Pravěká zoo-Před výbuchem Toby-3.

Jestli-že jste nečetli minulou část mého seriálu, můžete ji najít v rubrice Příběhy na vyprávění .

Dnes sem přináším další část!

PRAVĚKÁ ZOO-PŘED VÝBUCHEM TOBY-část 3/5:

Jen asi 50 metrů před námi stáli neandrtálci. Byli to naši dávní předchůdci, ale také kanibalové. Jeden z tlupy si nás najednou všiml. "Rychle pryč!" zvolal jsem. Utíkali jsme po sněžné pláni až kamsi k lesíku, tam Elasmotheria už také nebyla. Tlupa lidí nás přestala honit a my jsme uslyšeli troubení. "Podívej se támhle dolů!" řekl mi John. "Nádhera!" řekl jsem. Pod skálou putovalo zase stádo mamutů. "Tam jsou taky jenom samé samice a maximálně mláďata samečci!" Myslím, že  je to to stádo, které jsme viděli nedávno." Mamutí stádo se procházelo po pláni a my ani nevěděli, že kus od nás číhá nebezpečí. V té chvíli v Pravěké Zoo veterinářka Ann sledovala jeskynního lva v jeho novém doupěti. "Co se děje?" zeptal se Ann Charles. "Nevylezl z té své jeskyňky už asi hodinu! Nevím, co to s ním je!" odpověděla mu Ann. Zatímco se oba dva v Zoo snažili přijít tomu na kloub, za nám i se už v době ledové ozýval křupot sněhu. "Schovej se, Jacku, něco sem jde." řekl mi tiše John a lehli jsme si do zamrzlého křoví. Před námi se najednou objevil veliký Giganthopithecus. "Tyto lidoopové, největší, jací kdy žili, jsou tu už na pokraji vyhynutí. Zkusil bych nějakého zachránit." řekl jsem. Připravil jsem portál. Začal jsem na Giganthopitheca házet klacíky ale ten si mně vůbec nevšímal. Zbíral nějaké jehlice ze stromů a potom se je snažil dokonce sníst. Samozřejmě, nemohli jsme zachránit každé zvíře na pokraji vyhynutí a proto jsem portál zavřel a šli jsme dál...

Jak jsme tak sešli z kopce začalo nám pořádně sněžit na ramena. Stádo mamutů se zastavilo a ve vychru chránilo nebohá mláďata. "Podívej, támhle to mládě slábne!" křikl jsem. Přiběhli jsme k osamocenému mláděti-pravděpodobně jeho matka zemřela a neměl se o něj kdo starat. Malý sameček už mrzl dost a já jsem chtěl připravit portál a zachránit ho. Šel jsem s Johnem pro batoh na kopec. "Rychle, Jacku, vezmi ho!" řekl mi John. Válnice ustala ale na stádo mamutů najednou vyběhli tři neandrtálci a začali mládě mamuta rýpat oštěpy do boků. Sameček hned zemřel. Dva neandrtálci ho potom odnášeli. "Takže to bylo na nic." řekl smutně John. Teď už jsme se stádem raději drželi krok. V té chvíli v Zoo připravoval ošetřovatel Charles sedmdesáti centimetrové kusy masa pro Yangchuanosaura. Potom mu je házel do výběhu prostřednictvím několika tzv.katapultů. My jsme však v pravěku měli skoro na mále. Jak jsme šli se stádem mamutů, proběhl mezi mnou a Johnem Megaloceros, obří jelen. Hned za ním se hnali dva pravěcí leopardi. Když ale uviděli nás, začali na nás řvát a my jsme měli namále.

Kdy exploduje Toba? Už domu není určitě daleko... Pokračování příště-.

Takže se těšte na příští část, bude již brzy, možná hned v úterý nebo ve středu ale navím to teď přesně!