Před takřka třemi týdny, v sobotu 17. října, jsem vás na tomto blogu informoval o vůbec prvním evropském zástupci kladu Megaraptora, druhu Invictictibellatrix amberina z anglického ostrova Wight. To byl sám o sobě významný objev, neboť poskytl vhled do evoluce této skupiny teropodů v době zřejmě nepříliš dlouho předcházející jejich šíření na jižní polokouli. Vypadá to, že megaraptoři, dovolíte-li mi tu anglickou frázi, "can't catch a break". Jen co na seznam zástupců této větve přibyl nově popsaný druh, hned se o svých pět minut slávy ve smršti dinosaurologických objevů hlásí další. Tentokrát jde o zástupce čeledi Megaraptoridae, který se vyskytoval na území pozdější Argentiny před 83 miliony lety. V říjnu tohoto roku publikoval odborný časopis Palaeontologia Electronica článek paleontologa obratlovců Ariela H. Méndeze z Centro Nacional Patagónico a jeho kolegů, kteří v něm na základě exempláře sestávající z spodní části levé pažní kosti, fragmentu pravé holenní kosti, deseti ocasních obratlů a vidličné kosti popsali druh Rinconraptor pipoae. Všechny tyto pozůstatky byly rozmístěny na území o asi 4 čtverečních metrech v lokalitě Cerro Overo asi 50 kilometrů jihozápadně od města Rincón de los Sauces v severoargentinské provincii Neuquén, a pocházely z geologického souvrství Bajo de la Carpa, jež je středně santonského až pozdně santonského stáří (je tvořeno horninami datovanými do doby před 86 až 83 miliony let). Kromě fragmentu holenní kosti se všechny ostatní části exempláře nacházely na zemském povrchu, vyproštěny z pevného sevření geologické minulosti naší planety. Není asi třeba zastavovat se u významu rodového názvu tohoto dinosaura, určitě je však dobré zmínit, proč nese druhové přízvisko pipoe. Autoři popisu rozhodli, že jím tento druh poctí doktorandku Lauru Pipo, která byla asistentkou výzkumného týmu, jenž exemplář nalezl. Rinconraptor je nyní 10. přírůstkem na seznam známých megaraptoridů, a 15. zatím známým zástupcem kladu Megaraptora.
Rinconraptor ve své pozdně křídové patagonské domovině. Rekonstrukce od Huga Valdéze převzatá z Paleo Page na Facebooku
Za života byl tento masožravý teropod zhruba 7 metrů dlouhý; autoři studie počítají s délkou 6 až 8,5 metru. Byl to středně velký až velký zástupce kladu megaraptorů, a svou patagonskou domovinu sdílel se středně velkými až velkými teropody z čeledi Abelisauridae. Konkrétně šlo o 3,5 metru dlouhý druh Llukalkan aliocranianus a o 5,6 metru dlouhý druh Viavenator exxoni. Mohl si s nimi konkurovat, anebo je možné, že tito masožravci obývali své vlastní ekologické niky, a o zdroje potravy soupeřili jen málokdy. Dále souvrství Bajo de la Carpa vydalo také pozůstatky megaraptorida druhu Tratayenia rosalesi, vědecky popsaného v roce 2018, který byl až 8 metrů dlouhý. Všichni tito středně velcí až velcí masožravci spolu žili v semiaridním, polosuchém prostředí, navíc ještě se sauropody rodů Bonitasaura a Overosaurus, ptačím dinosaurem Patagopteryxem či alvarezsauridem rodu Achillesaurus. Ekosystém, o kterém mají odborníci nemálo svědectví z lokalit Cerro Overo a La Invernada, byl na velké dinosaury bohatý. Popis rinconraptora je dalším dílečkem do skládačky, která nejen paleontologům, ale nám všem se zájmem o pravěkou přírodu poskytuje lepší, detailnější představu o tom, jak ten ekosystém vypadal.
Zdroje informací pro tento příspěvek:
Expanding the dinosaur diversity of the Cerro Overo-La Invernada area (Bajo de la Carpa Formation, Santonian), Northern Patagonia: Description of a new species and additional megaraptorid remains (Palaeontologia Electronica)
Rinconraptor (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat