Pravěcí Robinsoni (3/3) Nebe a peklo

Poslední část seriálu naleznete zde: http://blogorgonopsid.blog.cz/1106/praveci-robinsoni-2-3-smrt-ceka-vsude.

Pravěcí Robinsoni (3/3) Nebe a peklo:

Ten ochromující zvuk najednou ustál. Ian, trochu vyvedený z rovnováhy, zvedl ze země těžký kámen a rozhlížel se po okolí. Když se nic nedělo, zašel zpátky do stanu a tam si četl encyklopedii. Najednou uviděl, jak se kolem stanu mihnul raptor. Měl ohromný řezanec na stehně levé zadní končetiny. "Můj bože! Rychle ten kámen!" vyhrkl zběsile Ian. Velocirapto se však ke stanu vůbec nepřiblížil. Ian jen pozoroval, jak na něco vrčí, a pak se do jeho obrazu dostal snad nejošklivější tvor, kterého kdy viděl. Z jeho tlamy, plné zaschlé krve se vinul krátký, zakrvácený jazyk. Zvíře mělo na zádech ostny a vypadalo jako nějaký upír. Mezi předními končetinami mělo blánu. "To je přece Chupacabra, kterou jsem viděl v jednom videu na internetu!" vyhrkl znovu Ian a co nejrychleji se schoval do karimatky a skryl se za batohy. Velociraptor náhle utekl a Chupacabra vlezla do stanu. Cosi ucítila a skočila na dekou přikrytou karimatku. Ian rychle vyběhl a co nejrychleji utíkal mezi stromy. Chupacabra skákala za ním a přitom vydávala odporný skřek. Ian proběhl mezi skupinkou Hypsilophodontů a utíkal dál, až k pláňce, kde se obvykle pásli obři, aby Chupacabru zahnal...

Mezitím Suzanne, Georges a Allan hledali na pláži to podivné zvíře, kterého se Allan tak lekl. "Tam něco plave!" křikla Suzanne. Jakýsi dlouhý krk se ponořil do vody a dalších pět minut se nic nedělo. Georges se ještě trochu přiblížil a pak ten tvor vyskočil z vody. Georges a Suzanne stáli u několika palem a nohama uhýbali kousancům Elasmosaura. "Tohle musím vyfotit! Něco jako ,zběsilá akce´!" radoval se mezitím Allan a čekal na to, až bude vhodná chvíle si je vyfotografovat. Nakonec se Elasmosaurus vrátil zpět do vody. "Koukněte, šéfe! Co za to asi dostanu?" byl celý šťastný Allan. "Tomuhle ty říkáš fotka! Až uděláš konečně nějakou fotku, můžeš být redaktorem ale s touhletou blbinou!" vyhrkl ještě celý překvapený Georges. Mezitím se však Ian při zběsilém útěku dostal až na pláňku, kde se pásli Stegosauři. Chupacabra ihned zmizela, když si jí Stegosauři všimli. Ian se ale do tábora nevrátil, utíkal do centra poničených budov. Když se mu podařilo zase přelézt plot, našel opravdu zmínky o tomto tvorovi na ostrově v jednom z šuplíků. Pro jistotu vzal malý kalashinikov a vracel se do tábora. Nevěděl, že cestou ze dveří ho Chupacabra zase pozoruje, přilepená ke zdi. Vyskočila po něm a srazila ho na zem. Ian nešetřil náboji a střílel, jak nejrychleji mohl. Rychlé reakce Chupacabry na něho ale byly až příliš těžké. Jakmile tvor unikl, vydal se Ian zpátky do tábora. Tam už čekal zbytek týmu. Na něčem se shodl...

To něco byl útěk z ostrova. Hned druhý den se vydali do centra zničených budov. Skutečně se jim tam podařilo najít člun. Dokonce ho i převezli na pláž. Allan si sedl se Suzanne, Georges s Ianem. Co nejrychleji dobili motor a vyrazili na moře. Ovšem při cestě je sledoval Elasmosaurus, obr z hlubin. Převrátil člun s Ianem a Georgesem, a ti než se nadáli, byly před nimi čelisti dravce. Allan na druhém člunu však rychle spustil vysílačku. "Prosímvás, přijeďte co nejrychleji, jsme v nebezpečí!" volal Allan do vysílačky. Jeho volání zachytila loď Los Angeles 99 na plavbě do Malajsie. Jakmile však Allan vysílačku položil, Suzanne už s ním nebyla. Na jejím sedadle byla jen dlouhá, podélná červená skvrna. Allan rychle zadal souřadnice své polohy. Do jakési bedny pak ukryl svůj foťák a bednu poslal po moři. Když se člun převrátil, zbývaly mu už jen tři sekundy jeho života... Tak tedy skončil příběh čtyř trosečníků, kteří zstroskotali na ostrově, kde pravěk žil. To je ale jen první část našeho příběhu...

Ostrov se kontrole nevyhnul. A začala nová éra, kdy dinosauři skutečně ožili... V klecích. I to však nebude jednoduché. O tom však až příští neděli!