Nastal poslední den sedmého měsíce tohoto roku, a protože je to pátek, nesmí na blogu Blogorgonopsid chybět další příspěvek do rubriky Obrázky týdne! Paleoart, který jsem tentokrát vybral, mne zaujal už minulý týden, a protože jsem během posledních sedmi dnů nenarazil na nic, co by mě donutilo jej upozadit, je tady! Je to krásné dílo brazilského ilustrátora Tartarugy Gaúchy Produçõese, zobrazující jednoho zástupce čeledi spinosauridů, kterému se možná mezi paleoumělci nedostává takové pozornosti, jakou si zasluhuje. Učiníte si z něj pozadí pracovní obrazovky vašeho počítače?
Popisek k obrázku: Skrze škvíru mezi hustě olistěnými větvemi křovisek se nám naskytuje dokonalý pohled na masožravého dinosaura nesoucího název Irritator challengeri. Sedm metrů dlouhý spinosaurid pomalu kráčí po písečné pláži, zatímco jeho pravý bok hřejí poslední silnější paprsky dnešního slunka, ztrácejícího se za obzorem. Dravce si povšimli tři létající plazi, kteří nad mořem až dosud lovili ryby. Zjev irritatora na ně zapůsobil silněji než šupiny ryb lesknoucí se ve večerních slunečních paprscích, a po několika silných mávnutích křídly se pterosauři nechávají unášet pryč, co nejdále od možného nebezpečí. Irritator byl podobně jako jeho příbuzní, mezi něž se řadil i největší teropodní dinosaurus všech dob, primárně rybožroutem, ovšem nepohrdl ani ptakoještěry. O zařazení létajících plazů na jeho jídelníček svědčí nález zraněných krčních obratlů jakéhosi anhanguerida, mezi nimiž se nacházel zaklíněný zub tohoto dinosaura. Kromě ryb a pterosaurů si ale Irritator smlsne třeba i na mláděti nějakého býložravého dinosaura, které by se nyní, ve večerních hodinách, po celém dni stráveném pohybem po pláži mohlo v únavě zatoulat od stáda. Čelisti irritatora se rozevíraly podobně jako čelisti pelikána, mohl tedy kousat i do docela veliké kořisti. Název tohoto dinosaura je spojen se skutečně zajímavou historií výzkumu. Jeho pozůstatky, pocházející se spodnokřídového souvrství Romualdo v Brazílii, byly původně považovány za ostatky pterosaura a poté za fosilie některého zástupce skupiny Maniraptora. Až později se ukázaly být ostatky spinosaurida. Paleontolog David Martill dal zvířeti rodový název "provokatér" či "rozčilovač" právě proto, že nebylo snadné jej zařadit. Druhový název challengeri je odkazem na profesora Challengera z knihy Ztracený svět od Arthura Conana Doylea. Tato scéna se odehrává na území Brazílie před 113 miliony lety.
O nálezu zubu irritatora mezi krčními obratli anhangueridního pterosaura jsem se mimochodem zmiňoval v článku Ptakoještěři jako potrava jiných zvířat z listopadu 2015. Představte si, jaké by to bylo, vidět takového dinosaura s "krokodýlími" čelistmi při lovu létajících plazů...
Červenec končí, a doslova pár hodin po napsání tohoto článku nám začíná osmý měsíc roku. V jeho prvních dnech se dočkáte další části projektu Kniha týdne, tentokrát již třiatřicáté. Snad se mi také podaří uveřejnit sem další úryvek ze Springwatch 2026. A rád bych se také pověnoval nějakým nedávno popsaným dinosauřím druhům, abych zase zaktualizoval rubriku o nových objevech. Přeji vám krásný vstup do srpna!
Žádné komentáře:
Okomentovat