Drahokamy z moří

Jen tak mně v pátek napadl tento článek, avšak, doufám, že se Vám bude líbit...

V mořích toho najdeme opravdu hodně a to určitě zejména drahokamy... Nemluvíme ale o vzácných kamenech ale o živoucích, barev plných obrovských ulit a lastur. Většina škeblí se zachytí na skaliskách díky jejich byssovým vláknům, která vypadají jako tyčinky. Kdyby se chtěl mlž přemístit na jiné místo, jednoduše spřetrhá všechna vlákna a vyrobí si na novém místě další, stejně silná jako ta předchozí... Tato vlákna však slouží ještě k něčemu: zabraňují aby se živočich přemístil aniž by chtěl (například kvůli silnému proudu apod.). Opravdovým pokladem z moře je však hřebenatka svatojakubská. Pokud se jí podíváte na její chapadla, najdete modrá očka. Když některé ztratí, vyroste jí další. Hřebenatky žijí ve velkých lasturách a ty otevírají.

Flamenko je hřebenatce velmi podobné... Podívejme se ale na zcela přírodní umělecká díla: ulity. Ulity mořských mlžů rostou doprava, pokud doleva tak je to jen velmi zřídka. Další nádherou z moře je mušle. Podařilo se mi však zjistit něco podivuhodného: protože hučení moře, které v mušli slyšíme, není žádné moře ale náš krevní oběh! Ten se jako podivně skreslený pulz vrací nám zpátky do ucha a my slyšíme zvuk moře. Každé mušle jsou navíc krásně zbarvené, vytvoří si je mlž svými pigmenty. Ulity a mušle jsou zcela podivuhodné. Před dvěma tisíci lety je dokonce používali Číňané jako peníze, pokud někdo žil u mořského pobřeží, byl tím nejbohatší...

Mlži a jejich ulity jsou zcela podivuhodné, ale co nádherného najdeme u mořského pobřeží dál? Každá hrstak písku totiž obsahuje víc jak 8 000 malinkých tvorů, jako jsou blešivci a další spousty červů. Pokud se podíváte na písek zblízka, lupou nebo nejlépe mikroskopem, uvidíte nejrůznější tvary malých červíků a kamínku. Není ale radno se jich bát, jsou to jen takové malé příšerky, které vyplavilo moře...

Tento článek bych nikdy nenapsal, nebýt knihy "Objevujeme svět-Moře fantastický svět" od Valérie le Du.