Stopy dinosaurů: Důkazy života ve stádech

Začíná nový projektový seriál s názvem Stopy dinosaurů... Nebude mít zřejmě velký počet částí, ale seznámím Vás s některými zajímavými poznatky, ke kterých paleontologie došla právě díky studiu dinosauřích stop...

Po dinosaurech nám toho nezbylo mnoho. Přesto nalézáme zkamenělé kosti, skořápky vajec, pozůstatky hnízd a další stopy jejich života... Včetně stop samotných. Takové důkazy života dávno vymřelých tvorů nazýváme ichnofosíliemi, tedy zkamenělinami, jež prozrazují mnohé o jejich pohybu. Známe desítky metrů dlouhé dráhy, kterými pochodovali živočichové, které nikdy žádný člověk neviděl... Co vše nám mohou stopy prozradit o životě dinosaurů?

Co třeba stopní dráhy... Už se mnohokrát stalo, že byla nalezena šlápota dinosaura v kameni starém desítky, ba i stovky milionů let. Ale míst, kde byste nalezli celou řadu stop, je celkově málo. Avšak takové stopní řady nám mohou pomoci k porozumění a zkoumání života jejich původců. Jedním z důležitých vodítek, jež řady stop poskytují, je fakt, že zvířata žila ve stádech. V hornině se střídají šlépěje malých i velkých jedinců, což může prozradit mnohé o složení stáda, mj. o tom, kde kráčela mladá zvířata, a kde naopak ta stará, silná, která byla schopná své potomky ochránit před predátory.

Jak vlastně taková dráha složená z dinosauřích stop vznikla? Kdybychom se mohli vrátit zpět v čase na ono místo, viděli bychom jistě stádo dinosaurů přecházejících koryto řeky, blátivý břeh, plochu mokrého písku či podobný typ prostředí. Těžká těla veleještěrů na plochu, po které kráčeli, působila velkou vahou. Při chůzi se jim končetiny propadaly do písku, ale zvířata neměla žádný problém s udržením rovnováhy a s vytažením končetin zpět, aby mohla učinit další kroky. Takto tedy stádo dinosaurů přešlo mokrou či vlhkou plochu, jež později uschla, ztvrdla a zkameněla. A tedy přinejmenším malá část takové dráhy zůstala zakonzervována po miliony a miliony let. Na stopy působilo zvětrávání, eroze a ostatní faktory, ale pro okolní svět byla jejich přítomnost zcela nedůležitá. Až poté přišla skupina lidí, hledačů zkamenělin, pracovníků v dole nebo zkušených paleontologů, kteří si povšimli přítomnosti tak fascinujícího úkazu, a začali se mu věnovat...

Studovat řadu stop však není tak jednoduché. Nejen, že potřebujete mít určitou kvalifikaci, ale musíte se v takové stopní dráze i vyznat. To je klíč k zjištění toho, jak zvířata pochodovala, případně jakou rychlostí kráčela, a musíte také umět rozeznat velikost stop, a tím pádem tedy i velikost jedinců, kteří dohromady tvořili ucelené stádo. Například některé stopy velkých skupin sauropodů prozradily, že mláďata se skutečně držela přímo uprostřed. Jejich obrovští příbuzní je mohli snadno uchránit před útoky nebezpečných dravců, čímž se zvýšila naděje na přežití nové generace. Podle některých stop lze dokonce předpokládat, že stáda migrovala...

Není to tak dávno (resp. v roce 2014), co byly v Národním parku Denali na Aljašce objeveny stopy velké skupiny hadrosaurů. Ti je zde po sobě zanechali před více než 70 miliony let, tedy v období pozdní (svrchní) Křídy. Takový nález opět doložil, že kachnozobí dinosauři se pohybovali především ve stádech (ačkoliv samozřejmě není vyloučeno, že v rámci některých druhů žili třeba samotářsky). Už několik let předtím však byly objeveny fosílie hadrosauridů, konkrétně Edmontosaurů, v arktické Kanadě. V období Křídy již na tomto území mohl zavládnout chlad, především v určité části roku. Lze předpokládat, že velká stáda Edmontosaurů putovala na jih podobně, jako dnes pakoně migrují za sezónními dešti a za potravou. Tvůrci filmu Putování dinosaurů se tím nechali inspirovat a natočili tedy příběh Edmontosauřího mláděte poprvé v životě se účastnícího takové masivní migrace. Podobně jako pakoně, velryby, vlaštovky a další v současnosti migrující živočichové, mohli se i velcí dinosauři shlukovat do milionových stád. Nebylo by úžasné být svědkem takové podívané?

Podobné řady stop byly nalezeny i v Koreji, Coloradu, Utahu a Texasu. Právě známé texaské naleziště Paluxy River je nejem místem, kde se můžete na zachovalé dinosauří šlápoty podívat, ale také lokací, která paleontologům poskytla mnoho důležitých a lehce zpracovatelných informací. Územím, které je dnes Paluxy River, prošlo před 113 miliony let stádo sauropodů tvořeno minimálně 12 různě vzrostlými jedinci. A co je o to zajímavější, je fakt, že je zřejmě sledovala smečka masožravých teropodů. Stopy loveckých skupin masožravců bývají velmi vzácné, a právě Paluxy River poskytuje jeden z mála vědeckých důkazů. Ten další se nachází o tisíce kilometrů jižněji, v Bolívii. Tam paleontolog Giuseppe Leonardi nalezl osm paralelních stopních řad, jež patřily stádu sauropodů o šesti dospělcích a dvou juvenilních jedincích, a velké smečce středně velkých theropodů, kteří se pohybovali naprosto stejným směrem. Podle všeho to vypadá, že smečka byla enormní, bylo v ní asi 32 jedinců. Nález by se však dal vysvětlit i jinak: stádo sauropodů bylo následováno hned několika loveckými tlupami...

Z toho vyplývá, že masožraví dinosauři lovili v organizovaných smečkách. Možná jen sledovali možnou kořist, podobně, jako to bylo ukázáno ve filmu Putování s dinosaury speciál: Země obrů, kde skupina Giganotosaurů pomalu následovala stádo Argentinosaurů a nakonec si jako kořist vybrala jednoho slabého jedince. Je však možné, že smečky se pustily i do velké lovecké akce, podobně jako v Putování s dinosaury speciál: Balada o Alosaurovi, kde několik Allosaurů oddělilo nemocného Diplodoka od stáda tím, že mírumilovné býložravce poplašili a zároveň svou oběť odtrhli od ostatních.

Nedávný nález stop sauropoda z období před 140 miliony let, jež byly nalezeny poblíž německého města Hannover, poskytuje další důkaz života ve stádech. Dva sauropodi, dospělec a mládě, vytvořili několik desítek metrů dlouhou stopní řadu. Pravda, dva jedinci možná nejsou stádem, ale pohybovali se společně a je možné, že jejich bratránci nebyli daleko. Možná, že v budoucnu zjistíme více o životě dinosaurů ve stádech právě prostřednictvím výzkumů jejich stop...

V příštích částích se dozvíte o měření rychlosti dinosaurů a také o délce kroku těchto majestátních zvířat. Tyto fascinující údaje totiž můžeme zjistit právě díky stopám...