A je to tu! Nový projekt, nová série článků, tentokrát se zaměřením na jihoafrické šupinaté! Když jsem na konci srpna minulého roku začal sérii Dinosauři z Jihoafrické republiky, sliboval jsem ještě jeden projekt, a tím měli být právě Šupinatí z Jihoafrické republiky! Trvalo to však nějakých jedenáct měsíců, než jsem se k jeho započetí dostal. Mým cílem je představit vám prostřednictví této série co nejvíce zástupců plazího řádu Squamata, s nimiž se můžete setkat na území JAR. Berte však na vědomí, že mnohé z těchto druhů jsou k nalezení i v jiných zemích jižní části Afriky, či dokonce ve středu nebo na východě kontinentu! To platí i o plazovi, o němž pojednává první část tohoto projektu...
Druh: Mochlus sundevallii,
Zařazení: infrařád Scincomorpha, čeleď Scincidae, podčeleď Lygosominae,
Habitat: křoviny, lesy a savany.
Mochlus sundevallii je malým druhem scinka, jenž měří od špičky čenichu po kloaku 6 až 8 centimetrů, výjimečněji ale i 9 centimetrů. Má velice hezké, až hladce působící zádové šupiny, obvykle našedlé či světle hnědé barvy, sem tam zdobené tmavě hnědými skvrnami a vzory. Břišní šupiny jsou krémově zbarvené, a bez vzorů, ovšem spodek ocasu vzorovaný je. Potravou tohoto scinka se stávají hlavně bezobratlí, zvláště tedy hmyz, nicméně v únoru 2022 byl v odborném časopise publikován článek Henrique C. Costy a jeho kolegů, jež v žaludku muzejního exempláře z Field Museum v Chicagu, nacházejícího se ve sbírkách bezmála šedesát let, nalezli zbytky kroužkovce kapského (Zygaspis quadrifrons) z podřádu dvouplazů (Amphisbaenia). Mochlus sundevallii se čas od času tedy může přiživit i na nějakém tom drobném obratlovci. Přestože je tento druh hojně rozšířený, o jeho potravních zvycích se toho ví docela málo. Pouhých šest studií na toto téma (mimo výše zmíněnou) uskutečněných mezi lety 1919 a 2018 prokázalo, že se M. sundevallii zcela jistě živí termity, mravenci, brouky, šváby, kobylkami, cvrčky, larvami hmyzu (včetně housenek motýlů), plžy, pavouky a jejich vajíčky, a také stonožkovci. Mochlus sundevallii je mimo Jihoafrickou republiku k nalezení také v Mozambiku, Namibii, Angole, Zimbabwe, Svazijsku (Eswatini), Zambii, Tanzanii, Keni, Etiopii, Somálsku, Ugandě a v Demokratické republice Kongo. Některé zdroje (Reptile Database) však uvádějí, že se s ním setkáme i ve Středoafrické republice, Súdánu a Jižním Súdánu. Jinými slovy, tento scink je rozšířen po většině států subsaharské Afriky. Vyskytuje se v savanách, oblastech s křovinatou vegetací a v lesích od úrovně moře do nadmořské výšky 2000 metrů. Líbí se mu na písčitých půdách a v suchých oblastech. M. sundevallii byl popsán v roce 1849 skotským zoologem Andrewem Smithem, a pojmenován na počest švédského zoologa Carla Jakoba Sundevalla, jehož práce v oblasti ptačí fylogeneze ovlivnila "Darwinova buldoka" Thomase Huxleyho. Po Sundevallovi jsou pojmenováni ještě tři další afričtí šupinatí; jihoafrického hada Prosymna sundevallii pojmenoval na počest švédského zoologa též Andrew Smith, a to ve stejném roce, kdy popsal tento druh scinka. V roce 1954 byl popsán příbuzný druh, Mochlus afer, a dlouho byl s M. sundevallii řazen do dvoutaxonového komplexu, nicméně výzkum, jehož výsledky byly publikovány v roce 2018, odhalil, že M. afer je vlastně mladším synonymem M. sundevallii. V současnosti tedy do rodu Mochlus patří nikoliv dvacet, ale devatenáct specií. Mochlus sundevallii je druhem málo dotčeným.
Informace pro tento článek mi poskytly článek Henrique C. Costy a jeho kolegů a anglická Wikipedie. Obrázek je z webu iNaturalist. V Jihoafrické republice žije spousta šupinatých, z nichž někteří se endemicky vyskytují pouze v ní, a v žádné jiné africké zemi. Seznámíme se s nimi v příštích částech!
Žádné komentáře:
Okomentovat