Dinosauři: Příběh o dobytí planety, 1/4

Jak jsem slíbil, na konci října startuje nový projekt s názvem "Dinosauři: Příběh o dobytí planety". Rozhodl jsem, že bude mít čtyři části. Doufám, že si jej s radostí užijete...

Dinosauři: Příběh o dobytí planety

1. část

Dinosauři byla monstra všech monster, známější než jakákoliv jiná skupina pravěkých zvířat. Patřili mezi ně největší, nejsilnější, nejdravější a nejúctyhodnější tvorové, kteří kdy existovali. Žili, bojovali, rozmnožovali se a umírali na planetě Zemi po 165 milionů let a vyvinuli se v množství druhů, jež neustále poznáváme. Odhaduje se, že na svůj objev čeká ještě alespoň tisíc, ale možná i více, pro nás zatím neznámých dinosaurů. Většina lidí ví, kdy a proč vláda těchto zvířat skončila. Všeobecně je uznávána teorie, která vysvětluje jejich zánik, ačkoliv jejich potomci, ptáci, žijí dodnes. Může-li si veřejnost bez problémů odpovědět na otázku: "Co způsobilo zánik dinosaurů?", neměl by snad být problém také zjistit, kde a jak dinosauři začali. Jelikož předtím, než začali být dominantními obratlovci, prošli si tito tvorové dobou, kdy jejich budoucnost příliš slibně nevypadala... O tom, jak nakonec dobyli Zemi, si povíme v tomto čtyřdílném seriálu...

Takže díky jakým vlastnostem dinosauři, respektive jejich předci, dostali šanci? Byla to síla, enormní velikost nebo nadměrná inteligence? Nebo spíše využili situace po nějakém velkém vymírání, aby se prudce zrychlil jejich vývoj? Kteří tvorové byli předky dinosaurů, kdy žili a jaký byl jejich svět? Na tyto a mnohé další otázky se paleontologové po celá desetiletí snaží nalézt odpovědi, a překvapivě, daří se jim to. Ačkoliv toho máme ještě tolik co objevit, můžeme poskládat dohromady příběh dinosaurů o dobytí této planety...

Dinosauři byli diapsidi, stejně jako dnešní krokodýlové, jejich blízcí příbuzní. A právě první diapsidi se objevili na Zemi před více než 300 miliony let v podobě malých, ještěrkám podobných plazů. Z hlediska evoluce byli tedy velmi ranými předky všech archosaurů, skupiny obratlovců, do níž patřili i dinosauři a dnešní ptáci, právě oni. Praví archosauři se však objevili až na přelomu prvohor a druhohor, tedy na přelomu Permu a Triasu, před 250 miliony let. Mezi ně patřil i polský Archosaurus, zvíře, které dalo skupině jméno. Avšak ne všichni archosauři museli být nutně předky dinosaurů. Přesto se v permském světě vyvíjeli předchůdci budoucích vládců planety, zatímco se ukrývali před dominantními savcovitými plazy. Na konci Permu se totiž mezi tzv. therapsidy objevila jedna rodina zabijáků, která absolutně vládla. Možná nebýt katastrofy, jež se na konci toho období objevila, dinosauři by svět nikdy neovládli. Jejich pomyslnými konkurenty byli Gorgonopsianti, predátoři s šavlobitě zahnutými, zvětšenými špičáky, z nichž někteří byli skutečně obrovští. Přímí předci dinosaurů ještě v té době neexistovali, ale neodehrálo-li by se Permské vymírání, je dost možné, že naší planetě by vládli spíše Gorgonopsianti a jejích příbuzní, než dinosauři...

Archosauři žijící na konci Permu nebyli rozhodně žádnými obry. Většina druhů se před therapsidy skrývala. Největší vymírání v historii Země, jež se odehrálo na přelomu Permu a Triasu, a které vymítilo 90 % všech druhů, však způsobilo dominantním skupinám synapsidů zánik. Zbylo jich jen málo, mezi nejpřizpůsobivějšími pak byli mírumilovní býložravci jako Lystrosaurus a jemu podobní. Na počátku Triasu dostali archosauři šanci. K jejich rozšíření do všech koutů světa přispěl především jeden důležitý fakt: všechny kontinenty byly spojeny do velké masy zvané Pangaea. Souše byly spojeny, nebyly mezi nimi žádné vodní plochy. Archosauři tedy v rychlosti "dobyli" svět. Brzy se však mezi nimi začaly vyvíjet nejrůznější skupiny, od krokodýlům podobných, avšak ne příliš příbuzných, zabijáků až po pravé, dvounohé předky dinosaurů. A jakoby toho po konkurenci synapsidů v Permu nebylo málo, nvoě vzniklé skupiny archosaurů začaly brzy bojovat mezi sebou. Rozhodla nakonec síla, velikost nebo adaptace na změny?

Konec 1. části