Doufám, že měsíc září jste prožili ve zdraví! S prvními říjnovými dny přichází i další část týdeníku Správce dinosauřího parku... Opět se dozvíme, co nového Dan Jameson a jeho tým prožili...
Nováček Coelophysis
Stává se hezkou tradicí, že se čas od času Dinosauří park dostane do velkých problémů. Minulý týden proběhla akce v Anglii, která skončila úspěšným zadržením Troodona, jenž řádil v ulicích Londýna. Tato neobvyklá zkušenost však zřejmě našemu hlavnímu přírodovědci, Oliveru Marshovi, nezabrání v rozšiřování parku a přivážení dalších a dalších zvířat. Jelikož Troodon nikoho nezranil ani neohrozil, nemluvilo se o události jako o strašlivém incidentu, i když dodnes probíhají žhavé debaty na toto téma. Po návratu do parku se Oliver rozhodl je kompletně ignorovat (zato Charles je z toho celý vedle a bojí se, co se s parkem stane nadále). Náš dobrodruh zorganizoval další výpravu na Isle of Die s cílem ukázat, že dinosauři vůbec nejsou nebezpeční a za ohradou mohou být v klidu. Proto přivezl Coelophysise, nevelkého dvoumetrového masožravce z období Triasu, který byl jedním z prvních dinosaurů. Smečky těchto hbitých lovců obývají skalnaté prostředí východu Isle of Die, kde se to jen hemží malými savcovitými plazy. Oliver viděl smečku Coelophysisů v akci a soudě podle něj jde o velmi specializované, elegantní zabijáky, kteří ani v silné smečce nezaútočí na nic většího, než mladý Placerias nebo Lystrosaurus. Opravdu překrásný exemplář, kterého poté odchytil s pomocí sítě a uspávací pušky, je mladý samec. V dospělosti bude tak o metr delší, doroste tedy asi třímetrové délky. Byl převezen do nově postavené ohrady přímo v centru parku. Zdá se být klidný, snad s ním nebudou žádné potíže. První oběd bohužel zcela odmítl, na maso savců asi není zvyklý. Podruhé jsme jej zkusili nakrmit rybami, tuto potravu již přijal. Bohužel ji krátce poté vyvrhl, a ne zrovna na správné místo-krmil jsem ho z ruky a vývržky letěly přímo do mého obličeje... Ne moc pěkné, když se snažíte. Nevím ještě, čím konkrétně ho tedy budeme krmit. Nechápu, proč Oliver vždy něco přiveze, aniž by přesně věděl, čím se ono zvíře živí, jaké má nároky na vzhled prostředí, případně biotop apod. Pak to totiž vždy musím zjišťovat já! A to mi rozhodně nepomáhá, neboť toho musím v Dinosauřím parku řešit mnohem více...
Během středečního odpoledne jsem si vyšel na pláž. Pršelo, zvedal se vítr, a já se potřeboval podívat, zda už nejsou na obzoru světla velkého parníku, který měl dovést tolik potřebné vybavení nutné k chovu některých zvířat. Mezitím jsem si všiml poměrně zajímavého úkazu-velkého kyjonožce, tedy mořského škorpióna, vracejícího se z pláže do zpěněných vod. Napadlo mne jediné-tady někde musel onen bezobratlý naklást vejce! A také, že jsem je našel. Jedno jsem donesl Oliverovi. Ten samým překvapením ani nevtipkoval, nesnažil se udělat si ze mě legraci, poněvadž byl tím předmětem nesmírně zaujat. Okamžitě jej začal zkoumat, a poté se rozhodl, že si jednoho kyjonožce necháme a vychováme ho zde. Ukázalo se to však být těžším úkolem, než se zprvu zdálo. Až po několika minutách stanulo malé vajíčko v inkubátoru, kde leží dodnes. Oliver byl také překvapen faktem, který jsem mu podal, a to sice, že kyjonožec měřil přes dva metry na délku. Tak by to mohl být Pterygotus! Tito tvorové mohou být nároční na chov, protože pocházejí z vodního prostředí, ale chovat obrovského škorpióna byl vždy můj sen a teď mám šanci si jej splnit!
Snad se Vám tato poměrně oddychová část Správce líbila, pokud ano, napište komentář a případně i hodnoťte hvězdičkami...
Žádné komentáře:
Okomentovat