Cladophlebis

Cladophlebis byl rod kapradin řádu osladičotvarých, jenž se ve fosilním záznamu objevuje v geologické periodě Perm a vymírá v Křídovém období. Byl to tedy mimořádně úspěšný rod; žil přibližně 200 milionů let (nejstarší fosilizované exempláře jsou 279 až 299 milionů let staré, ty nejmladší naopak pocházejí z hornin datujících se do doby před 70 miliony lety). Otisky listů v dávných horninách byly nalezeny po celé planetě. Cladophlebis tvořil velkou řadu druhů, což je poněkud očekávatelné, mluvíme-li o tak dlouho existujícím a tak úspěšném rostlinném rodu. Například druh Cladophlebis patagonica pochází, jak jeho druhové jméno napovídá, z oblasti Patagonie v Jižní Americe. Druh C. wyomingensis je zase západoamerickou specialitou, kdežto druhy C. antarctica a C. denticulata jsou hojně nalézány na Novém Zélandě. Tam je dokonce Cladophlebis nejčastěji nacházenou fosilní rostlinou z geologické periody Jura. Jeho zkameněliny jsou k nalezení v prakticky každé Jurské formaci jak na Severním, tak na Jižním ostrově. Proto ji roku 1974 Mildenhall nazval "Mesosoic weed". Ne každý užívá tento obecný anglický název, dobře však k této rostlině sedí. Velmi dobře zachovalé exempláře Cladophlebise však pocházejí i z Kolumbie nebo z Austrálie. Jakožto rod žijící po tak dlouhé období se Cladophlebis postupně měnil, rozdíly mezi některými druhy jsou skutečně znatelné. Někdy se uvádí, že charakteristik, které ze všech popsaných druhů činí jediný velký rod, opravdu není mnoho. Například tvar lístků je velmi variabilní. Okraj lístků je u některých druhů znatelně zoubkovaný, u jiných je zase naprosto hladký. Již jmenované novozélandské druhy jsou dobrým příkladem první jmenované možnosti. V novozélandském Catlins bylo dokonce nalezeno zkamenělé dřevo, a to poblíž otisků lístků Cladophlebise. Je tedy obvykle asociováno právě s tímto rodem kapradiny. Nález je též z Jurského období. Během oněch zhruba dvou set milionů let, kdy žil, byl však Cladophlebis rozšířen po celé planetě, jak na severní, tak na jižní polokouli. Tento rod kapradin zažil rozpad Pangaei, dále rozpad Gondwany a Laurasie a vyhynul až v době, kdy už byly pozice kontinentů velmi podobné těm dnešním. Postupný vývoj kontinentů měl pochopitelně za následek areál rozšíření některých jeho druhů: kupříkladu Cladophlebis patagonica je sice jihoamerickým druhem, podle některých vědců se však vyskytoval i v Austrálii (nepatří-li tedy nalezené australské fosilie jinému druhu, například tomu pro Austrálii jinak velmi typickému). Důvodem, proč tato rostlina vyhynula, mohla být jednoduše změna klimatu či nástup adaptabilnějších kapradin, snad i jejích potomků...

Popisek kapradiny rodu Cladophlebis naleznete na anglické Wikipedii.

Příště Nilssonia!