V tomto článku se představí užovka krtčí, jeden z mých oblíbených jihoafrických hadů, a také had, který je zajisté velmi zajímavý...
Latinský název: Pseudaspis cana,
Rozšíření: jižní Afrika,
Velikost: Délka 1,5 až 2,1 metru.
Užovka krtčí patří k dobře známým jihoafrickým hadům. Jedná se o jediný druh rodu Pseudaspis, který je tedy monotypickým (zahrnuje právě jediný druh). Popsal ji již Carl Linnaeus roku 1758 v 10. vydání Systema Naturae. Tehdy ji však pojmenoval Coluber cana, avšak dnes se rodové jméno Coluber užívá pro některé severoamerické užovky (například proslulý Coluber constrictor). Užovka krtčí se vyskytuje na jihu kontinentu, v Jihoafrické republice (zde existuje několik příznačných lokací, například pánev Karoo, kde se s ní setkat), Namibii, Botswaně, Zambii, části Mozambiku a také ve Svazijsku a Lesothu. Preferuje oblasti písečných pobřežních křovisek, pouští a kopcovitých travnatých plání. Je to hrabavá užovka, mnoho času tráví pod zemí. Je pro ní typické podsadité, robustní tělo, hladké šupiny, díky kterým dobře klouže zeminou, a špičatá hlava s prodlouženým čenichem, jenž je ohnut dolů. Díky tomu výtečně hrabe. Užovka krtčí má skutečně příhodné jméno, a to jak v češtině, tak v angličtině (Mole snake) a v afrikánštině (Molslang), název v těchto jazycích znamená prakticky vždy to samé a odkazuje na hrabavý styl života této užovky. Není jedovatá, v tlamě má však velké množství velmi ostrých zubů, s jejichž pomocí snadno uchvacuje kořist. Z důvodu velkého počtu naostřených zubů je její kousnutí poměrně bolestivé, proto je dobré vědět, jak ji chytit, chce-li to člověk udělat. Loví krtky, rypoše a ostatní druhy hlodavců, včetně myší a krys, díky čemuž jsou užovky krtčí vítanými ničiteli hlodavců. Na ostrově Robben Island při pobřeží Jihoafrické republiky se živí také mořskými ptáky; užovky krtčí zde požírají vejce afrických tučňáků brýlových i místních racků. Mláďata užovků krtčích se také čas od času přiživují na obojživelnících, hlavně na žábách. V pánvi Karoo v Jihoafrické republice, Namibii a Lesothu také užovky krtčí vykrádají vejce z hnízd pěvců druhu Prinia maculosa. Užovky krtčí se naopak samy stávají kořistí pověstně nenasytných medojedů... Samci jsou vůči sobě v období páření agresivní a o samičky spolu bojují. Navzájem jsou schopni si způsobit vážná zranění. Po páření, které probíhá v říjnu, přivádí samice na svět 25 až 90 mláďat (rekord je 95), jedná se tedy o živorodý druh. Mláďata jsou po narození jen asi 30 centimetrů dlouhá. Jejich kresba je odlišná od celkově monotónního zbarvení dospělců. Mladé užovky krtčí mívají na těle mozaiku tmavě hnědých skrvn na světle hnědém podkladu. Dospělci pak bývají většinou žlutohnědí nebo hnědí, i když se v některých populacích vyskytují i červené a černé exempláře... Ačkoliv je člověku zcela neškodná, bývá užovka krtčí lidmi často zabíjena na potkání nebo když se dostane příliš blízko lidským obydlím. Lidé ji totiž považují za kobru kapskou, kterou laikovi může v mnohém připomínat. Při bližším pohledu je však jasné, že se jedná o užovkovitého, nikoliv korálovcovitého hada. Zabíjení užovek krtčích (a jiných hadů) je zcela neoprávněné a je důsledkem pouhé lidské neznalosti a mnohdy také přehnaného strachu z těchto pozoruhodných tvorů.
Příště užovka páskovaná!
Žádné komentáře:
Okomentovat