Hagryphus

Hagryphus je nepříliš populární, ale zajímavý Oviraptorosaur. Patřil do příbuzenstva slavného mongolského Oviraptora, i když mnohem blíže měl k severoamerickému Chirostenotesovi. Stejně jako on, byl to severoamerický dinosaurus. Nalezištěm fosilií je stát Utah v USA. V roce 2005 tohoto středně velkého dinosaura pojmenoval známý paleontolog Scott Sampson, který byl také vědeckým poradcem pro seriál Discovery Planeta dinosaurů. Rozhodl se dát zvířeti jméno Hagryphus z neobvyklého důvodu. I když to byl americký dinosaurus, jeho název je odvozen z egyptského slova Ha. Šlo o pojmenování boha západních pouští. Gryphus znamená griffin, tedy mytologický pták. Takto se tedy zrodilo jeho vědecké jméno... Hagryphus žil v suchých pouštích a polopouštích amerického západu. Byl 3 metry dlouhý a řadil se tak mezi největší Oviraptorosaury. Na severoamerickém světadílu je zatím největším popsaným členem této skupiny, ačkoli v Asii byl nalezen ještě větší Oviraptorosaur, Gigantoraptor... Kromě pouští a polopouští zřejmě obýval i bažiny. Před 75 miliony let se ve své domovině setkával s Daspletosaury, předchůdci Tyrannosaurů, i různými obrněnými a rohatými býložravci, jako byl Utahceratops. Jeho úhlavními nepřáteli byl Talos sampsoni. V pravěkém Utahu kromě nich žili i různí malí krokodýlové, ještěři či mloci, stejně jako již vymřelí multituberkuláti (pradávní savci) podobní rejskům. Hagryphus byl se svými 50 kilogramy váhy a bezzubými čelistmi oportunistou. Živil se vším, čím mohl, od dinosauřích vajec, která kradl z hnízd, po malé ještěrky a samozřejmě také semena, plody a listy rostlin. Pravděpodobně byl opeřený, i když pro to není zkamenělý důkaz. Pokud však měl peří, určitě s ním nedokázal létat. Zřejmě mu vyrůstalo především z předních končetin a tvořilo podivuhodné vějíře. Hagryphové se jejich máváním vzájemně zastrašovali. Pozornost ostatních jedinců upoutával také hřebenovitý výběžek na hlavě. Za života byl asi potažený pestře zbarvenou kůží, možná v jeho okolí vyrůstala i pírka a tvořila chocholku. Dospělý Hagryphus musel vypadat majestátně...

Jeho popis můžete najít na stránkách London Natural History Museum.

Příště Talos!