Lovci kryptidů 2: V hnízdě okřídlených netvorů (4/5)

Skála nedaleko vesničky Yuliría je hnízdištěm ptakoještěrů. Je to vůbec poprvé, co se kdy celé hejno létajících kryptidů jen tak samo ukázalo světu. Zatímco televizní štáby z celého světa tuto úžasnou událost natáčejí, probíhá v jejich sousedství boj mezi Lovci kryptidů, kovovým obrem Metallerem a skupinou hrozivých robotů. Akihiko, Roger a Fahad jimi byli chyceni do elektrické sítě. Reyes byl zmasakrován Metallerem, jenž teď číhá na Jacka Owena. Pauline v souvislosti se spálením muže, jehož smrt je přisuzována ptakoještěrům, přišla s nápadem. Ale o co se tady vlastně jedná? Proč to vše na jednom místě?

LOVCI KRYPTIDŮ 2: V HNÍZDĚ OKŘÍDLENÝCH NETVORŮ, ČÁST ČTVRTÁ:

Jack přemýšlel, co udělat. Když učiní možná jen jediný krok dál, Metaller si ho už povšimne. Stál na místě jako přibitý. Mezi křovisky uviděl lesknoucí se kov. Metaller se zřejmě zvedal ze své odpočinkové polohy. Jack začal pomalu couvat. Jeho oči stanuly na zkrvaveném těle Reyese. Vzpomněl si na Metallerovo slavné ostří a na chvíli, kdy kovový obr v Montaně stejným způsobem takřka probodl Akihika. Takto tedy Jack nechtěl skončit. Sklonil se a pomalu se plazil mezi křovisky co nejdál od Metallera. Pak se ozvala prudká rána. Jack se instinktivně podíval nad sebe. To, co viděl, nebyl Metaller, nebyl to ani jeden z těch pterodaktylů. Jednalo se o robota, který levitoval nad ním. Z jeho nohou syčela pára. Namířil ruku na Jacka. Ten vyskočil. Vytáhl svou laserovou pistoli a střelil po robotovi. Byl to ten stejný typ, který ho předtím pronásledoval, když byl ještě s Rogerem, Fahadem a Akihikem. Laser se od jeho těla bezpečně odrazil. Jack se dal na útěk. Tím se ale ukázal Metallerovi. Pár řinčivých skoků, a Metaller byl u něj. Silně chytil Jacka za rameno. "Owene," usmál se zlověstně inteligentní robot, "dlouho jsme se neviděli." "Taky jsem se díky tomu měl dobře, ty imbecile," řekl Jack. Dvoumetrový železňák se usmál ještě zlověstněji. "Vidíš ho?" ukázal na Reyese. "Skončíš tak taky." Jack zařval a kopl do Metallera, ovšem nebylo mu to nic platné. Metaller ho pustil, ale jen proto, aby levitující robot vystřelil na Jacka síť. Tentokrát nebyla elektrická, byla provazová, avšak ani při použití všech svých svalů ji Jack nedokázal přetrhnout. Síť byla zachycena na řetězu čnícím z robotovy ruky. Se vzlétnutím odnášel Jacka kamsi do neznáma. Metaller je následoval, pochopitelně po zemi. Utíkal však velmi rychle. Nicméně neběžel dlouho. Uslyšel hluk motoru. Zastavil se, otočil hlavu a spatřil Reyesovo auto, jak asi tak patnáct metrů za ním prudce zabrzdilo. "Říkala jsem, že bychom se měli vrátit k té pterosauří skále," řekla Pauline Pierrovi, který seděl na sedátku za ní, zatímco ona byla u volantu. "Co je tohle za zrůdu?!" vykřikl Pierre a ukázal prstem na Metallera. "Jeden náš starý známý. V Montaně, kdes s námi nebyl, nám dal na silnici pořádně zabrat," odpověděla Pauline. "Drž se!" Auto se rozjelo na plné otáčky, projelo kolem Metallera, který včas svou kovovou pěstí prorazil zadní sklo. "Fuj! Teď mám sklo za límcem!" řval Pierre. Auto projíždělo mezi všemi těmi keři, vířil se za ním písek a prach, a Metaller ho zuřivě pronásledoval. "Tam na obloze, vidíš to?" zeptala se Pauline, jinak naprosto zabraná do řízení. "Vidím co?!" křičel Pierre. "Je tam nějaký robot nebo co...! A v síti odnáší Jacka! Musíme za ním!" "Jo?! Já tam vidím jenom tyčinku, do které si někdo kousl!" "Pierre!" "Co je? Dobře, byl to vtip!" "Dávej, sakra, pozor!" vykřikla Pauline. Metaller zezadu do auta znovu narazil a přichytil se ho. Probíjel zadní sklo, střepy padaly na Pierra, který se jen deset centimetrů pod Metallerovou pěstí ve strachu o život krčil, co to šlo, aby ho ruka darebáka nezasáhla. "Nechtěla bys jet trošku rychleji?!" řval vysokým hlasem, plným strachu, Pierre. Auto se dostalo do smyku. Metaller od něj doslova odletěl. Spadl kamsi do rokle. Pauline dupla na brzdu, a auto se zastavilo těsně na okraji rokle. Pierre se vyklonil z auta. Bylo mu špatně, chtělo se mu zvracet. Hystericky vykřikl, když si jeho oči přeměřily hloubku rokle. "Pořád vidím toho robota! Pojedeme směrem, kterým letí!" navrhla Pauline. "Počkej... Ten... Ten kovovej chlap... On žije... Staví se tam dole na nohy! Jak je to možný?!" klepal se Pierre. "To Ti ještě vysvětlíme, jestli teda tenhle výlet přežijeme," řekla mu Pauline... Robot i s Jackem, uvězněným v síti, přistál na výstupku vysoké skály, před vchodem do prostorné jeskyně. "Co má tohle znamenat? Tady, hluboko v divočině?" ptal se sám sebe Jack. Robot vkročil do jeskyně, táhne Jacka v síti za sebou. "Zásilka doručena," ozval se mechanický hlas robota. Jack zvedl hlavu. "Rád Vás znovu vidím, pane Owene," řekl muž se známým, bizarním obličejem. "Naposledy jsme se setkali v mé podvodní základně na dně jezera Nikaragua, vzpomínáte si?" "Jistě že. Na staré známosti nezapomínám," odvětil Jack. "Dovolte mi zeptat se Vás, je-li ta síť pohodlná..." usmál se až se zvláštní upřímností, ale také zlostí, Nieto. "Nezdržujme se pitomými dialogy. O co tady jde?" zvýšil na něj Jack hlas. "Robote X-77* číslo 14, odepnout síť," zavelel Nieto, a robot uvolnil sevření, kvůli kterému se Jack takřka nedokázal hýbat. Přišli k němu dva muži s puškami a postavili ho na nohy. "Oba jsme v podstatě gentlemani. Proč se tajit s mým úspěchem? Proč bych Vám neřekl, o co tu jde? Následujte mě..." řekl Nieto. Při těchto slovech působil dost upřímně, jen poslední dvě vyslovil se zlostným úsměvem.

"Toto je má základna pro malý výzkumnický projekt," řekl Nieto. Jack šel za ním, z každé strany za paži držen ozbrojenci. "Předpokládám, že jste sem s Lovci kryptidů přiletěl zkoumat ptakoještěry, ostatně jako všichni ti lidi z televize, desítky vědců a další mimoni. Já jsem tu pro to samé. A určitě znáte tohle," pokračoval Nieto a zvedl z kovového stolku v malé dutině jeskyně injekční stříkačku. "Sérum agresivity," pousmál se Jack. "Jeden můj známý už ho vyzkoušel na Vašem příteli," zasmál se Nieto. Jack si vzpomněl, jak Pierre v temné ulici na pokraji Tokia útočil na Pauline. Zhrozil se, když pomyslel na to, že ty dva spolu poslal do Yulírii. Vstoupili do další části jeskyně. Byla tu spousta ozbrojenců a několik mužů v pláštích. "Tohle je pterodaktyl," řekl Nieto, a jeden doktor zvedl pištící zvíře za křídla. "A tohle je sérum agresivity, díky kterému útočí na jiné pterodaktyly. Máme zajímavé výsledky," usmíval se drze Nieto. "A tohle je sérum agresivity, které způsobuje, že pterodaktylové útočí na lidi," pokračoval. "Takže útok na Pierra, a vzápětí na mě s bojovnou trojkou nebyla obrana hnízda, ale reakce na přítomnost séra agresivity v jejich krvi..." zamyslel se v duchu Jack. Nieto viděl, že Jack přemýšlí, a okamžitě ho z toho vytrhl: "Nebojte, sérum agresivity na Vás zkoušet nebudu. Ale slibuju Vám, že tohle místo bude Vaším hrobem. Stejně jako hrobem Vašich přátel." Teprve teď Jack uviděl Akihika, Rogera a Fahada, připoutané ke stěně jeskyně kovovými pásy. Kolem nich kráčeli ti velcí, létající roboti. "X-77, náš nejnovější model. Úžasný robot, létá, poslouchá rozkazy, je vybaven speciálním paprskem, který spálí prakticky vše..." řekl Nieto svému nepříteli. "To jistě souvisí se smrtí toho starého Mexičana," šeptl mu naschvál do ucha Jack. Nieto se toho polekal. "Jste chytrý," řekl a
poškrabal se na nízkém čele, "a takový lidi nemám rád. Jestli Vás kdysi nezabil Metaller, tak Vás klidně zabiju sám. Užiju si to." Celá jeskyně se náhle otřásla. A znovu. A pak ještě jedna rána. "Pane, pane!" vykřikl kdosi. Přiběhl do jeskyně. Byl to muž v bílém plášti. Jack poznal jeho obličej. "Dole je auto. Někdo střílí šíleně silný lasery do první dutiny jeskyně! Zabili nám už tři lidi! Viděl jsem, jak nějaká holka šplhá po stěně jeskyně nahoru a... Skoro mě trefila!" informoval muž v bílém plášti Nieta. Ten se podíval na Jacka. "Na popravy asi nebude čas," řekl Jack a trochu svraštil čelo. "Hlídejte ho," nakázal Nieto ozbrojencům. "Dejte mě dvě X-77, podívám se s nimi před jeskyni," řekl pak svým podřízeným. Jakmile odešel s roboty z jeskyně, oslovil Jack muže v bílém plášti. "Doktore Brickelle, nezapomněl jste mi poslat informace o složení těla Metallera? Pamatuje si na naše příjemné setkání v Technologickém institutu v Heleně?" Brickellovou jedinou reakcí byl posměšný pohled a: "Hm..." Před jeskyní docházelo k souboji. Pierre odpálil s pomocí laserové pistole dalšího ozbrojence, který chtěl sestřelit Pauline. Ta šplhala po stěně skály jako profesionální horolezkyně. Náhle se ve vzduchu ocitl jeden z robotů X-77. "Tohle se dalo čekat!" vyhrkla Pauline. Pierre po něm střílel jako o závod, ale lasery se od něj jen odrážely. "Kruci! Co teď?!" zeptal se Pierre sám sebe, jakmile spatřil, že z jeskyně vylétá další a oba rychle letí k Pauline. Té navíc ujela noha, ruka jí samou nervozitou sklouzla z kluzkého kamene a držela se teď skály jen jednou rukou... A robot, vrah starého Mexičana, se blížil...

* X-77 - komiks Lovci kryptidů, odehrávající se mezi 1. a 2. sérií těchto příběhů.

Nieto má zřejmě s ptakoještěry jakési plány. Proto tedy sérum agresivity... Ale čeho chce dosáhnout s pomocí robotů X-77? A přežijí Lovci kryptidů toto hrozivé dobrodružství? Pokračování příště.