Zoo Praha 2022

Pokud na můj blog chodíte od dob, kdy býval bledě žlutý se zeleným pozadím a v jeho záhlaví se nacházel gorgonopsid, pak si možná pamatujete, že jsem ve svém profilu mezi oblíbená místa zařadil Zoo Prahu. Ano, Zoologická zahrada hlavního města Prahy, jak zní její oficiální název, je skutečně jedním z mých nejoblíbenějších míst na naší planetě. Váží se mi k němu některé z nejlepších vzpomínek za celý můj dosud nepříliš dlouhý život. Proto je strašlivým zločinem, že jsem do rubriky Muzea, výstavy, zoo a dinoparky za celých těch třináct let existence svého blogu o Zoo Praze nenapsal! Sám tomu nemohu uvěřit. Považuji toto fantastické zařízení za automatickou část životů nás všech, a proto jej na svých stránkách téměř nezmiňuji? Zřejmě to tak je. To však neznamená, že bych to třeba letos v létě nemohl napravit. Nedávno jsem totiž naši pražskou zoologickou zahradu znovu navštívil, a pořídil v ní asi tak dva a půl milionu fotografií na zrcadlovku. Pak mne čekal velmi těžký úkol - vybrat pro vás, čtenáře blogu, některé reprezentativní snímky, pokud možno ostré (nezlobte se však, když některý z nich bude poněkud rozmazaný - kdybych zvířata v zoo fotil s bleskem, tak mě vykopnou až za Hradčany). Ač je dosti pravděpodobné, že většina z vás - minimálně ti, kteří žijí v České republice - pražskou zoo již navštívila, byť se třeba v českém Gothamu trvale nezdržujete, doufám, že si tuto malou blogovou exkurzi užijete, a třeba si sami připomenete pár pěkných chvil, jež jste v ní prožili.

Co o pražské zoo říci na úvod? Jedná se o jedno z nejvíce navštěvovaných míst v celé ČR, a tak si dovolím pominout vypisování většiny informací, které už nejspíše máme všichni v našich hlavách. Jen uvedu, že loni zoo oslavila své devadesáté narozeniny, a podle jejích oficiálních stránek chová ve více než 150 expozicích 684 druhů - třeba mí oblíbení plazi jsou zde zastoupeni 135 druhy, včetně gaviálů indických, varanů komodských nebo chřestýšovců mangšanských. Ke konci roku 2020 chovala 551 druhů, jež jsou podle Červeného seznamu IUCN klasifikovány jako ohrožené. Žije v ní 38 druhů zvláště chráněných živočichů České republiky. Teď už skončeme s čísly. Podívejme se na některé ze zvířecích obyvatel zahrady.

Začněme třeba u ptáků, žijících dinosaurů. V expozičních celcích Ptačí mokřady a Ptačí svět si na své přijde každý milovník ptactva. Uvidíte zde pelikány bílé, pelikány kadeřavé a pelikány skvrnozobé. Ve Vodním světě a opičích ostrovech se setkáte s plameňáky chilskými, kubánskými a růžovými - já je brzy ráno, nedlouho po otevření zoo, zastihl ještě při spánku. V Ptačích mokřadech spolu s pelikány žijí také bukáčci malí, které jsem dosud na vlastní oči neviděl nikde jinde, než právě v pražské zoo.

V Dolní části areálu se nachází Sečuán - pavilon ptáků z podhůří Himálaje. Zde se můžete setkat s řadou krásných pěvců, například s timálií zlatou, zvonkem černohlavým nebo tkalčíkem bělohlavým. Tito ptáci vám mohou proletět nad hlavou, můžete je sledovat při krmení... V Sečuánu se zkrátka můžete cítit jako ve středočínském bambusovém lese. 

Ve Volierách pod skalou mezi Pavilonem velkých želv a domovem pand červených se můžete přiblížit k pelikánům, čápům a dalším ptákům - do voliér lze totiž vstoupit. Celkem jsou zde voliéry tři, a jedna z nich je přímo ideální k tomu, abyste si tu pořídili selfie s některým z ptáků posazených na plotě, takže... nebojte se to udělat. Jen prosím ptáky nerušte tak, jako skupinka německých turistů, se kterými jsem při poslední návštěvě zoo ve voliéře skončil, a kteří dělali dle mého až příliš velký hluk (tuším, že jeden si dokonce říkal o pořádné klovnutí). 

Velkým lákadlem jsou samozřejmě papoušci - zoo chová papouška patagonského chilského, papouška zpěvavého, ohroženého aru hyacintového nebo třeba aru Learova. Za některými z nich utíkejte do Dolní části zoo, za jinými do Dětské zoo... V Zoo Praha je 298 druhů ptáků, je jich tedy opravdu hodně, takže nyní, pokud mi to dovolíte, přejdu k plazům. 

Kde začít? Snad velkými želvami? Želvy sloní z Galapág patří rozhodně k velkým plazím tahákům, a neméně pěkný je samozřejmě i varan antracitový, se kterým se setkáte ve stejném pavilonu (zoo chová jeden pár, který přišel z plzeňské zoo). Co se sloních želv týče, žijí v pavilonu zástupci dvou poddruhů - santacruzská a pinzónská. Želva obrovská ze seychelského atolu Aldabra je samozřejmě neméně lákavá!

Želv je v zoo v různých expozicích opravdu hodně - 29 druhů (a do toho ještě ty dva poddruhy želvy sloní). V Pavilonu velkých želv uvidíte také želvu pardálí, v Pavilonu šelem a plazů zase uvidíte želvu ostnitou či želvu stepní... Máte-li zkrátka rádi Testudines, tak si tu rozhodně přijdete na své - nebo jste si už na své přišli, pokud jste zoo minimálně jednou (nebo třeba milionkrát) proletěli. Co víc mohu dodat?

Přece jen však ještě na chvíli u želv zůstanu. Rozhodně stojí za to zastavit se u želv bahenních před pavilonem gaviálů. Dost času mohou strávit v zazelenalé vodě, ale když máte zrovna štěstí, uvidíte je třeba na kameni vystupujícím z jezírka - já měl naposledy štěstí, a vyfotogroval jsem si tohoto jedince, který po chvíli sklouzl do vody, ale na stejném kameni ho nahradil druhý, jenž se zrovna v tu chvíli z opačného směru vyškrábal na povrch.

Pavilon gaviálů dokáže rozhodně překvapit. Kolik lidí jen při mé poslední návštěvě šílelo z želvy Smithovy posazené na krku gaviála indického, kriticky ohroženého krokodýla, jenž rozhodně patří k největším plazím pokladům pražské zoologické zahrady! Želva na zádech krokodýla možná není zase tak překvapivou podívanou, ale návštěvníci rozhodně byli bez sebe, to mi věřte.

Zde naše "hrdinka" ještě jednou poté, co velký rybožrout otevřel oči.

Máte-li hlavně zájem o šupinaté, pak se vyřádíte nejen v Pavilonu šelem a plazů, ale také v expozici Afrika zblízka. Žijí tu třeba překrásný scink ohnivý, agamy západoafrická a východoafrická, vejcožrout rezavý, gekon Turnerův, krajta královská... Dále je však Afrika zblízka domovem i celé řady zajímavých savců, jako je komba ušatá, myška africká, peš ušatý, veverka bušová, pískomil veverkoocasý, rypoš obří anebo také medojed! Z bezobratlých jsou v tomto pavilonu zastoupeni štír nejdelší, šváb egyptský, cvrček africký či sklípkan ostruhatý.

A nezapomeňme také na mangusty liščí!

Dalším parádním místem v Zoo Praha je Indonéská džungle. Tento pavilon je domovem orangutanů, gibonů, makaků, vodních želv, ale samozřejmě také varanů komodských. Zrovna při mé poslední návštěvě, ze které jsou všechny tyto fotografie, se do sebe dva varani pěkně pustili - postavili se na zadní a začali se řezat úplně stejně, jako v dokumentech z televize. Jejich bitka ale netrvala příliš dlouho - za pár vteřin byli oba draci zase na všech čtyřech, a vzdalovali se od sebe. Mrzí mě, že jsem si ten souboj nevyfotil, ale když ony při pohledu na něco takového člověku jako by upadnou ruce... víte?

V Indonéské džungli potkáte také třeba varanovce bornejského, a to v temné části pavilonu za vchodem. Zajímavých indonéských druhů je tu však samozřejmě mnohem, mnohem více, a jejich vypisování by zabralo příliš mnoho místa. Fotografování v této části pavilonu je samozřejmě prakticky nemožné. Zrovna tak je nemožné pořídit jakékoliv fotografie ve Velemlokáriu - už jen proto, že je zcela zakázáno zde fotografovat, neboť i zaměřovače fotoaparátů mohou velemloky čínské, největší obojživelníky planety, vyrušit. Z této části tedy nemám ani jednu fotku za celý svůj nedlouhý život. Velemlokárium je ale perfektním místem. Setkáte se tu i s chřestýšovci mangšanskými - tento druh bych označil za svůj nejoblíbenější východoasijský druh hada.

Přejděme ještě rychle k velkým savcům. Jízdu po lanovce si asi každý z nás pěkně užil, takže ji sotva stojí za to zmiňovat. Každopádně jakmile vyjedete nahoru a naskytne se vám parádní pohled na libovější část nejkrásnějšího českého města, čekáte asi setkání s koni Převalského. V současné době si o nich můžete nechat jen zdát - koně totiž znovu uvidíme až příští rok, vlastně hned na jaře 2024. Okolí horní stanice lanovky totiž prochází přestavbou, takže divocí mongolští koně jsou dočasně přemístěni. To však neznamená, že byste nemohli zavítat do mongolského stanu a podívat se uvnitř na jejich fotografie!

Co dalšího je v Horní části zoo? Všichni to dobře víme - bizoni, takini, sloni, je tu Darwinův kráter, je tu pavilon hrochů, kteří se za horka nechtějí ani vynořit... Samozřejmě se v Horní části areálu nacházejí i výše zmíněné Velemlokárium, Ptačí mokřady či Dětská zoo. Zde jsou fotografie mláděte slona indického a takina.

A na závěr ještě lední medvěd... 

Věřte mi, že fotek mám z pražské zoo mnohem, mnohem více, ale tyto snímky z mé zatím poslední návštěvy jsou vším, co jsem se rozhodl vám v tomto příspěvku ukázat. Pokud jste ještě letos v létě v pražské zoo nebyli, doporučuji si tam někdy zajet. Skočte na dvěstěšestatřicítku, která jede z Bohnic, a zajeďte si do pražské zoologické zahrady - jste tam za chvíli. Jen pozor, ať vás při jízdě lidé neumačkají... Jak zájem o návštěvy zoo roste, pokaždé je to větší masakr!