Palaeohatteria

Nazvodry svému jménu nebyla Palaeohatteria nikterak blízce příbuzná s dnešními hatériemi nebo-li tuatarami z Nového Zélandu. Zatímco dnešní hatérie, poslední dva druhy zbylé z dob dinosaurů, tvoří čeleď Sphenodontidae, Palaeohatteria pro změnu patřily mezi tzv. Sphenacodontiany. Jejich zuby se pravděpodobně mírně podobaly zubům hatérií, díky čemuž obdrželi toto jméno ("odon" znamená zub). Mnohem více se však jejich zuby podobaly zubům savců. To proto, že tito Sphenacodontiani byli savcovitými plazy, nebo také synapsidy či therapsidy (obě jména se synonymy). Tento obdivuhodný plaz, "pradávná hatérie", tedy byla spřízněna i s námi, jelikož se savci vyvinuli ze savcovitých plazů... Paleohatérie žila před 290 miliony lety v období raného Permu. V této době se setkávala s velkými pelykosaury jako byl Edaphosaurus. Na rozdíl od něj neměla Paleohatérie plachtu na zádech. Obě zvířata ale žila ve stejné době na stejném místě. Edaphosaurus se potuloval prehistorickou Evropou (i Severní Amerikou) právě tehdy. Jeho pozůstatky byly nalezeny jak v České republice, tak v Německu, především v Durynsku. Právě z této velké země pocházejí jediné fosilie Paleohatérie. Byly nalezeny v 19. století poblíž Drážďán v Niederhäslichsých vápencích. Zvířeti dal jméno německý geolog Carl Friedrich Henrich Credner roku 1888. Zvíře pojmenoval podle hatérie, která už tehdy byla 57 let vědecky známá, neboť se domníval, že Paleohatérie byla jejím přímým předchůdcem. Jak již víte, ve skutečnosti byla savcovitým plazem... Nebyl to velký živočich. Měřil pouhé dvě stopy, tj. 60 centimetrů na délku. Asi polovinu délky jeho těla tvořil ocas, podobně jako u dnešních ještěrů-vždyť je to jeden z typických znaků mnoha takto stavěných plazů. Hmotnost těla se odhaduje jen na 3 kilogramy. Byl to pozemní živočich. Končetiny se nenacházely pod tělem jako u savců, ale byly typicky umístěny po stranách těla. Na krátkou vzdálenost mohla Paleohatérie vyvinout značnou rychlost, ovšem zřejmě měla studenokrevný metabolismus a tak dlouho rychlost neudržela. V lebce byly posazeny velké oči. Z tlamy vybíhaly ven dozadu zatočené zuby. Byla masožravá, ale čím se Paleohatérie přesně živila, to s jistotou paleontologové neví. Celý popis tohoto Permského rodu je založen na nálezech několika lebek. Podle všech studií náleží mladým jedincům, nikoliv dospělcům...

Některé cenné informace o tomto živočichovi můžete najít na anglické verzi webu Wikipedie.

Příště rod Cutleria!