco o zubech masožravých dinosaurů a o elasmosaurech, a Julia Day, jež mluví o rychlosti dinosaurů. Nakonec v dokumentu vystupuje švédská palynoložka Vivi Vajda, studující pyl z doby konce období Křídy. Závěr dokumentu se věnuje vyhynutí dinosaurů a možné hypotéze, podle níž jihopolární dinosauři, tedy možná i ti žijící na Novém Zélandu, mohli po pádu meteoritu přežít déle, než dinosauři ve zbytku světa. A to sice proto, že byli přizpůsobeni chladu; v období Křídy se v polárních oblastech střídala roční období, byli tedy zvyklí na velkou zimu, a zima, tzv. "impact winter", jež byla součástí kataklyzmatických událostí vyvolaných pádem asteroidu, je nemusela tolik zasáhnout. Zároveň je však ve Ztracených dinosaurech Nového Zélandu podotknuto, že tito ostrovní dinosauři jsou poměrně málo známí, a mnohé z toho, co je o nich řečeno, může být jen domněnkou... Mnozí druhohorní novozélandští tvorové, o nichž se ve filmu mluví, jsou zobrazeni prostřednictvím počítačové animace. Ta je sice jednodušší, než v soudobých dinosauřích dokumentech od Discovery (např. Toulky dinosaurů Amerikou nebo Planeta dinosaurů), a je pravda, že někteří dinosauři nesou ocas trochu podezřele nízko nad zemí, ale i tak je velice pěkná, a velice hezky ilustruje, jak život na Novém Zélandu před oněmi osmdesáti až pětašedesáti (či šestašedesáti) miliony let vypadal. Někteří z tvorů, jež Joan nalezla, jsou také představeni prostřednictvím 2D kreslené, "deníkové" animace... Tento dokument mohu rozhodně doporučit, je podle mě velice poutavě natočen. Zároveň představuje i takovou malou kapku nostalgie; přece jen je pravda, že Discovery se v současné době už natáčení dokumentů o dinosaurech nevěnuje, a každý z minulosti se počítá. Ztracené dinosaury Nového Zélandu můžete zhlédnout na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=mAe7y00Khxg.
Žádné komentáře:
Okomentovat