V roce 2007 byla poprvé vyslovena teorie nazvaná "Younger Dryas Impact Hypothesis", podle které na Zemi před 12 800 lety dopadl asteroid nebo kometa, což následně způsobilo změnu klimatu a tedy i vyhynutí přibližně pětatřiceti druhů savců pleistocénní megafauny. Jde o hypotézu poměrně kontroverzní, a během posledních dvanácti let byla některými odborníky zcela zamítána. Na konci října tohoto roku byla však v žurnále Scientific Reports publikována studie vědců z Univerzity v Jižní Karolíně, vedených archeologem Christopherem Moorem, který v ní se svými šestnácti kolegy popsal nové důkazy, jež tuto hypotézu podporují. Věnovali se výzkumu především v okolí vodní nádrže White Pond nedaleko městečka Elgin v Jižní Karolíně, a podařilo se jim ve vrstvách datujících se do období pozdního pleistocénu, konkrétněji tedy na samý konec této epochy, nalézt drobné úlomky platiny. Tento prvek je v zemské kůře velice vzácný, v podstatě se v přírodě vyskytuje jen ve své ryzí formě. Spolu s jinými látkami, například s iridiem, se však vyskytuje v meteoritech. Některé meteority mohou být tvořeny z velké části platinou, a již na počátku října se objevily domněnky o tom, že právě platinový meteorit zasáhl před 12 800 lety africký kontinent. Nová studie vědců z Jižní Karolíny pro to našla nové důkazy. Nashromáždili data nejen ze Severní Ameriky, ale i z Evropy, západní Asie a také z Chile a Jihoafrické republiky (právě v JAR se ostatně nacházejí nejbohatší světová naleziště platiny). Moore řekl, že se svými kolegy prve předpokládal, že pád meteoritu byl záležitostí čistě severoamerickou, a že vesmírný objekt tedy dopadl kamsi na území Spojených států amerických či Kanady. Fakt, že úlomky platiny z vrstev datujících se do doby před zhruba 13 000 lety byly pak nalezeny nejen v Evropě, ale i na jižní polokouli, tedy právě v Chile a na jihu Afriky, podle něj dokazuje, že pád asteroidu musel mít celosvětový vliv. Kam však tento meteorit dopadl, to není jasné. Teorie o tom, že zasáhl africký kontinent, nejsou potvrzovány všemi odborníky. Nedávno byl také v Grónsku nalezen nový kráter, jehož horniny jsou plné platiny a iridia. Je možné, že tento kráter je stopou po smrtícím asteroidu, jenž výrazně ovlivnil život na naší planetě na konci doby ledové...
Mladší dryas (anglicky Younger Dryas) byl krátkým obdobím, během něhož se vrátil chlad, tolik typický pro dobu ledovou. S koncem pleistocénu se už naše planeta oteplovala, a ledovce ustupovaly. Důvod, proč se v době před 12 900 až 11 700 lety Země prudce ochladila, byl po dlouhou dobu neznámý. Podle výzkumníků podporujících "Younger Dryas Impact Hypothesis" byl spouštěčem ochlazení dopad obřího meteoritu. Do atmosféry se tak dostalo značné množství plynů, které uvrhly svět pod roušku temnoty, a nedovolily slunečnímu svitu dostatečně naši planetu ohřívat. To tedy způsobilo tzv. dopadovou zimu (anglicky impact winter); k něčemu podobnému pravděpodobně došlo i na konci doby křídové před 66 miliony let. Tehdejší prudké ochlazení nedlouho po dopadu Chixculubského meteoritu mělo částečně za následek vyhynutí dinosaurů. Obdobně tomu mohlo být s velkými savci doby ledové. Ti se během tisíců let přizpůsobovali na teplejší podmínky, a pak náhle znovu přišel velký chlad, na nějž se nedokázali rychle adaptovat. Výsledky jiných výzkumů provedených před lety jasně potvrzují, že počet houbových spor vyskytujících se v trusu velkých býložravých savců pleistocénu se na začátku mladšího dryasu výrazně snížil. Znamená to tedy, že některé druhy, jež zastupovaly pleistocénní megafaunu, v době dopadu platinového meteoritu vyhynuly?
Dopadl-li na Zemi před 12 800 lety opravdu velký asteroid, pak jistě ovlivnil životy nikoliv pouze huňatých savců doby ledové, ale také našich lidských předchůdců. Je známo, že právě v této době došlo k výraznému poklesu lidské populace, kupříkladu dobře známé kultury Clovis. Vypadá to, že lidský druh přečkal přinejmenším jednu obrovskou globální katastrofu jen několik tisíc let předtím, než vznikly první velké civilizace...
Žádné komentáře:
Okomentovat