úterý 21. března 2017

Lovci kryptidů: V pasti (3/5)

Po několikadenní pauze od Lovců kryptidů je na čase pokračovat v příběhu! Minulá část tohoto dílu skončila dramaticky. Pierre byl unesen darebáky, jejichž zásahem se potvrdily Jackovy domněnky. On sám ale stanul před hrozným masožravcem...

LOVCI KRYPTIDŮ: V PASTI, ČÁST TŘETÍ:
Ten velký pták se na Jacka díval z výšky šesti stop, sto osmdesáti centimetrů. Vypadal výhružně, agresivně a podrážděně. Rudé oči žhnuly jako uhlíky. Natáčel hlavu a přitom Jacka nespouštěl z očí. Pomalu otevíral tlamu, z níž vystupovaly krátké, avšak již na pohled jako břitvy ostré zuby. Jacka napadlo, že se musí postavit. Hned tak učinil a stanul hrozivému predátorovi tváří v tvář. Nyní se na sebe oba dívali ze vzdálenosti pouhých dvou metrů. Oči měli v naprosto stejné úrovni. Děsivý živočich už nevypadal tak sebejistě. Jack byl jako kobra, která vztyčí třetinu svého těla nad zem a podívá se svému útočníkovi do očí. Jack se odhodlal k ráznému kroku. Prudce napřáhl ruku dopředu, což netvora vyděsilo. Pernatá chocholka na hlavě, tvořená peřím s černým základem a bílou špičkou, zachřestila. To bylo další varování pro Jacka. Ten však zároveň poznal, že netvor začal mít strach. Teď nebo nikdy, řekl si. Vystřelil do vzduchu svou pistolí a dřív, než se strašná rána rozezněla krajem naplno, přízrak vzal nohy na ramena. Utíkal pouští jako o závod rychlostí olympijského běžce. Byl ladný jako gepard a jeho skokům by se nikdo nevyrovnal. Vířil se za ním písek a tak monstrum po chvíli zmizelo z dohledu. Jack si sedl. Nahlas oddechoval a setřel si krev ze zraněného lýtka. Určitě to bylo monstrum z Aricy, pomyslel si. Zřejmě si obcházelo teritorium a narazilo na Jacka. Muselo to být zrovna v tuto chvíli? Za pár desítek vteřin už Jack dýchal zcela klidně. Postavil se, krev z lýtka, která mu potřísnila dlaně, zcela otřel do písku a celou velkou skálu obešel. Bylo mu jasné, že zlotřilci i s uneseným Pierrem už musí být daleko. Trochu frustrován, došel do tábora. Jeho bystrému, vnímavému zraku neunikla jedna skutečnost. Nalevo od plápolajícího táboráku ležely černé brýle. Při útěku je jeden ze dvou nepřátel ztratil. Jack byl připraven na cokoliv. Také proto s sebou vezl pinzetu a sáčky na uskladnění malých předmětů. Aniž by se brýlí dotkl, přemístil s pomocí pinzety černé brýle do samouzavíratelného sáčku a pečlivě ukryl pod sedadlem v autě. Je třeba mít důkazy, i s otisky prstů. Dále uhasil táborák, už jej nepotřeboval. Ke všemu štěstí zjistil, že zásoby vody jsou v pořádku. Pak strhl oba stany, sbalil je, nacpal do kufru auta a vydal se na cestu. To vše proběhlo celkem pomalu, ovšem Jack byl po celé akci tak vyčerpán, že to pro něj i tak byl takřka nadlidský výkon. Do auta si vzal petláhev, nastartoval auto a dal se po stopách nepřátelského jeepu. K místu, kde ještě před chvílí to auto stálo, dojel za chvíli. Dát se po stopách byla maličkost. I když se za hodinu setmělo, stále na ně viděl. Stopy od velkých pneumatik byly září předních světel Jackova vozu skvěle ozářeny. Zastavil asi po dvou hodinách cesty. S každou chvílí se jeho napětí stupňovalo. Zpomaloval, aby náhodou nevtrhl do tmou noci krytého tábora zločinců. Pak vyšel z auta a zapnul svítilnu. Nikde nic. Dobré zprávy. Vyšplhal na menší skalku, asi tak sedm metrů vysokou. Tam vytáhl z rukávu další trik. Byla to termovize, se kterou začal prohlížet okolí. Pierre ji zabalil do kufru, aby s její pomocí mohli hledat záhadné monstrum z Aricy, nyní již Jackem nalezené. Teď se termovize hodila i k něčemu jinému. Zářivě červený bod uviděl na termovizi už po několika sekundách. Nepřátelé si samozřejmě nerozdělali oheň, ale někde se v poušti utábořili. Jack přemýšlel, co podnikne. S tímto nepočítal, ale přece tam Pierra nemůže nechat celou noc. Bylo třeba jednat hned, nebo by Pierre mohl přijít o život...


Nešel k autu, neměl v plánu k táboru dojet. To by opravdu nebylo chytré. Místo toho se zapnutou termovizí pomalu přicházel k táboru. Byla to dlouhá štreka, musel přece jen ujít asi kilometr a půl, možná i více, sám to nevěděl. Stále mu probíhala hlavou jedna myšlenka: proč zatím nereagovali na hluk jeho jeepu. Sice jej kousek odsud zastavil, ale museli přeci něco slyšet. Když dorazil k táboru a uviděl jen maličké světýlko u zeleného stanu, obklopeného několika dalšími, téměř se ztrácejícími v temnotě, pochopil. V táboře byl velký hluk. "Tak budeš už mluvit, pitomče jeden?!" řval někdo. Určitě křičí na Pierra, pomyslel si Jack, ještě aby ho tak mučili. Proplížil se až ke stanům. Spatřil sedm mužů stát kolem Pierra, stále svázaného, volajícího o pomoc. Hrozně mu nadávali a ptali se ho na Jacka a na plány Lovců kryptidů. Když Pierre vykřikl Jackovo jméno při volání o pomoc, jeden z těch darebů ho ale hned kopnul do zad. Jack se pořádně naštval. Vypozoroval, že u velkého auta, do něhož se těchto sedm lidí v pořádku dokázalo natěsnat, nikdo nestojí. Vlétl do něj a nastartoval motor. Pak vjel přímo do středu tábora. Muži se rozprchli a nechali Pierra jen tak ležet. Jack při jízdě rozbil loktem okýnko a střílel z něho pistolí. Někdo příšerně zařval, asi to dostal. Jack z auta vyskočil a utíkal k Pierrovi. Z kapsy vysunul nůž a začal přeřezávat lana. Někdo mu ale při té příležitosti dal pěstí do hlavy. Zločinci se vrátili. Jeden z nich měl u sebe těžký kus dřeva a chystal se Jacka ještě jednou uhodit. Ovšem Jack hbitě vyskočil, svému prvnímu přemožiteli dal pět ran pěstí do břicha, až se s řevem skácel k zemi. Nepřítele s kyjem odrovnal kopnutím přímo do obličeje. Po dalších střílel z pistole. Jeden z nich doběhl ke stanu a vytáhl brokovnici. V té chvíli Jack přeřezal Pierrovi poslední lano. Pierre se dal na okamžitý útěk. A rovněž tak Jack, ještě předtím ale dvakrát vystřelil a zbořil tak poslední ze stojících stanů. Teď se ale darebové hnali za nimi. "Kam mám běžet?!" ptal se při útěku Pierre. "Neptej se a prostě utíkej, utíkej, kámo!" odpověděl jednoduše zadýchaný Jack. Ve tmě nebylo nic vidět, zapnul proto baterku. Otočil se a uviděl nepřítele s brokovnicí. "Jsou za náma!" vykřikl. Podivný vousáč se už chystal vystřelit, když tu náhle světlo jeho baterky zmizelo. Ozval se lidský vřískot, dvojice rychlých, ale nepřesných ran z brokovnice a pak otřesný sykot. Nebylo pochyb. Monstrum z Aricy Jackovi a Pierrovi zachránilo život...

Velký útěk ale ještě nekončí. Jack i Pierre jsou ve vážném nebezpečí. Monstrum z Aricy se také nachází ve větším nebezpečenství, než se může zdát. A to vše hluboko v Atacamské poušti, kde se jiná pomoc nenajde... Jak celé dobrodružství dopadne? Pokračování příště!

3 komentáře:

dryorexdinosauri řekl(a)...

hezký :)

Safari team řekl(a)...

Sypeš články přímo "z rukávu". Pomalu už nestíhám sledovat. :-)

dinosaurss řekl(a)...

No teda!! Myslím, že kdybych stanul takovému stvoření tváří v tvář tak asi omdlím!! 😀😀.. ale ještě, že to Jack zvládl..

Okomentovat

Nejčtenější