Užovka purpurová - Duhový had z jihovýchodu Spojených států amerických

Hadi v současné době na mém blogu zase jedou. Kromě série Hadi na poštovních známkách patří některému z těchto krásných plazů také každá druhá část Šupinatých z Jihoafrické republiky. Nesmím však zapomenout také na klasičtější hadí popisky, jež nejsou součástí žádné série článků (byť byste mohli argumentovat, že to vlastně svá vlastní série článků je). Pokročili jsme do druhé poloviny října, a protože poslední samostatný hadí popisek, a to sice článek o kobrovce antilské, byl vydán 26. září, myslím si, že je už nejvyšší čas představit vám slíbenou užovku purpurovou.

Latinský název: Farancia erytrogramma,

Rozšíření: jihovýchod Spojených států amerických,

Velikost: délka obvykle 91 až 122 centimetrů, výjimečně až 168 centimetrů.

Užovčí rod Farancia, zavedený v roce 1842 britským zoologem Johnem Edwardem Grayem, zahrnuje dva druhy; F. abacura a užovku purpurovou (F. erytrogramma). Oba tyto druhy najdeme na jihovýchodě USA, a o každém z nich platí, že má dva poddruhy. Zatímco F. abacura, popsaná v roce 1836 Johnem Edwardsem Holbrookem, je v angličtině známá jako mud snake ("bahenní had"), užovce purpurové, popsané Palisotem de Beauvoisem v roce 1802 původně jako zástupce rodu Abaston, se zase říká rainbow snake ("duhový had"). To je pro ni zřejmě výstižnější obecný název, než české druhové přízvisko purpurová, jež zmiňuje pouze jednu z několika barev, kterými tělo tohoto hada hýří. Jeho záda jsou zdobena třemi červenými pruhy, zbytek šupin je pak na nich černý nebo namodralý. Tyto šupiny mají krásný, purpurový lesk. Boky a strany hlavy hada jsou žluté. Břicho bývá většinou růžové či slabě červené se dvěma či třemi řadami černých skvrnek. Není se čemu divit, když je užovka purpurová občas označována za nejkrásnějšího amerického hada. Kromě rainbow snake se pro ni ve Spojených státech užívá také celá řada dalších, byť méně populárních obecných jmen, například red-lined snake ("had s červenými pruhy") nebo striped wampum ("pruhované wampum"; indiánský šperk). S užovkou purpurovou se setkáme ve státech Mississippi, Alabama, Florida, Georgia, Jižní a Severní Karolína, Virginie, Louisiana a také v jižním Marylandu. Jejím přirozeným prostředím jsou cypřišové bažiny, mokřady se spíše bylinnou vegetační složkou, než dřevinnou, dále černá voda, pomalu tekoucí vodní toky a písčité pobřežní planiny. V posledním zmíněném prostředí je možné ji zastihnout i v brakické vodě. Jde o hada vysoce akvatického, značnou část svého života tedy tráví ve vodě. Pokud v ní však zrovna není, může být zahrabán v písku, anebo se potuluje po listnatých lesích v okolí potoků, a to jak v nížinách, tak ve výšinách. Mladé užovky purpurové se také přes den mohou skrývat pod padlými kmeny stromů. Tento had skutečně kombinuje prvky natatoriálních čili akvatických (tělo ideální k plavání) a fossoriálních čili hrabavých hadů (malá očka). Jedná se o noční druh. Loví především úhoře, malé žáby, jejich pulce, mloky, ryby a červy. K lovu dochází většinou ve vodě; jakmile je kořist chycena, užovka se s ní přemístí na souš, kde ji celou spolkne - hlavou napřed. Nedisponuje žádným jedem, který by případně oběť paralyzoval. Pokud je však kořist příliš kluzká nebo sebou pořád moc mrská, využije užovka purpurová trnitého zakončení svého ocasu k tomu, aby si ji přidržela. Obdobně při lovu používají svůj ostrý ocásek také užovky z již zmíněného druhu F. abacura. Pro člověka užovka purpurová a její sestřenice nepředstavují žádné nebezpečí. Poněvadž se jedná o velmi tajemné a noční živočichy, bývají tito hadi zahlédnuti jen málokdy. Pokud je však člověk chytí, mohou se bránit bodáním ostrým ocasem; ten ale není schopný proniknout lidskou kůží. Zpravidla se nepokoušejí kousnout. Kontaktu s potenciálními predátory včetně lidí se snaží vyhnout, tak jako každý had, především tím, že se rychle odplazí nebo odplavou. Co se týče rozmnožování, je užovka purpurová druhem vejcorodým. Samice snáší vajíčka v červnu, červenci nebo v srpnu - zhruba 60 až 80 dní po spáření. V jedné snůšce může být 10 až 52 vajíček; průměrně však 20. Zajímavé je, že na rozdíl od mnoha jiných užovkovitých vykazuje tento druh jakousi jednoduchou formu rodičovské péče v tom ohledu, že samice se svou snůškou zůstane, dokud se háďata nevylíhnou, a obtočí se kolem nich, téměř jako krajta, přičemž je svalovým třesem zahřívá. Teprve když z kožovitých vajíček vylezou 8 až 19,7 centimetrů dlouhá háďata, matka je nadobro opouští, a žádnou skutečnou rodičovskou starost už o ně neprojevuje. Mláďata se do hnízda, které pro ně samice vytvořila 10 až 46 centimetrů pod zemí, vracejí v zimním období. Ani juvenilové, ani dospělí jedinci však v zimě nehibernují. Trvá 2 až 3 roky, než mladé užovky purpurové dosáhnou pohlavní dospělosti. Platí, že samice tohoto druhu jsou větší než samci. Nebezpečími, se kterými se tento druh ve volné přírodě setkává, jsou mývalové, vačice, hadožravé užovky indigové a káně rudochvosté. Větší nebezpečí pro ně však představuje člověk. Ačkoliv je užovka purpurová na Červeném seznamu IUCN vedena jako málo dotčený druh, nelze ignorovat fakt, že jeden z jejích dvou poddruhů je dnes již vyhynulý; tento status mu byl udělen v říjnu 2011. Protože se jedná o vskutku nádherné, překrásně zbarvené hady, bývaly užovky purpurové chytány za účelem ilegálního prodeje na trhu s domácími mazlíčky. Dnes je jejich sběr značně omezen, a dosti poklesl už s koncem 20. století; třeba jen mezi lety 1990 až 1994 se prodal jediný exemplář. Později některé populace užovek purpurových dosti výrazně počtově poklesly kvůli houbovému onemocnění způsobovanému kazirohotvarem Ophidiomyces ophiodiicola. S žádnými dalšími významnějšími hrozbami se však v současné době nepotýkají.

Příště mravencojedka černohlavá!