Velká evoluční odysea savců, část 3.: Raní multituberculáti

První savci se na Zemi objevili takřka ve stejnou dobu, jako první dinosauři. Bylo to před zhruba 220 miliony lety, v geologické periodě zvané Trias. Tito primitivní malí živočichové se však od dnešních savců v mnohém lišili a jsou souhrnně řazeni do skupiny Mammaliformes. Praví savci, mezi jejichž potomky se nakonec řadíme i my, se objevili později v Juře. Jmenovali se multituberculáti, a k nim se na chvíli v jejich evoluční odyseji připojíme...

Řád Multituberculata dostal své jméno podle stoliček s mnoha hrboly v řadách. Zástupci řádu se podobali hlodavcům, ale evolučně patřili do mnohem primitivnější skupiny. Šlo o největší skupinu savců období Mezozoika, přičemž ti největší dorůstali velikosti myši, ti největší pak velikosti bobra, což je na druhohorní savce značně úctyhodné. Ačkoliv se podobali hlodavcům, ale nebyli s nimi úzce spjati, žili multituberculáti podobným anebo dokonce stejným způsobem. Byli to býložravci a v přední čelisti měli všichi zvětšené řezáky tak, jako dnešní myši a krysy. Řezáky byly od ostatních zubů odděleny, to zapříčinila mezera, která je nazývána diastema. Stoličky a třenové zuby byly vybaveny množstvím hrotů, takže dokázaly rozmělňovat i neuvěřitelně tuhou potravu. Diastema umožňovala používat tyto dvě skupiny zubů, z nichž první jsou řezáky a druhou pak právě stoličky s třenovými zuby, nezávisle na sobě. Paleontologové zjistili, že čelisti multituberculátů se vlastně pohybovaly vertikálně, čímž se zásadně lišili od mammaliformů jako byl Megazostrodon, kteří čelistmi pohybovali horizontálně. První multituberculáti se objevili v Juře...

Ale kde se vlastně vzali? Někteří vědci zastávají názor, že se multituberculáti nevyvinuli z mammaliformů, ale ze savcovitých plazů zcela odděleně. Ti první byli dříve známi především z Mongolska pozdní Křídy, ale pak byl 16. srpna 2013 ohlášen objev zvířete, kterého paleontologové nazvali Rugosodon eurasiaticus. Žil na východě Číny před 160 miliony let, takže se historie této skupiny savců protáhla pořádně do minulosti. Rugosodon (viz. první obrázek v článku i obrázek zde pod textem) byl malý, vážil v průměru tolik, co čipmank. To je ale 60-80 gramů a to vůbec není špatné na nejstaršího z multituberculátů. Podle jeho zubů lze usuzovat, že šlo o omnivora, tedy všežravce. Živil se semeny, červy, ovocem, výhonky, hlízami a možná i celou škálou dalších typů potravy. Zuby, typické pro multituberculáty totiž, jak jsme si již řekli, dokázaly bez problémů drtit tuhou potravu. Dalším poměrně zajímavým faktem týkajícím se Rugosodona je to, že měl flexibilní páteř. Je zajímavé, ke kolika významným objevům v posledních 20ti letech došlo na východě Asie, především v Číně. Možná právě zde se zrodili první multituberculáti, Rugosodon je toho prozatím dokladem...

Rugosodon byl sice všežravec, ale jeho potomci byli téměř výhradně býložraví. Na začátku Křídy se v Maroku, v severní Africe, vyskytoval Hahnodon, podle kterého byla nazvána i celá čeleď multituberculátů, Hahnodontidae. O tomto savci se toho moc neví, znám je pouze jediný exemplář. Jeho příbuzný Denisodon žil na stejném místě patrně ve stejné době. Neví se ale, zda šlo o multituberculáty, někteří je popisují jako zástupce odlišné skupiny Haramiyida. Raný multituberculát z počátku Křídy je znám z Austrálie, je to Corriebaatar. Žil před 125 miliony let. Další jsou známi z Mongolska, z období pozdní Křídy. Mezi ně se řadí Catopsbaatar, jenž byl objeven v 70. letech minulého století. Nebyl ale sám, kdo zažíval zlaté časy mongolských dinosaurů, jako byli Velociraptor, Protoceratops, Therizinosaurus nebo Tarbosaurus. Do jeho příbuzenstva se řadí i poměrně známé rody Kryptobaatar a Nemegtbaatar. Poslední jmenovaný žil v poušti Nemegt před 75 miliony let, jeho lebka měřila 4,5 centimetru, takže lze odhadovat, že celé tělo zaujímalo délku zhruba 18 centimetrů. Vzhledem připomínal pískomila a pohyboval se s pomocí skoků...

Jedním z pozoruhodných nálezů týkajících se raných multituberculátů je Uzbekbaatar. Jak již napovídá název, byl nazelen v Uzbekistánu a patřil do podřádu Cimolodonta. Uzbekbaatar žil na konci Křídy a byl jedním z prvních zástupců onoho podřádu, neboť ten existoval s velkým úspěchem až do Eocénu. I tito tvorové byli býložraví a byli to hlodavci. V Severní Americe se před 75 miliony let vyskytoval i rod Viridomys, taktéž patřící do podřádu Cimolodonta. Mnohé další úspěšné skupiny multituberculátů se ale objevily až po vyhynutí dinosaurů, které nastalo před 65 miliony let s koncem druhohor. Fosílie takových savců byly nalezeny na Hategu v Rumunsku, takovým rodem je Hainina známá z Paleocénu. Multituberculátům se dařilo více a více, ale v Oligocénu stejně vyhynuli. Možná proto, že je překonali již evolučně vyspělejší savci...

Zdroje obrázků: alex-bernardini.fr (upraveno), WikiMedia, livescience.com, paleocene-mammals.de .