Lovci kryptidů 4: Ptej se, ptej se Indrida Colda! (3/4)

Lovci kryptidů už vědí, čemu budou muset čelit. Z roku 2039 totiž přicestoval Jackův a Paulinin dosud nenarozený syn, Dean Owen. Informoval tým o strašlivých událostech, ke kterým brzy dojde, a jež nakonec způsobí katastrofu, již přežije jen několik milionů lidí. Deanovým úkolem je zabránit invazi vysoce inteligentního mimozemského druhu Shai'ri, který si za svůj cíl poté, co byla jeho domovská planeta 16,003 zničena explozivním zánikem entity zvané The Father (na konci 3. série Lovců kryptidů), vybral Zemi... Ukázalo se, že tajemné bytosti nazývané Mothman a Indrid Cold, obývající zejména americké město Point Pleasant, jsou ve skutečnosti podřazené mimozemské rasy, jež Shai'ri vysadili na mnoha planetách po celém kosmu, aby jim podávali informace o obyvatelnosti těchto světů... Dean je nyní právoplatným členem Lovců kryptidů, a je odhodlán náš svět zachránit... Předtím však bude muset tým odhalit několik dalších tajemství...

LOVCI KRYPTIDŮ 4: PTEJ SE, PTEJ SE INDRIDA COLDA! ČÁST TŘETÍ:

Pierre pomalu přistoupil ke dveřím stodoly. Dean se postavil opatrně vedle něj. V ruce měl krátkou pistoli, ozdobenou podivnými rytinami. Pierre na něj kývl. Dean byl ozbrojen, a to bylo dobře. "Vtrhneme dovnitř, a všechny je postřílíme," zašeptal, a Pierre opět pokýval hlavou. Přiložil ruku na kliku. Pauline se postavila za okno a namířila na něj laserovou pistoli. "Všichni naráz," zašeptala. Napětí se stupňovalo. Co asi v té stodole bude? Bude tam opravdu shromážděno deset Mothmanů s Indridem Coldem? Pierre zatnul zuby. Zatáhl za kliku. Dveře byly zamčeny. Zámek zachrastil. "Kruci!!!" zařval Pierre. Akihiko pohotově zámek přesekl svou kovovou tyčí, a Pierre vypálil z laserové pistole střelu nejvyššího stupně. Ve stejnou chvíli tak učinila Pauline, a spolu s Curupirou a Rogerem proskočila oknem dovnitř. Dean osvítil temný vnitřek budovy silným, světle modrým světlem. Byla to scéna jako z hororu. Deset Mothmanů se na ně naráz otočilo. Jejich velké, červené oči byly takřka hypnotizující, a ze zobáků mimozemšťanů, připomínajících obrovské sovy, avšak se savčí srstí, se začaly ozývat uši rvoucí skřeky. Jeden Mothman okamžitě přiletěl ke Curupiře. Ze zobáku mu tekla nechutně páchnoucí zelená tekutina. Roger jej okamžitě odstřelil laserem, a ten Mothmanovi propálil hlavu. "Nenechte se jimi pozvracet! To, co vyvrhují, jsou nestrávené zbytky potravy! Ale kdo ví, kdyby se vám to dostalo třeba do očí, mohli byste třeba i oslepnout!" zakřičel, vzpomínaje na svůj nepříjemný zážitek s Mothmanovými zvratky z minulého roku. "Nejsou to jen nestrávené zbytky potravy," zahulákal Dean, "vyvrhují také toxin, který poleptá kůži! Šijte do to těch potvor!!!" Hned nato odstřelil dalšího Mothmana. Z té krátké pistole vyšla hlučná střela, jež ostatní Mothmany ještě více znepokojila. Pár dalších nebeských zabijáků se snesl na Fahada. Ten padl pod náporem jejich těl na zem. Jednomu stačil prostřelit laserem křídlo, pak mu ale pistole z ruky vypadla, a spáry druhého Mothmana se již blížily k jeho obličeji. Ze zobáku toho prvního navíc začal pomalu téci onen toxin s nestrávenými zbytky potravy. Jeho kapky se na tenkých vlákénkách rychle snášely k Fahadově obličeji. "Nehýbej se, kámo! Dostanu z tebe ty bastardy!" zařval Akihiko a skočil na oba Mothmany. Tomu zraněnému doslova narval kovovou tyč do hlavy, po dalším vyhodil tři šurikeny, jež se zabodly do jeho břicha. Oba třesoucí se mimozemšťané odkráčeli, pokusili se i vzlétnout, ale jejich zranění byla příliš vážná. Smrt je potkala během příštích vteřin. Jen co Akihiko pomohl Fahadovi na nohy, vznesl se ze země další Mothman. Ve spárech nesl Kate, visící hlavou dolů. Pištěla a řvala o pomoc, a Pierre byl z toho celý rozčilený. Navíc se na něj zezadu vrhla další příšera, ale tu zastřelila pro změnu Pauline. Pierre namířil na Mothmana, mířícího k otvoru ve střeše, laserovou pistoli, ale Dean ho chytil za ruku a řekl mu, ať nestřílí. Vytrhl z kapsy v Pierrově obleku vysílací zařízení, a okamžitě s pomocí něj vytvořil takřka neslyšitelnou vlnu. Mothmani ji však zaregistrovali. Všichni, kteří byli ve vzduchu, se okamžitě snesli. Kate se tak konečně dostala zpět na zem. Curupira jí pomohla vstát a rychle s ní odběhla k ostatním členům týmu. "Ty s nimi umíš komunikovat?" zeptal se Pierre překvapeně Deana. "Abych řekl pravdu, tak ne. Ale vím, že vnímají zvuk na určité frekvenci. Podařilo se mi je zhypnotizovat," řekl stejně překvapeným hlasem Deanem, a zachechtal se, "propána, tohle jsem ještě v životě neudělal. Opravdu se dají ovládat! A jak lehce!" Nebylo již nutné ostatní Mothmany postřílet. Nepředstavovali žádné nebezpečí. Dokud z vysílacího přístroje proudily tyto vlny, neodvážili se Mothmani jediného skřeku. "Něco tady ale nehraje," řekl Dean a opět osvítil celou místnost světlicí, "není tu St'eem." "Indrid Cold? Že by utekl? Nebo se proměnil v něco malého a nenápadného, a utekl?" promluvila Pauline. "Ne," řekl Dean vážně a rozhodně, tak jak to dělával Jack, když byl dobrým vůdcem týmu. Dean vyrazil ze stodoly druhými dveřmi, které vedly k malému umělému rybníčku. A přímo před ním se po zemi plazil skučící chlapík v černém obleku. Dean zalapal po dechu. Spatřil dýku v jeho zádech. Když k němu přišel, otočil na něj chlapík svůj obličej, zdobený nezaměnitelným, neemocionálním, nepřirozeným úsměvem. Zmrzačený Indrid Cold.

Dean se vší opatrností vytáhl dýku z jeho zad. Z Coldova hrdla při tom vyšel bolestný řev. Dean se otočil na Pierra a Pauline. "Ty Mothmany sem nepřivolal St'eem," řekl tajemně. "Samozřejmě, že ne," řekl nepřirozeně veselým hlasem Indrid Cold a posadil se, "přes hodinu se tady plazím s dýkou v zádech, a proklínám toho darebáka, který mi tohle udělal." "A to byl kdo?" zeptala se Kentová. Náhle se dýka vytratila z Deanovy ruky. Prostě se vypařila! A hned nato začali Mothmani ve stodole opět krákat, skřekat a řvát. "Byla to past," řekl Dean, "někdo sem ty Mothmany přilákal s vědomím toho, že je budeme následovat. A oni nás pak měli zlikvidovat v té budově!" "Byl to on," pokývala hlavou Kentová, "určitě to byl on." Z budovy vyletěli všichni přeživší Mothmani, a opět na tým zaútočili. Dříve, než si to uvědomila, měla Amanda Lyonsová na ruce pořádnou stopu po drápnutí. Kentová schytala nepříjemnou ránu křídlem do hlavy. Kate jen tak tak uskočila toxickému plivanci, který mířil přímo na její hlavu. Pak ovšem Mothmany Indrid Cold telepaticky zastavil. Všichni naráz odletěli, míříce k hustým lesům na okraji Point Pleasantu. Prohlédl si udýchané Lovce kryptidů, a kulhajíce se dal pomalu na odchod. Akihiko k němu však přiskočil, popadl ho za límec a natlačil ke stěně stodoly. "Nikam neutíkej, smíšku," zasyčel mu do obličeje. "Co se tady stalo? Mluv," řekl nepříliš agresivně, ale i tak hrozivě Dean. "Sledoval mě celé dny. Zjistil, jak napodobit můj hlas! Zjistil, jak s jeho pomocí ovládat mé... mé..." vyjekl Indrid Cold, aniž by ztratil svůj děsivý úsměšek. "Quartermaine," řekla Kentová, "dalo se to čekat. Neměli jsme mu ten Briddimský drahokam nechávat!*" "Co myslíš, že je schopný teď udělat?" zeptala se jí Amanda. "Může udělat cokoliv. Quartermaine něco chystá. Podal nám informace o Mothmanech a Indridu Coldovi nejspíš jenom proto, aby nás sem nalákal... A viděli jste tohle. Myslel si, že se neubráníme, a že nás dostane... Jestli má
kontrolu nad těmi bestiemi..." odpověděla Kentová. "Co s tímhle vtipálkem?" zeptal se Akihiko a zatřásl s Coldem, jako by byl hadrovou panenkou. "Normálně bych St'eema zabil, vím, co jsou zač. Ale možná by mohl hodit," odpověděl Dean, "takže bych mu teď ošetřil tu ošklivou ránu v zádech." "Jak vůbec takové zranění přežil? Proč se vůbec nechal napadnout Quartermainem?" zeptal se Pierre. "St'eemové mají tuhý kořínek," odvětil Dean, "a proč se nechal napadnout? Protože tomu člověku, který si na něj počíhal, zřejmě nerozuměl." Pak se na s vážností ostatní zadíval: "Koneckonců, kdo z vás kdy rozuměl šílenci, který disponuje nejsilnějším artefaktem na celé planetě?"

Zatímco Lovci kryptidů sledovali letoun Cryptid Swift, řízený autopilotem, jak přistával na okraji rybníčku, pochodoval Quartermaine nočními ulicemi Point Pleasantu a sám se pro sebe usmíval. Když náhodou narazil na nějakého člověka, vynášejícího ještě po setmění z bytu odpadky, otočil se na svůj stín a začal si s ním povídat. Moc si užíval ty podivné pohledy, které mu pak lidé dávali. "To je ale legrace, co, Jakeu? To je ale sranda! Ty jo, je to prostě skvělý!" řval přes ulici před starou babičkou, která zrovna vykoukla z okna. "Mladíku, co to tam děláte? Buďte zticha!" zařvala babička. Quartermaine se užitím Briddimského drahokamu zneviditelnil. Stařenka vyhlížela ven z okna, a nevěřila vlastním očím. Snad se jí to zdálo? Snad ten podivný muž nebyl skutečný? Najednou se před oknem objevila hlava Mothmana; obrovské, červené oči se střetly s jejími poděšenými, unavenými očky. Následoval výkřik, a stará paní dopadla hlučně na zem. Byla v bezvědomí. Mothmanova hlava se změnila v Quartermaineovu, ozářenou modrým drahokamem. "Infarktík, Jakeu? Bumky bum, paní asi popraskaly cévy ve spáncích! Uch! Ty jo, to bych nechtěl. To bych nechtě-e-e-e-e-él!" Nato se zase zneviditelnil, a ztratil se v temných uličkách...

Indrid Cold byl po ošetření upoután k lůžku v Cryptid Swiftu. Stále byl však plně při vědomí, a pozoroval Lovce kryptidů. "Archibald Quartermaine dokáže být dosti nevypočitatelný. V budoucnu mi o něm budeš hodně vyprávět," řekl Dean Pierrovi, a vlastně i ostatním, "ale pokud vím, vytratí se úplně bez varování, bez jediné stopy. Nevím, jak velkou roli má v tom, co se jednoho dne stane, ovšem pokud si zahrává s mimozemskými bytostmi, spjatými s Shai'ri, pak dostává do nebezpečí nejen sám sebe, ale celou naši planetu. Měli bychom ho zastavit." "Je to psychouš. Já to vždycky věděl," řekl Akihiko a napil se z plechovky piva. "To je docela trefné označení," reagovala na to Kentová. "Pokud je Point Pleasant takovou miniaturní, nevinnou verzí Gothamu, pak Quartermaine je Joker," řekla Amanda. Kentová zakývala hlavou. "Na mě spíše jako Joker působí on," poznamenal Fahad a ukázal na Colda. Když tak Lovce kryptidů sledoval, pořád se usmíval, ještě bláznivěji, než předtím. "Jak dlouho se tu mohl zdržovat? Kdy Shai'ri vysadili na Zemi M'qxe a St'eemy?" zeptala se Pauline svého syna. "To nikdo neví," odpověděl Dean. "Ale možná tu byl už dlouho," řekl náhle Roger. Něco důležitého si uvědomil, a plně to vycházelo z jeho hlasu. "Pauline, vzpomínáš si na Rodericka?** Toho psychopatického vraha, který se nakonec uškrtil v psychiatrické léčebně?" vyhrkl. "No jistě," odpověděla stejně vzrušeně Pauline, "Mothmanovy oči na stěně jeho pokoje... To byla záhada, kterou jsme nemohli vyřešit..." Pak se všichni podívali na Colda. "Tys ho znal! Ty jsi znal Rodericka, že je to tak? Věděl o Mothmanovi!" řekla Pauline, když si skrčila k lůžku a zahleděla se Coldovi do očí. Otočila se na Kate, sedící za kniplem: "Kate, najdi v počítači informace vložené na disk Jackem v listopadu 2018. Potřebujeme znát přesnou lokaci jedné psychiatrické léčebny."

Psychiatrická léčebna v Point Pleasantu byla uzavřena v červenci 2019. Ještě před jejím uzavření a následném přemístění pacientů do jiného města se objevila spousta zpráv o pozorování Mothmana. Do opuštěné, ale stále spravené a docela čisté budovy, vešli Lovci kryptidů spolu se spoutaným Indridem Coldem. Nalezli Roderickův pokoj, a vstoupili do něj. "Co je tohle?" zeptala se Pauline Colda, když ho dovedla k jasnému znaku, který před téměř rokem Roderick nakreslil. Dvě kolečka a soví zobák mezi nimi; Mothman. Nebo to snad bylo něco víc? "Řekl jsem tomu mladíkovi mnohé," odpověděl sladkým hlasem Indrid Cold, "potkal jsem ho kdysi na ulici. Bodal si do ruky injekci. Slíbil jsem mu, že mu dám za nějaké peníze více takových injekcí. A pak jsem si začal hrát s jeho myslí. Byl nějak slabý, slabší než většina lidí." "No jistě, protože byl mentálně nemocný! Zavraždil Levina***, aniž by věděl, proč!" reagoval na to Roger. "Přiměl jsem ho k tomu já," řekl opět sladce Cold, "potřeboval jsem zjistit, jak moc jsou lidé silní. Jakou mají vůli. Zda se dají ovládat. Ale přišel jsem na to, že ovládat se dají jen nestabilní jedinci." "Proboha," vydechl Dean, a přistoupil ke zdi, prohlížeje si znak. "Tohle není Mothman," pousmál se nevěřícně, "tohle mají být planety 16,003 a 16,004, a ten soví zobák - to je vesmírná loď. Roderick tu zakreslil dvě ve vaší době neznámé planety, a jaksi naznačil, co se stalo později v červnu 2019, když můj otec, Jack Owen, zničil The Fathera." "Ano. Dvě planety, později zničené, a vesmírná loď mých vládců, Shai'ri. Již se blíží k Zemi," řekl pomalu Indrid Cold. A v tu chvíli se pousmál ještě více. Zvedla se mu obočí; v obličeji se mu vyrýsoval klasický jokerovský úsměv. "Roderick věděl, co se stane?!" zeptala se Pauline. "Všechno jsem mu řekl. Příchod Shai'ri je nevyhnutelný," zasmál se Cold. Přesně to přece řekl i Dean! "Roderick se zbláznil z toho, co jsi mu udělal ty! Neštěstí mu do života přinesl Indrid Cold! Zabil se kvůli tobě!!!" zařval Roger a chytil Colda pod krkem. "Navštívili jsme ho s mými kolegy tady v léčebně," řekl Cold, kolegy samozřejmě myslel Mothmany, "v případě, že by mu někdo věřil - třeba obávaní Lovci kryptidů nebo jejich následovníci, kteří by se chtěli dozvědět víc o příchodu Shai'ri - bylo lepší ho donutit k sebevraždě." Pak natáhl k Rogerovi ruce. "Nevím, co vám o smrti té nemocné trosky řekli jiní lidé," usmíval se Cold, "ale on se neuškrtil sám. To tyto ruce ho zabily." Akihiko přiložil Coldovi k obličeji šuriken, a škrábl ho jím do čela. "Sice jsem se s tím borcem Roderickem nesetkal****, ale takové zacházení s lidmi se nelíbí," zasyčel. "Nebuďte naštvaní," řekl sladce Cold, "asi teď budete mít jiné problémy. I když mě zabijete, nad M'qxy má bohužel kontrolu někdo jiný... Ten váš prohnilec... A pak... Hehehehe, pak přijde ON. Vládce. Už je na cestě. Vše mu promítám do jeho mysli." Dean uhodil Colda do obličeje, a ten padl na zem.

"Shai'ri nejde zastavit," zasmál se Cold.

Nato se změnil ve vysokého, zeleného netvora se špičatými zuby, dlouhými, hubenými předními končetinami pouze s třemi prsty, a nadměrně velkou mozkovnou, a pak se ztratil. Oknem proletěl bzučící komár - další podoba Indrida Colda, metamorfa, jak se potvrdilo - a zmizel v temné noci.

Hned poté se všem Lovcům kryptidů samy od sebe zapnuly vysílačky. Byly jimi promítány všelijaké hrůzostrašné zvuky, pištění, skřeky, řev, jakési kašlání... A z dolních pater bývalé psychiatrické léčebny se začalo ozývat bušení. Doprovázelo ho podobné skučení a pištění, jako to, jež se ozývalo z vysílaček. "A do Prčic," řekl Pierre. Zamknul dveře místnosti. "Něco se sem blíží," řekla nervózně Pauline.

* - Kentová a Lyonsová se rozhodly Quartermaineovi Briddimský drahokam ponechat na konci 13. kapitoly 3. série, "Invaze"

** - Roderick, psychicky nemocný mladík z Point Pleasantu, se kterým se část týmu Lovců kryptidů setkala ve 4. kapitole 3. série, "Nestvůra z Point Pleasant"

*** - Levine byl Roderickovou obětí, viz "Nestvůra z Point Pleasant"

**** - Akihiko se s Roderickem nemohl setkat, neboť byli v té době Lovci kryptidů rozděleni, a zatímco jeden tým přebýval v originální dimenzi, nyní jediné existující, ten druhý žil po několik měsíců v dimenzi paralelní, vytvořené již zmíněnou entitou později známé jako The Father

Co má Quartermaine v plánu? Je schopen s pomocí Mothmanů, které se naučil ovládat, provést nějakou špinavost? Co ještě provede St'eem, Indrid Cold? A co se na Lovce kryptidů žene v bývalé psychiatrické léčebně? Naplní se osud Coldových předpovědí, které před téměř rokem sdělil Roderickovi? Pokračování příště...