Včerejší příspěvek byl věnován výsledkům výzkumu nejdelšího pera dosud nalezeného v jantaru, které paleontologům a evolučním biologům poskytlo zajímavý vhled do vývoje tělního pokryvu nejúspěšnější skupiny suchozemských obratlovců vůbec. Dnes se z doby před 99 miliony roky přeneseme o něco dále do minulosti, na konec jury, a seznámíme se s nově popsaným bazálním avialánem z Číny, jehož fosilní pozůstatky také zprostředkovávají nedocenitelné informace o evoluci opeřenců. Téměř před měsícem, konkrétně ve středu 14. října 2026, vydal vědecký časopis Nature článek Liminga Xu z Institutu vertebrátní paleontologie a paleoantropologie Čínské akademie věd a jeho kolegů, kteří v něm na základě fosilního exempláře objeveného v létě 2024 v čínské provincii Fu-ťien popsali nový druh nazvaný Yuezhuornis yangyuanensis. Byl to skutečně pozoruhodný opeřenec, a stavba jeho těla může představovat důkaz pro domněnku, že schopnost letu se u zástupců kladu Dinosauria (ať už jde o dinosaury neptačí nebo ptačí, tedy ptáky) mohla vyvinout několikrát, nezávisle na ostatních případech. Autoři studie jsou přesvědčeni, že Yuezhuornis, uzpůsobený k životu na zemi, je nejstarším dochovaným příkladem ztráty schopnosti létat. Ale pojďme na to popořádku. Nejprve něco málo k nálezu samotnému. Tento bazální zástupce kladu Avialae, zahrnujícího ptáky a jejich nejbližší příbuzné, a čeledi Zhengheornithidae, která je navíc tvořena ještě letos v létě vědecké komunitě představeným druhem Zhengheornis buyu, byl popsán na základě exempláře sestávajícího ze silně kompresované, nekompletní kostry, obsahující špatně zachovalou lebkou, páteř, přední i zadní končetiny a části pánevního pletence. K objevu došlo, jak již bylo uvedeno výše, v létě 2024, a to konkrétně v blízkosti vesnice Yangyuan (odtud druhové přízvisko zvířete) ve fu-ťienském okresu Zhenghe. Exemplář pochází ze souvrství Nanyuan, jehož horniny jsou datovány do doby před 150 až 148 miliony let, do přelomu svrchojurských stupňů kimmeridž a tithon. Čelisti tohoto raného ptáka výrazně připomínaly čelisti křídových deinonychosaurů, a ještě větší podobnost s nimi mu dodávala přítomnost nevelkých, ale výrazných srpovitých drápů na prstech zadních končetin. Tento malý dravec dosahující v dospělosti (histologická analýza prokázala, že kostra patřila plně vzrostlému zvířeti) tělesné hmotnosti 821 gramů (ano, nebyl to žádný obr, ba naopak, byl to trpaslíček), měl velice krátké, až zakrnělé přední končetiny. Alespoň v porovnání se svými příbuznými, kteří na rozdíl od něj byli schopni létat.
Zápas yuezhuornisů za ne zrovna příznivého dne v pozdně jurské Číně. Zdroj: Science Daily
Jeho ostré zuby, zkrácená křídla, srpovité drápy na zadních končetinách, malá tělesná velikost a dlouhý ocas z něj činily dokonalého drobného lovce, pohybujícího se v lesních podrostu. Jeho pánev vykazovala určité ptačí charakteristiky, typické pro opeřence schopné letu, a to samé lze říci o jeho zadních končetinách, přitom však jeho chodidla vykazují přizpůsobení na terestrický život. Poměr velikosti jeho předních a zadních končetin se dá připodobnit k proporcím křídel a zadních kočnetin dnešních ptáků, kteří neumějí létat a tráví celý život na zemi. Skutečně zajímavé je to, že Yuezhuornis pozbyl schopnost létat tak brzy v průběhu ptačí evoluce. Čeleď zhengheornithidů totiž na fylogenetickém stromě kladu Avialae tvoří větev nepříliš vzdálenou proslulému solnhofenskému praptákovi druhu Archaeopteryx lithographica, který měl přední končetiny vybaveny velmi pokročile rozvinutými letkami, ač jeho letecké schopnosti nejspíše nebyly nikterak úctyhodné (někteří výzkumníci mají dokonce za to, že nedokázal křídly ani mávat, což by tedy úplně vylučovalo aktivní let). Ať už jeho nejbližší příbuzní dokázali aktivně létat nebo jen plachtili, jasné je, že Yuezhuornis neprováděl ani jednu z těchto aktivit. Držel se zkrátka země. Vypadá to, že k ekologické divergenci avialánů došlo opravdu už v jejich nejranějších dnech (nebo dobrá, aby to nějaký chytrák nebral doslovně, milionech let). Yuezhuornis se mohl specializovat na lov malých obratlovců a bezobratlých žijících mezi nízko rostoucí vegetací. Prostředí, ve kterém před oněmi 150 až 148 miliony let žil, bylo bažinaté. Většina fosilií, jež jsou ze souvrství Nanyuan zatím známy, patří vodním nebo polovodním obratlovcům, zvláště želvám, kostnatým rybám a neodiapsidům ze skupiny Choristodera podobajícím se do značné míry krokodýlům. Kromě nich, yuezhuornise a zhengheornise je z tohoto souvrství znám ještě Baminornis zhenghensis, poněkud vyvinutější bazální avialán, popsaný v roce 2025.
Fosilie a rekonstrukce kostry yuezhuornise. Zdroj: Nautilus
Zdroje informací pro tento článek:
Yuezhuornis (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat