Velká evoluční odysea savců, část 2.: První z prvních

Evoluce savců je příběh o neuvěřitelné rozmanitosti, přizpůsobivosti i katastrofických vymíráních. Na konci tohoto příběhu, který by se dal nazvat "evoluční odyseou", stojíme my, lidé. Chceme-li však zjistit, jak tato cesta začala, musíme prozkoumat dávnou minulost třídy savců a lépe pochopit, proč se vlastně na Zemi savci objevili a proč tak dlouho žili ve stínu dinosaurů...

Podle oficiálního stanoviska se první savci objevili už v dobách prvních dinosaurů, to je jisté. Našly se totiž jejich zkameněliny a ty jsou stejného stáří. Za předka všech pozdějších a především moderních savců je považován Adelobasileus, jehož nalezená lebka měřila pouhých 15 milimetrů. Tento malý, osrstěný tvor připomínající dnešní rejsky a hlodavce, žil před 225 miliony let. To byla doba, kdy vláda dinosaurů začínala. Objevily se rody jako Coelophysis a právě s těmi Adelobasileus sdílel polopouštní prostředí západu Severní Ameriky, jež obýval. K nálezu jeho lebky došlo v roce 1990 v Texasu. Adelobasileus byl pravděpodobně nejranějším zástupcem skupiny, kterou odborníci nazvali Mammaliformes (savcotvární). Tato skupina jako celek existuje dodnes a zahrnuje savce samotné, nicméně Adelobasileus patřil spíše k předkům savců. Měl už srst, je pravděpodobné, že kojil svá mláďata matřeským mlékem, ale byl to tzv. mammalimorph. Mezi tyto primitivní předky všech savcotvárných kromě Adelobasilea patří také čeleď Tritylodontidae...

Ale co byli vlastně zač ti tritylodontidé? No, zaprvé je třeba uvést, že patřili do podřádu kynodontů, byli ale vysoce specializovaní k životu jako savci. Vyvinuli se v pozdním Triasu, byli teplokrevní a někdy se jim přezdívá "hlodavci druhohorního období". Samozřejmě nebyli žádní praví hlodavci, vlastně to nebyli ani praví savci, i když byli jejich předchůdci. Žili ale podobným, nebo dokonce stejným způsobem. Tritylodontidi se zřejmě skrývali přes den a žili v noci, kdy většina predátorů, především masožravých dinosaurů, spala. Je těžké určit, čím vším se živili, mohli to být hmyzožravci anebo rovnou všežravci, kteří pozřeli vše, na co přišli, od ovoce přes listy až po maso. Jejich fosílie se našly na Antarktidě, v Eurasii, na jihu Afriky a v Novém světě. Celá čeleď je pojmenována podle Tritylodona, který v rané Juře v Jižní Africe. Byl vejcorodý a šlo o býložravce. Před 190 miliony lety, kdy žil, se opravdu začali vyvíjet první praví savci. Ovšem zajímavé je, že Tritylodon byl stále něco mezi savci a plazy, měl srst, ale kladl vejce, podobně jako dnešní ježury a ptakopyskové. Mohl by tento 30 centimetrů dlouhý tvor představovat další fázi v evoluční odysei savců?

Je tu ještě jeden tvor, který už je řazen mezi savce a žil 205 miliony lety, přičemž vymizel zhruba v době, kdy se na Zemi objevili první tritylodontidi (před asi 190 miliony lety). Jmenoval se Morganucodon. Paleontologové mu říkají zkráceně Morgie, a jeho fosílie se našly v Evropě, Severní Americe a především v Číně, konkrétněji v jihočínské provincii Yunnan. Tento tvor reprezentuje velice pozoruhodný řád Morganucodonta, jehož zástupci vyhynuli před 140 miliony let. Vesměs byli zřejmě nokturnální, to znamená, že byli aktivní po setmění. Mezi Morganucodonty se řadí i Megazostrodon, pravděpodobně nejznámější z prvních savců. Tento 10 až 12 centimetrů dlouhý, rejskům podobný mammaliform požíral malé ještěrky a hmyz. Žil ve státu Lesotho na jihu Afriky, kde se jeho pozůstatky k velkému překvapení paleontologů, že savci žili už na začátku éry dinosaurů, našly v roce 1966. Megazostrodon hrál klíčovou roli v evolučním souboji savců a plazů. Je jedním z oněch důkazů, že savci začali jako malá stvoření, kdežto dinosauři, ač se objevili ve stejné době, neustále narůstali. Jejich velikost a síla nakonec savce přemohla. Megazostrodon se stával kořistí masožravých dinosaurů, kterými se to před 200 miliony let jen hemžilo...

Dále se objevila čeleď Haramiyidae. Do té se řadila Haramiya, která žila v Evropě, konkrétně v Anglii a v Německu. Je známa pouze z nálezů několika zubů, takže paleontologové s přesností nevědí, jak vypadala, ale předpokládá se, že vzledem měla blízko k hrabošům. Potravu, nejpravděpodobněji rostlinnou, drtila širokými stoličkami. Experti se domnívají, že žrala hlavně plody cykasovitých rostlin. Haramiya žila od pozdního Triasu po ranou Juru. Tehdy se objevil další významný tvor, tentokrát zase zástupce čeledi Tritylodontidů. Jmenoval se Oligokyphus, žil v Evropě, Číně a Severní Americe a měřil 50 centimetrů na délku. Tento býložravý kynodont byl dříve považován za jednoho z prvních savců, je ale pravdou, že byl spíše jejich předchůdcem. V pozdní Juře se ale objevili i tzv. multitubertuláti. Řád pravých savců, který zahrnoval tvory s prodlouženými předními řezáky...

Zdroje obrázků: astrosurf.com (obrázek upraven autorem), WikiMedia, paleos.com .