Byli pterosauři pokryti pouze šupinami?

Plazy si jistě všichni představíme jako zvířata pokrytá šupinami. Představa je to správná, vždyť kůže dnešních plazů, jako jsou krokodýli, ještěři a hadi, tvoří šupiny. To ale neznamená, že se tímto znakem s dnešními plazy mohli shodovat některé vyhynulé formy. Víme například, že někteří dinosauři (především malí příbuzní ptáků) byli pokryty peřím či protopeřím, a že se tento znak, dnes typický pro ptáky, objevil zřejmě již v době před dinosaury u malých dvounohých ještěrek známých jako archosauři. V případě některých dinosaurů však primitivní peří připomínalo spíše jakousi srst. Mohlo tomu být podobně i u blízkých příbuzných dinosaurů, létajících plazů nebo-li ptakoještěrů? Tato skupina létavců dominovala obloze po nesmírně dlouhou dobu a někteří její zástupci se stali největšími zvířaty, která kdy vzlétla. První pterosauři se objevili již před 228 miliony let, přičemž celý řád Pterosauria vyhynul před 65 miliony let při vymírání K-T. Víme, že ptakoještěři měli mezi předními a zadními končetinami nataženou blánu, díky které se možná podobali dnešním netopýrům, ale létali a pohybovali se naprosto odlišným způsobem. Jejich tělesná stavba byla unikátní. Je jasné, že křídla tvořená blánou asi nebyla porostlá žádným peřím či srstí, ale co takhle zbytek těla? Na některých obrázcích, ba dokonce i na figurkách ke hraní si lze povšimnout srsti na pterosauřích zádech. Je to skutečně možné? A pokud nebyli pterosauři pokryty jen šupinami, co by to znamenalo? Není to jen domněnka. Víme, že několik ptakoještěrů mělo jakousi "srst". Odborný název pro tento znak je "pycnofiber". Nebyla to srst či chlupy, jaké se vyskytují u savců, šlo spíše o filamenty, které se jim podobaly. Měly unikátní, neobyčejnou strukturu, nevyskytující se u žádných jiných obratlovců. Jedním z prvních ptakoještěrů, u něhož byla zjištěna přítomnost pycnofiberů, se stal Sordes pilosus (doslova "chlupatý démon"). Tento ptakoještěr, jenž žil před 155 miliony let na území současného Kazachstánu, představoval pro paleontology základ otázky: "Když měli ptakoještěři něco jako srst, mohli být teplokrevní stejně jako dnešní savci?" Původně se myslelo, že Sordes byl pokryt srstí, nicméně v 90. letech minulého století tuto teorii vyloučil David Unwin (načež se v roce 2009 objevil název pycnofiber). Po nalezení zkamenělin několika dalších jedinců Sordese bylo skutečně objasněno, že tento ptakoještěr byl pokryt pycnofibery. Známe ještě několik podobných příkladů, včetně Scaphognatha z pozdní Jury Německa a Jeholoptera z Číny, z doby před 164 miliony let. Roku 2002 se spekulovalo, zda pycnofibery nejsou pouze protopeřím, ale důkladný výzkum to vyvrátil. Ať tak či onak, jejich přítomnost na tělech pterosaurů jasně značí, že tato zvířata byla endotermní, čili teplokrevná. Ptakoještěři tedy neměli proměnlivou tělesnou teplotu jako dnešní plazi, čímž se více podobali svým příbuzným dinosaurům, jimž podle všeho tělem též proudila teplá krev. Lze říci, že létající plazi měli doslova "pycnofiberový kabát". Absence malých "chloupků" na jejich křídlech dodávala pterosaurům obratnost. Byla-li by jimi křídla pokryta, ztratila by svou aerodynamickou funkci. Také zobáky a zadní končetiny byly pokryty jen kůží... Tato a mnohá další zjištění neustále doplňují miliony let starou mozaiku života létajících plazů...

Obrázek je z webu www.critters.pixel-shack.com/GalleryS.htm . Doufám, že se Vám článek líbil a popřípadě Vám přinesl i něco nového, je-li tomu tak, komentujte...