Konvergence je podivuhodným typem evoluce, při němž se nepříbuzné živočišné či rostlinné druhy vyvíjejí podobným způsobem nezávisle na sobě. Způsobuje to především život ve stejném prostředí, jehož výsledkem je někdy až zarážející podobnost různých životních forem... V tomto seriálu se budeme zabývat nejznámějšími příklady konvergence, a sami uvidíte, jak si evoluce během milionů let pohrála se spoustou druhů...
V této části si představíme jeden z dokonalých příkladů konvergence. U některých tvorů totiž během milionů let evoluce srostly horní a spodní ret, a vytvořily pohyblivý orgán, který může sloužit podobně, jako naše ruce. Pro mnohé se zdá přítomnost tohoto pohyblivého svalu u některých zvířat samozřejmostí, zarážející je ovšem fakt, že se vyvinul u nepříbuzných druhů. Co tedy vedlo tyto skupiny zvířat k tomu, aby se u nich vyvinul chobot?
CHOBOTNATCI:
Zcela jistě nejznámější skupinou savců, která je vybavena chobotem, jsou tvorové, jež díky tomuto znaku dostali název-chobotnatci. Dnes žijí pouze tři druhy, a ty jsou kvůli člověku ještě ohroženy, ale v minulosti existovala celá řada chobotnatců-mastodonti, mamuti, barytheriidi, deinotheriidi... Lidé si myslí, že žili stejně, případně že se i chovali stejně, jako dnešní sloni, jediní současní zástupci řádu chobotnatců. S pomocí chobotu dokáží dnešní sloni uzvednout těžké břemeno a případně jej i přemístit. Nabírají jím vodu, kterou na sebe poté chrlí a tím se chladí, někdy vodu nahradí bláto a to má stejný účel. Sloní chobot je neuvěřitelně citlivý, díky němu mají tato zvířata skvělý čich. Chobot jim však pomáhá i při krmení, trhají s ním trávu či jinou potravou a podávají si jí k tlamě. Je to skutečně důmyslný znak. Tohle všechno určitě dokázali i pravěcí bratránci slonů. Mamuti žili ještě před 10 000 let a geneticky i taxonomicky měli blízko k dnešním slonům indickým, zřejmě tedy vzešli ze společného předka. Američtí mastodonti, blízcí příbuzní mamutů, byli trochu zavalitější, a vyhynuli také ke konci doby ledové, kdy nastalo globální oteplování a to zapříčinilo vymírání celé řady na chlad přizpůsobených zvířat. Kde se ale vzali první chobotnatci? A proč se u nich vyvinul chobot? Pro odpověď na tyto otázky je třeba podívat se do dávných skal, v nichž se pozůstatky těchto fascinujících zvířat zachovaly. Nejstarším známým chobotnatcem je Eritherium, které žilo v období Paleocénu, tedy před 60 miliony let. To ale znamená, že se první chobotnatci objevili už pouhých 5 milionů let po vyhynutí dinosaurů! Tento malý savec žil na území dnešního Maroka v severní Africe. Na jednu stranu Eritherium vykazuje typické znaky chobotnatců, na stranu druhou sdílí však mnohé znaky se sirénami. To jen dokazuje, že jsou si chobotnatci a sirény příbuzní. Chobot se samozřejmě u tohoto živočicha nedochoval, to je jasné, jelikož svaly shnijí a nezkamení jako kosti. Nicméně je pravděpodobné, že se u tohoto rodu již zárodky chobotu vyvinuly. Mnohem lépe známým chobotnatcem, jenž zároveň patřil mezi ty první, je Phosphatherium. Žilo před 56 miliony let také v Maroku, možná je přímým potomkem Eritheria. Chobot se u těchto primitivních druhů teprve vyvíjel a na první pohled by na nich nebyla jeho přítomnost znát. Až u Moeritheria, které žilo v Egyptě před 35 miliony lety, v období Eocénu, se objevily první známky přítomnosti chobotu. Tento savec jej zřejmě používal ke sbírání potravy. Právě to je zřejmě důvod, proč se u chobotnatců tento znak objevil...
TAPÍŘI:
Jednou ze skupin lichokopytníků jsou tapíři, velice zvláštní, velcí savci, připomínající tvarem těla prasata. Ve skutečnosti jsou blízce příbuzní nosorožcům a koním. Na populárním vzhledu jim však dodává přítomnost chobotu. Nejsou příbuzní s chobotnatci, tedy až na to, že to jsou stejně jako oni savci. Jinak jsou si tyto nepříbuzné skupinny podobné pouze v ohledu na chobot. A právě to je příklad konvergence, neboť se u tapírovitých tento pohyblivý sval objevil též. První tapírovití se zřejmě objevili před 55 miliony let, nejprimitivnějším zástupcem byl severoamerický Heptodon. Moderní formy tapírů se jako takové s delším chobotem objevily v obdobích Oligocén a Miocén. Byli tehdy rozšířeni mnohem, mnohem více než dnes, obývali většinu Eurasie, včetně střední Evropy (např. Palaeotapirus), přes Beringovu úžinu se pak dostali do Severní Ameriky, odkud se rozšířili do neotropů, jež obývají dodnes. Přesto nakonec většina rodů vyhynula, dnes žije pouze jediný, a tím je Tapirus. Ten zahrnuje pět různých druhů z jihovýchodní Asie a střední a Jižní Ameriky, čtyři z pěti jsou ale kvůli lidskému působení zranitelné nebo ohrožené. Je zřejmé, že se u tapírovitých objevil chobot také kvůli sběru potravy. V jejich případě je totiž mnohem menší, než u chobotnatců, takže jím nemohou sbírat a přemisťovat jiné předměty...
DINOSAUŘI:
Tato myšlenka je čistě spekulativní a nikdy nebylo potvrzeno, že by dinosauři měli chobot. Nicméně v evoluci si příroda s mnohými skupina zvířat často pohrává natolik, že se podobné formy vyskytnout mohou. V případě dinosaurů někteří paleontologové věří, že sauropodi anebo případně hadrosauridi (což je však méně pravděpodobné), mohli být vybaveni chobotem. Je to opravdu zvláštní představa, groteskní sauropodi sbírající kapradí s pomocí chobotů se navíc většině pravěkých nadšenců nezamlouvají. Několik paleontologů už každopádně přišlo s možností, že by se chobot u velkých sauropodů vyskytnout mohl. Například rod Diplodocus, který žil v Severní Americe před 150 miliony let a je důvěryhodně známý, jelikož vystupoval v celé řadě filmů a seriálu, mj. v Putování s dinosaury televizní stanice BBC, měl nozdry až na temeni hlavy. Na základě toho se tedy někteří znalci domnívají, že jde o náznak existence chobotu minimálně u tohoto rodu. Kdo ví, jaká je pravda, možná se jednou objeví více důkazů, které tuto teorii potvrdí, anebo naopak zase vyvrátí...
Příběh existence chobotu u sobě nepříbuzných druhů je příběhem skutečně pozoruhodným a dokonale uka
zuje, že konvergentní evoluce stojí za typy mnoha úžasných a zajímavých tvorů...
zuje, že konvergentní evoluce stojí za typy mnoha úžasných a zajímavých tvorů...
Doufám, že se Vám tento článek líbil, pokud ano, komentujte. Můžete také diskutovat ohledně posledního tématu v článku, domněnky o chobotů u dinosaurů...
4 komentáře:
Paráda třeba tapíry mám hodně rád.U těch sauropodů s choboty kdo ví, ale mě se více líbí bez nich :D
Škoda, že se toto neučíme ve škole :D Biologii mám sice ráda a je to jediný předmět, na který mě baví se učit, ale kdyby jsme probírali i tohle... Jsem v ráji :D Hlavně tapíry mám ráda.
Moc pěkný článek! :) Ten chobot u těch sauropodů by byl dosti zvláštní si myslím :D. Avšak to nezpochybňuji, je to přinejmenším zajímavá úvaha. Například u takových brachiosauridů by mohl být velice zajímavý, dosáhli by s ním ještě o něco výš, než se svojí tlamou. Popřípadě kdyby byl dostatečně dlouhý by s ním mohli i pít, ale nemyslím si, že by ten chobot pak byli schopni nadzvednout :D. pokud bych si ale měl představit chobot u nějakého sauropoda, byli by to spíš tvorové spásající nízko rostoucí keře, než titáni jako diplodocus.
Velmi povedený článek...! :-) To s těmi dinosaury a chobotem je hodně zajímavé, uznávám, že je to možné, příroda nás stále překvapuje, ale chtělo by to nějaký ten důkaz, do té doby se to mě osobně bude spíše jevit jako nepravděpodobné.
Okomentovat