Na lovu jihoamerických dinosaurů-Paleontologie v Jižní Americe

Rozhodl jsem se odstartovat nový seriál, který se bude zabývat naším poznáváním prehistorie Jižní Ameriky, především co se týká druhohor. Nikdy bych však tuto sérii nevymyslel, nebýt rozhovoru s Timem Hainesem a Jasperem Jamesem, tvůrci sérií Putování s dinosaury, jenž je k vidění na YouTube, a v němž Tim Haines mluví o natáčení Putování s dinosaury speciál: Země obrů. Zmiňuje se totiž o tom, že jsou často znenadání v Jižní Americe objevovány obrovské kosti naprosto neznámých zvířat, a tato pro mne fascinující představa mě inspirovala k vymyšlení této série článků... Upřímně doufám, že si ji s radostí užijete!

Severní polokoule je, co se týká dinosaurů, relativně dobře prozkoumanou částí světa, ačkoliv nám ještě zbývá mnoho co objevovat. Vždyť také první kdy popsaní dinosauři byli objeveni v Evropě, nálezy zkamenělin pokračovaly i v Severní Americe a později, především ve 20. století, se dostalo i na Asii. Jižní polokoule je ale zcela odlišným případem. Představte si, že jste nadšeným amatérským hledačem fosílií a vyrazíte do pouštní krajiny kdesi v argentinské Patagonii. Náhle při průzkumu druhohorních hornin narazíte na stehenní kost, která výškou přesahuje polovinu Vašeho těla. Může to být jen sen? Pravda je taková, že jižní polokoule je skutečně málo prozkoumanou částí světa, pokud jde o fosílie dinosaurů. A především se to týká Jižní Ameriky. Zde je hledání pozůstatků více než 65 milionů let vymřelých dinosaurů těžkým úkolem. Zvláště, když polovinu světadílu zakrývají neotropické, deštné pralesy, v nichž se zkameněliny zkrátka hledat nedají. Jižní část Jižní Ameriky však tvoří Patagonie, nehostinná pouštní oblast nacházející se na území Argentiny a Chile. A právě zde dochází k oněm úžasným a překvapivým dinosauřím objevům, z nichž mnohé navždy změnily náš pohled na dinosaury. Ukázalo se, že Jižní Amerika byla domovem největších býložravců a tím pádem tedy i největších suchozemských zvířat všech dob. Zároveň se ukázalo, že zde žili někteří z největších a nejdravějších predátorů vůbec, kteří, pokud se shromáždili do smečky, mohli takovou obrovskou kořist skolit. A především, což je důležité, se nám v posledních 20 nebo 30 letech ukázalo, jak málo toho o druhohorách Jižní Ameriky víme. Inspirující myšlenka, která možná jednoho dne přivede na ono místo celou novou generaci nadšených paleontologů prohledávajících nehostinná naleziště ve snaze objevit ostatky zvířat, o nichž se nám ani nesnilo... Geologická historie Jižní Ameriky je skutečně fascinující a od ostatních kontinentů se výrazně liší. Do střední části Mezozoika byla tato velká pevnina součástí velkého prakontinentu, který se nazývá Gondwana, nebo také Velký jižní kontinent. To znamená, že zvířata mohla přecházet z místa na místo, aniž by narazila na větší vodní plochy, které by jednotlivým druhům této expanzi zabránily. Proto v období Jury, jak lze předpokládat, žila v Jižní Amerika spousta dinosaurů z Afriky anebo Indie. Gondwana se později začala rozdělovat a Jižní Amerika se od Afriky čímdál více vzdalovala. Některé typy dinosaurů byste pak nenašli nikde jinde na světě. Je ovšem pravdou, že izolovaným kontinentem se Jižní Amerika stala až po vyhynutí dinosaurů... Jak tedy probíhá výzkum fosílí na tomto určitém místě? Jaká je historie paleontologického odvětví a paleontologického výzkumu v Jižní Americe? Asi není překvapením, že první zkameněliny zde nalezl britský přírodovědec Charles Darwin v 19. století, ty ale patřily savcům z třetihor. Byl to ale právě on, který jako první z evropských přírodovědců kdy vstoupil na patagonské území a našel zde pozůstatky vyhynulých zvířat. Hon na rané dinosaury začal až později. Až v minulém století, konkrétněji v jeho druhé polovině, se přišlo na to, že jihoamerický kontinent mohl být kolébkou všech dinosaurů. Roku 1958 zde totiž pastevec koz Victorino Herrera objevil kosti nějakého přibližně čtyřmetrové dinosaura, který žil v období Triasu. A nejen to, dokonce to byl jeden z prvních známých dinosaurů! Paleontolog Osvaldo Reig nazval tvora Herrerasaurus, na počest nálezce, a ukázalo se, že Měsíční údolí, tedy formace Ischigualasto, skýtala domov mnoha jiným stvořením z doby Triasu. V roce 1988 americký paleontolog Paul Sereno nalezl kompletní lebku Herrerasaura, a o tři roky později našel menšího, zato však ještě starobylejšího Eoraptora. Brzy došlo i k nálezům jurských dinosaurů, příkladem je Patagosaurus, a pak došlo na Křídové obry, jako byl Giganotosaurus, Argentinosaurus, nebo Dreadnoughtus, který byl popsán teprve minulý rok a je dokladem toho, že všichni obři z Patagonie ještě nebyli nalezeni. Existuje celá řada lokalit, kde hledat, jak třeba v již zmíněné formaci Ischigualasto, tak například v Plaza Huincul. Možná vstupujeme do zlaté éry paleontologie a mnohá tajemství prehistorie jihoamerického kontinentu budou brzy odhalena...

První část byla krátká a taková úvodní, v příštích dílech si již budeme popisovat samostatné objevy jihoamerických dinosaurů, jak k nim docházelo a co světu paleontologie přinesly...