Život pod antarktickou ledovou pokrývkou

Když jsem v neděli zcela náhodně zapnul televizi, dávali zrovna na ČT2 pořad Zmrzlá planeta: Zemské póly od BBC. Ihned mne v něm zaujalo jedno téma, které program probíral, takže jsem se rozhodl napsat tento článek. Nebýt onoho dokumentu, v blízké době by sem asi tento článek nepřibyl...

Antarktida láká člověka už dlouho, ale první objevitelé se sem odvážili teprve před stoletím. Pomineme-li Saharu, je Antarktida v podstatě největší poušť světa. Kdyby nic jiného, tak i přes všechny extrémy, které na ní panují, je Antarktida celkem bohatá na živočichy. Kromě tučňáků a jiných ptáků, lachtanů, tuleňů a velryb, zde však žije i obrovské množství menších zvířat, která jsou neméně fascinující. A co víc, žijí v ještě extrémnějších podmínkách, než ledovému chladu odolní tučňáci. Antarktida je totiž mlčenlivý ledový svět s množstvím živočichů, které nenajdete nikde jinde na světě. Nesměli byste je ale hledat na drsném povrchu-žijí ve vodě. Není to ale nic jednoduchého, protože tito tvorové nikdy nespatří ani přímý sluneční svit procházející hladinou. Pokud bychom se posunovali neustále na jih, stále blíže k centru Antarktidy, narazili bychom na trvalou ledovou pokrývku, která nikdy netaje dokonce ani uprostřed letního období. Pod touto několik kilometrů širokou zábranou panuje překvapivě docela velká biodiverzita, tedy alespoň na antarktické poměry. Není to však svět savců či ptáků-právě i ti největší obyvatelé moře, keporkaci, se odsud odrážejí, poněvadž pod ledovou pokrývkou nemohou přežít ze zcela jednoduchého důvodu. Ledová pokrývka totiž nenabízí žádné otvory, takže by se neměli kde nadechnout. Tvorové dýchající žábrami nebo ještě primitivnějším způsobem zde tedy domunují. Takřka veškerý život zde závisí na antarktickém krilu, unikátním šesticentimetrovém korýši druhu Euphausia superba. Jsou to naprosto neuvěřitelní živočichové-i když váží jen 2 gramy, dokáží plavat rychlostí až 60 centimetrů za sekundu, což je na korýší poměry opravdu hodně. Neplavou vpřed, ale vzad a to tím způsobem, že prudce mávají ploutvičkou pod tělem. Jejich další naprosto unikátní schopností je změna velikosti. Bez potravy dokáží vydržet půl až tři čtvrtě roku, během této doby se postupně zmenšují a zpotřebovávají tak menší množství energie. Pokud je i tak potravy nedostatek, vyklubou se z nich kanibalové. Tito drobní korýši také světélkují, aby nalákali v naprosté tmě kořist, a jsou zároveň průsvitní... Pod ledem panují skutečně nízké teploty, ačkoliv jsou vyšší, než na povrchu, jelikož voda se pod ledem jen zřídka kdy mění z kapalného skupenství na pevné. Drobní a rychle se pohybující korýši těmito studenými vodami proplouvají a chytají ještě menší typy živočichů. Oni sami jsou ale potravou pro některé obratlovce. Na Antarktidě žijí ryby z čeledi ledovkovitých, které jsou většinou k nalezení při zkrystalizovaném povrchu zledovatělých stalaktitů. Jejich těla tvoří nemrznoucí směs bílkovin, takže si tyto ryby vybudovaly naprosto geniální způsob na přežití. V antarktických vodách ale žije i několik dalších rybích čeledí, jako např. tzv. "antarktické štiky". Malé a vyspělé obratlovce zde však zastiňují obři ze světa bezobratlých, jako je například jedna z příbuzných stinky velikosti talíře, obřé mořští pavoucí, kteří dosahují rozpětí nohou i půl metru a dokonce obrovské medúzy dvakrát větší než člověk. Může se zdát, že o životě pod antarktickou věčnou ledovou pokrývkou víme mnohé, ale ve skutečnosti se stále jedná o takřka neznámý svět. Nedokážeme si ani představit, jaký v budoucnu nově nalezený druh může lidstvu vyrazit dech svým tvarem, způsobem přežití i vzhledem náležícím spíše mimozemské bytosti... Kdo ví, co se pod antarktickou ledovou pokrývkou ještě skrývá za živočichy...

Informace pro tento článek mi poskytl dokument Zmrzlá planeta, který je zřejmě stále vysílán na ČT2, a také web www.pravekysvet.blog.cz . Doufám, že se Vám tento článek líbil, pokud ano, komentujte. Můžete také diskutovat o životě pod antarktickou ledovou pokrývkou...