Sassafras

Sasafras (latinsky Sassafras) je opadavý strom střední velikosti. Obvykle dorůstá výšky 6 až 12 metrů, ale výjimečně může dosáhnout výšky až 35ti metrů. Dnes roste pouze v Severní Americe a východní Asii. Znali ho už dinosauři, protože se vyvinul v druhohorách, v období Křídy. Nejlepší zkameněliny, tedy otisky listů zachované v pradávných horninách, ovšem pocházejí z Eocénu. Velké množství vzorků bylo objeveno hlavně v Britské Kolumbii v Kanadě a kousek na jih, ve státu Washington ve Spojených státech amerických. Pro sasafras, pravěký i ten dnešní, je typický tvar listu: první a třetí výběžek se zužují, až vytvoří jakousi špičku, kdežto prostředí výběžek je skoro oválný. Pravěké sasafrasy měly tento výběžek mnohem vystouplejší, než zbylé dva. Sasafras má nápadnou oranžově hnědou kůru a také křehké větve. Často se lámou. Přesto se tento strom se nedá jen tak vyvrátit. Musel by ho zkustit porazit opravdu jen dřevorubec, nebo v době prehistorické, velký dinosaurus. Sasafras má totiž silné dřevnaté kořeny. Ale zpět k listům... Listy sasafrasu jsou nádherně zelené, a to zvláště na jaře a v létě. Na podzim už začínají rudnout nebo hnědnout a potom opadnou. Není jisté, jakou barvu měly květy pravěkého sasafrasu, ale je možné, že se výrazně podobaly těm dnešním. Dnešní sasafras má žluté květy. Plody jsou červené a v zeleném listoví působí jako lákadlo pro ptáky. Stejně tak působily jako lákadlo i pro Křídové a poté různé třetihorní ptáci, kteří semena pojídali a v trusu pak roznášeli po krajině. Kůra sasafrasu sloužila i jako potrava pro některé dinosaury. Dnes se jí živí někteří savci. Větvičky sasafrasu například pojídají dikobrazi. V pravěku ale klidně listy tohoto stromu končily v tlamách kachnozobých dinosaurů-Hadrosaurů. Nejlépe známý druh sasafrasu vyskytující se na naší planetě v 21. století je kašťa bělavá...

Popis tohoto nádherného stromu můžete najít v knize Úžasný svět dinosaurů od nakladatelství Svojtka & Co.

Příště Williamsonia!