Vítejte zpět u Správce dinosauřího parku! Jak víte, minulý týden musek Oliver svou výpravu odvolat kvůli špatnému počasí... Ale co nové pokusy o nalezení Lo tento týden?
Chlupatá příšera
Hned jak se počasí uklidnilo, nařídil Oliver, aby dvě lodě byly naloženy zásobami. Po velmi krátké době dorazily na Isle of Die. Jižní pobřeží ostrova bylo toho dopoledne ozářeno zlatými slunečními paprsky. Hustý les tak vypadal nádherně. Lodě zakotvily nedaleko pláže. Oliver, Tim a několik z jejich společníků se okamžitě vydali na samotnou pláž s pomocí člunu. "Jé, podívejte! Lidi!" vykřikl náhle někdo. Olivera i Tima to vše zmátlo. Na Isle of Die žijí lidé! Pohybují se po jižním pobřeží a všímají si všech Oliverových výprav! A teď už se asi někdo z nich neudržel a začal s úžasem křičet, když těmto smělým dobrodruhům pohlédl do tváře. Nebylo to tak... To jen jeden z vojáků opustil loď a doplaval na pláž. Oliver ho nejprve hodlal zastřelit, protože takové vtípky nenávidí, ale nakonec mu jen rozkázal, ať doplave zpátky na svou loď a hlídá zásoby před dotěrnými Pterodaktyly. Ti se totiž už po zakotvení lodí začali kolem seskupovat. Nejspíše cítili, že v lodích je spousta potencionální potravy, zvláště pak zásoby ryb. Ještě během pondělního dopoledne se Oliver, Tim a jejich společníci vydali do s těží prostupné džungle. Hledali podivná zvířata kde se dá. Na sklonku dne zahlédl Oliver jednoho Megalancosaura v koruně stromu. Zrovna usínal. Soumrak přišel ve chvíli, takřka bez ohlášení, jak tomu v tropech bývá zvykem. Než se naši přátelé nadáli, rudé slunce zapadlo za nekonečnou pacifickou modří a oni tak zůstali v džungle po tmě. Dostat se do nově založeného tábora na pláži však nebylo tak složité. Tábor byl lokalizován jen pár desítek kilometrů od bažin, kde se posledně Oliverovi zabořila čtyřkolka. Ačkoliv byl první den úspěšný, neboť s budováním tábora nebylo potíží, Oliverovi se džungle zdála nesmírně tichá. V úterý po snídani se tým vydal do hor. Projít džunglí trvalo jen několik hodin. Pak Oliver s Timem stanuli na jednom nízkém plató. Směrem nahoru už nebylo nic, jen hory. V tuto dobu sníh na nízkých plošinách taje, takže se naši dobrodruzi dostali do blátivého močálu. Jakmile se dostali do vyšších poloh, byli tak promočení, že hledání tajemné chlupaté příšery nemělo cenu. Návrat byl celkem nebezpečný, protože je v džungli pozorovala skupina Troodonů. Postupovala do tábora spolu s nimi a chvílemi to vypadalo, jako by se chystali k útoku. Naštěstí týmu přišli z tábora naproti dva vojáci a hned jak se dozvěděli o tomto nebezpečí, použili své raketové pistole a vystrašení Troodoni byli v mžiku pryč. Inteligentní predátoři v tu chvíli běželi jako zajíci hnaní psem...
Ve středu se na Olivera a Tima konečně usmálo štěstí. Dostali se do hor a nalezli zde řadu stop. Následovali je, bohužel však končily v nějaké jeskyni. Vchod do ní byl zasněžený. Odstranit všechen ten sníh zabralo přinejmenším pětačtyřicet minut. Po vstupu do jeskyně navíc zjistili, že se jedná o nesmírně rozsáhlou síť tunelů, po miliony let se jistě rozšiřující vlivem vody, kapající odevšad. Průzkum tunelů byl vzrušující. Tim nalezl několik kostí malých ptáků nebo dinosaurů, které chlupatá příšera nejspíše ulovila a poté si je zde snědla. Oliver zase nalezl několik větví s čerstvými listy. Nacházelo se možná na zemi, toto lůžko mu však připomínalo orangutaní hnízdo, která si tito nám blízce příbuzní primáti staví vysoko na stromech. Oba průzkumníci zavolali do tábora a informovali všechny o tom, že přes noc v jeskyni zůstanou. Každý se skryl na opačném konci jeskyně. Tim číhal blízko vchodu, Oliver pak nedaleko netvorova lůžka. Chlupatá příšera skutečně přišla. Byl to Lo! Vysoký, dvounohý primát, porostlý hustou srstí. Oliver měl u sebe kameru s nočním viděním a tak vše nahrál. Nebylo pochyb. Šlo o Gigantopitheca. Ale jak se na Isle of Die dostal? Vždyť vyhynul teprve nedávno, za tu dobu by takový tvor s těží kolonizoval ostrov v Pacifiku, jeho domovině ve východní Asii tolik vzdálený? No, člověk nikdy neví. Naši přátelé jistě brzy zjistí, co Gigantopithecus na ostrově dělá a proč se na něm vyskytuje. Nyní však víme, že staří Polynéšané nelhali. Lo opravdu existuje, a je to montrum jako žádné jiné! Víte proč? Protože má zálusk na lidi. Když se Oliver pokusil nenápadně vypařit, poněvadž netvor spokojeně oddechoval, zapadl do nějaké jámy. Lo se za ním vrhl a oba se ztratili kdesi v podzemních chodbách. Tim je s týmem hledal celý čtvrtek, celý včerejšek jejich hledáním strávili. A nic. Oliver je zase v pořádném maléru a pokud žije, v což nesmírně doufám, musí jistě čelit strašlivé hrozbě...
Další část Správce dinosauřího parku zase příští pátek! Dozvíte se v ní, zda Oliver přežil či ne...
1 komentář:
Musel to být opravdu krásný pohled na zlatými slunečními paprsky ozářený les :-)..
Okomentovat