Již více než půl století vydává východní Afrika nemalé množství pozůstatků našich pravěkých předchůdců. Příští měsíc to bude devětačtyřicet let, co byl v etiopském Hadaru nalezen významný exemplář druhu Australopithecus afarensis, 3,4 milionu let starý kolenní kloub označený AL 129-1. Ve stejném měsíci také oslavíme 48. výročí nálezu australopitéka Lucy (AL 288-1), pojmenovaného podle slavné písničky od Beatles, kterou archeologové poslouchali, když vykopávali její 3,2 milionu let staré kosti v údolí etiopské řeky Awaš. Rok po objevu Lucy vydal Hadar ostatky sedmnácti australopitéků, jimž se dostalo označení "První rodina". V roce 1992 byla v Etiopii nalezena 4,4 milionu let stará Ardi, exemplář druhu Ardipithecus ramidus. A v neposlední řadě byl ze stejného státu v roce 2003 ohlášen objev 160 000 let starých lebek našeho vyhynulého poddruhu Homo sapiens idaltu. O rozšíření našich znalostí o prvních lidech a jejich předchůdcích se samozřejmě zasloužili také archeologové, paleontologové a antropologové pracující v Keni a v Tanzanii. Hledání informací o našich vyhynulých předchůdcích či nejbližších příbuzných však nikdy nekončí. Čím více o nich víme, tím více dalších otázek nás napadá. Je nám již známo, že důvodem, proč existujeme, jsou klimatické změny - ty zapříčiňují změny prostředí, a jedna taková nastala na konci třetihor, kdy lesy ve východní Africe začaly ustupovat savanám, a naši předchůdci byli donuceni vzdát se bezpečí stromů a vkročit do vysoké trávy. Proto začali chodit po dvou. Nastaly však někdy v průběhu vývoje lidského rodu, jenž se ve fosilním záznamu poprvé objevuje před 2,8 miliony roky, další klimatické změny, jež by nás výrazně ovlivnily? Vypadá to, že ano. 26. září tohoto roku byl ve vědeckém časopise Nature Geoscience publikován článek s výsledky dlouhodobé studie provedené velkým mezinárodním týmem geologů, sedimentologů, chronologů, geochemiků, klimatologů, mikropaleontologů a archeologů, kteří zjistili, že klíčové fáze lidského vývoje se v posledních 620 000 letech též shodují s klimatickými změnami na východě Afriky.
Savany východní Afriky. Obrázek z webu New Scientist
Během této velmi dlouhé doby nastaly tři fáze klimatických a environmentálních změn v celkem dvanácti epizodách; první před asi 620 000 až 275 000 lety (epizody 1 až 6), druhá před 275 000 až 60 000 lety (epizody 7 až 9) a poslední pak před 60 000 až 10 000 lety (epizody 10 až 12). Klimatické výkyvy měly vliv na prostředí, v němž první lidé žili; museli se těmto změnám adaptovat, jinak by vyhynuli. S těmito změnami souvisí také vzestup používání prvních modernějších nástrojů. Vědecký tým pracoval se vzorky sedimentů z pánve jezera Chew Bahir na jihu Etiopie, konkrétně z jeho západního okraje, jež byly odebrány v listopadu a prosinci 2014 z hloubek 278,6 a 266,4 metrů. Celkově bylo vzorků posbíráno kolem 14 000. A výsledek? Bez zbytečného protahování a pro některé možná nezáživého popisování jednotlivých zvolených metod výzkumu můžeme nyní tvrdit, že se týmu podařilo vytvořit zatím nejúplnější dlouhodobý klimatický záznam této oblasti. Na základě něho byl schopen určit, jak klimatické výkyvy ovlivnily biologickou a kulturní transformaci tehdejších obyvatel východní Afriky. Archeologové spolu s evolučními biology a evolučními antropology identifikovali jednotlivé a již výše uvedené fáze klimatického stresu, jemuž byli první lidé vystaveni.
160 000 let stará lebka člověka moudrého staršího (Homo sapiens idaltu) ze souvrství Bouri v Afarské pánvi. Obrázek z webu University of California Berkeley
V první fázi, tedy před oněmi 620 000 až 275 000 roky, bylo klima ve východní Africe poměrně vlhké a stabilní. Sem tam ale přišel nějaký ten velký, suchý výkyv. Aridnější klima způsobilo fragmentaci jednotlivých habitatů. Dynamika lidských populací se změnila, a některé skupiny dokonce zcela vymřely. Série náhlých suchých výkyvů měla pak za následek biologickou i kulturní izolaci lidských populací. Druhá fáze, před 275 000 až 60 000 lety, byla definována mnohem prudčejšími klimatickými fluktuacemi, s nimiž souvisel přechod od acheuléenských nástrojů k technologiím střední doby kamenné. Poslední acheuléenské nástroje byly používány asi před stovkou tisíc let; od té doby již lidé poněkud hruškovité, oválné "kamenné sekyry" neužívali. Posledními druhy lidí, pro které byla tato technologie typická, byli Homo ergaster a Homo erectus. Během druhé fáze klimatických výkyvů se ve východní Africe objevuje Homo sapiens, a ten začíná používat nástroje zcela nové, a se vší upřímností k "ergasterovi" a "erektovi", snad i účinnější a lépe zpracované. Je možné, že právě za druhé fáze došlo u východoafrických lidí k největšímu kognitivnímu posunu. Začali také používat technologie k přesunu předmětů na velkou vzdálenost, což dává smysl, neboť jednotlivé habitaty v průběhu tohoto dlouhého období expandovaly anebo se smršťovaly, což mělo za následek občasné stěhování lidí. Před 215 000 roky už Homo sapiens zřejmě žil v Řecku, a přes Arabský poloostrov pak z Afriky zcela jistě odcházel před 130 000 až 115 000 roky. Na konci druhé fáze východoafrických klimatických změn začíná "velký odchod" Homo sapiens z Afriky - před 70 000 roky, a postupně se překrývá se začátkem třetí klimatické fáze, jež nastala před 60 000 až 10 000 lety. V té době byly klimatické a environmentální fluktuace na východě kontinentu nejextrémnější. Krátká období, během nichž bylo vlhko jak ve východní, tak v severní Africe a v oblasti Středozemí, donutila lidi k dalšímu stěhování. Globální rozptyl našeho druhu nastal během této fáze, a je velice pravděpodobné, že jeho katalyzátorem byly právě změny v podnebí na východě Afriky.
Jak lidé osídlovali svět (upozornění: některá čísla se nemusí nutně shodovat s moderními poznatky). Obrázek z webu Khan Academy
Výzkum byl součástí Hominin Sites and Paleolakes Drilling Project, díky němuž mají vědečtí odborníci obrovské množství vzorků sedimentů, získaných v letech 2012 až 2014 v Etiopii a Keni. Hlavní autorkou studie je Verena Foerster z Kolínské univerzity v Německu.
Zdroj informací pro tento příspěvek:
Pleistocene climate variability in eastern Africa influenced hominin evolution (Nature Geoscience)
Velmi zajímavé, že? Překvapila vás tato zjištění? Jste rádi, že toho o faktorech, jež ovlivnily lidský vývoj a disperzi, víme zase více?
Žádné komentáře:
Okomentovat