A je tu, vážení čtenáři! Další Správce dinosauřího parku! Tentokrát poněkud odlišný od těch, které jste dosud četli...
V mrazivých vodách
Přišel jsem s odvážným rozhodnutím: zažádám si u Charlese o volno. Vždyť už na něj mám taky několik let nárok! Nikdo jiný z našeho parku ještě nepracoval nonstop, a to i když se v parku nic významného nedělo. Oficiálně jsem pořád v práci, i když se občas přidám k Oliverovi a jeho týmu při výpravě na Isle of Die. Vyklízet výběhy, krmit zvířata a pomáhat ostatním je pro mě sice každodenní a nikterak zatěžující práce (i když občas je člověk večer unavený dost), přesto jsem si řekl, že bude lepší si dát párdenní pauzu. A tak jsem radostí zajásal, když mi Oliver řekl, že se zcela neplánovaně chystá na Aljašku. Dokážete si to představit? Správce dinosauřího parku na Aljašce! V pondělí mi u oběda sdělil, že by mě na tu mou šestidenní dovolenou klidně na Aljašku vzal, potřebuje totiž parťáka při své další expedici. Tim vážně onemocněl: snědl nějaký rohlík a udělalo se mu z toho zle. Ještě nevíme proč, ale mezi lidmi v parku propukla panika. Vyvstávaly otázky jako: "Byla v tom rohlíku nějaká pravěká plíseň?" nebo "Co když se Tim nakazil nevyléčitelnou prehistorickou chorobou?" Zatímco všichni řešili tento nešvar, seděl jsem v letadle, poslouchal nejnovější popové písničky a hleděl z okna na Tichý oceán. Z Fidži jsme letěli přímo do Anchorage na Aljašce. Už v úterý po setmění jsme dorazili na aljašské pobřeží, jež je proslulé svými žraloky. Aljašští žraloci se v mnohém podobají velkým bílým, mezi nimi se však objevil jeden žralok, který rozhodně nepřipomínal nic, co místní lidé v moři kdy viděli. Rybáři vylovili tělo poměrně velkého žraloka, který sem, na aljašské pobřeží, připlul až z vod v okolí Tedova ostrova a Isle of Die. Oliver byl spolu s mou maličkostí povolán k tomu, aby ho identifikoval. Byl jsem zprvu trochu zklamán, že si tolik neodpočinu a místo toho se budu muset dívat na nehybné tělo žraloka, které Oliver přeměřuje a zapisuje si o něm údaje, ale nakonec to vůbec nebylo špatné. Takhle s Oliverem spolupracovat, to bylo naprosto skvělé. Nicméně vzhledem k tomu, že jsme byli na Aljašce a nikoliv v parku, nemohl jsem uskutečnit svůj plán z minulého týdne, a to sice plán, jak Oliverovi oplatit všechny ty zlotřilé vtípky. Oliverovi bylo už ve středu odpoledne jasné, že odchycený žralok je Cretoxyrhina. Okamžitě vyslovil teorii o tom, proč se dostala až na Aljašku. Všiml si, že její krev obsahuje nemrznoucí bílkoviny, a tedy že dnes žijící Cretoxyrhiny klidně mohou žít v chladném prostředí. Rázem se ukázalo, že tím mohou být potenciálně nebezpečné...
Vyskytují se totiž v chladných vodách plných ryb, kde rybáři loví ryby. Jiná Cretoxyrhina ve čtvrtek, tedy včera, napadla rybářský člun. Celý ho prokousla, ale to spíše ze zvědavosti, protože člun se nacházel na hladině příliš dlouho. Dnešní žraloci tohle nedělají, ale Cretoxyrhina je zdá se až příliš zvědavá. Na palubě velkého parníku jsme si včera odpoledne nasadili výstroj a skočili do mrazivých aljašských vod. Místo jehličnanů rostoucích za kamenitým pobřežím a neustále zamračené oblohy jsme teď měli možnost pozorovat svět plný barev pod hladinou Pacifického oceánu. Brzy jsem spatřil velkou chobotnici a chtěl jsem si s ní zaplavat, avšak Oliver mne urgoval k tomu, abych plaval za ním. Neměl jsem na vybranou, on je rozhodně lepší potápěč než já. A pak jsme uviděli dvě Cretoxyrhiny, jak spolu bojují. Bylo to neuvěřitelné! Zápas žraloků, a ještě k tomu pravěkých! Pouze do sebe narážely, nevytekla žádná krev. Jedna Cretoxyrhina odplavala, druhou jsme zaujali my. Chvíli kolem nás kroužila. Oliver mi gestem ukázal, ať sebou ve vodě moc neházím, ať ji příliš nezajímám. Rypcem mi trochu rýpla do břicha, ovšem příliš mě to neznepokojilo, a to tedy nelžu. Snad mne hladila? Pak hned odplavala, nejspíš to byl samec a opodál už plula jeho družka, kterou vyhrál při souboji s tím druhým samcem. Plavat ve studených aljašských vodách bylo nad mé očekávání. Na takový zážitek tedy vážně nezapomenu! Je škoda, že dnes Aljašku opouštíme. Za chvíli nás malé letadlo vezme opět do Anchorage, kde pak nasedneme do velkého letounu, a po nějakém tom cestování se znovu ocitneme na Tedově ostrově, v Dinosauřím parku...
Dalšího Správce dinosauřího parku napíši zase příští týden v pátek!
Žádné komentáře:
Okomentovat