Je to již měsíc a dva dny, co jsem popsal zmiji perlovou. Je tedy nejvyšší čas uvést další popisek hada, a tentokrát je na řadě slíbený stromovec obecný!
Latinský název: Dendrelaphis calligastra,
Rozšíření: Indonésie, Papua Nová Guinea, Austrálie,
Velikost: délka 0,8 až 1,2 metru.
Do rodu Dendrelaphis, označovaného česky stromovec, patří celkem 47 druhů, mezi nimi například stromovec zelený (D. punctulatus), stromovec bronzový (D. pictus) nebo právě také stromovec obecný. Tento rod má poměrně velký areál rozšíření; vyskytuje se od Pákistánu přes Indii a jižní Čínu, Indonésii a sever Austrálie až po Šalamounovy ostrovy. Samotný stromovec obecný je pak k nalezení na jihu ostrova Nová Guinea - a to sice jak v indonéské provincie Západní Papua, tak na území státu Papua Nová Guinea - a také v severní Austrálii, konkrétně ve východní části Yorského poloostrova v severním Queenslandu. V Austrálii se mu většinou říká "northern tree snake", "green tree snake" nebo "northern green tree snake". Pochopitelně se jedná o zástupce čeledi užovkovitých (Colubridae) a podčeledi Ahaetuliinae, zavedené Alexem Figueroau a jeho kolegy teprve v roce 2016, do které patří kromě rodu Dendrelaphis také Ahatuella, Chrysopelea, Dryophiophis a Proahatuella. Lze tvrdit, že taxonomie těchto hadů, jak už je to u užovkovitých zvykem, je poměrně složitá. Stromovec obecný byl popsán významným německo-britským zoologem, herpetologem a ichtyologem Albertem Güntherem v roce 1867. V jednu dobu byl spojován s druhem D. lineolatus, popsaným Jacquinotem a Guichenotem už roku 1853, ovšem později od sebe byly obě specie zase odděleny. Pro stromovce obecného je typické zelené, hnědé až našedlé zbarvení s krémovými či žlutými břišními šupinami. Přes každé oko se mu táhne jeden tmavý proužek, pomocí něhož jej lze odlišit od ostatních užovkovitých žijících ve stejných oblastech, jako on. Jeho tělo je štíhlé, a je schopen se rychle pohybovat jak na zemi, tak na větvích stromů. Stejně jako jeho nejbližší příbuzní, je i on, jak ostatně napovídá jeho české rodové jméno, druhem arboreálním. Často se vyhřívá na větvích stromů, zvláště v jejich korunách anebo také na keřích. Je vybaven velkýma očima s kulatou zorničkou, jež značí, že se jedná o diurnální druh, aktivní za bílého dne. Přirozeným prostředím tohoto hada jsou deštné lesy, ale vyskytuje se i v otevřenější krajině, v zemědělské krajině a v blízkosti lidských obydlí. Na východě Yorského poloostrova opravdu není výjimečné setkat se s ním i v městském prostředí. Stromovci obecní loví hlavně žáby a ještěrky. Nemají jed, svou kořist zabíjejí škrcením. Dorůstají průměrné délky 80 centimetrů; největší dosud naměřený jedinec byl však dlouhý 1,2 metru, tedy asi čtyři stopy. Pro člověka rozhodně nepředstavují žádné nebezpečí, už jen proto, že jsou nejedovatí, a mají reputaci poměrně plachých zvířat. Když se k nim člověk přiblíží, většinou sebou mrští a zmizí někde ve větvích stromů. Neví se přesně, kdy se tito hadi páří. Co se však ví je to, že samice stromovců obecných kladou v jedné snůšce 5 až 12 vajíček (průměrně 7). Podle jednoho výzkumu prováděného v Queenslandu nakladla sledovaná samice svá vajíčka v lednu, takže lze očekávat, že se tito hadi rozmnožují v letním období (na jižní polokouli). Samice se o snůšku nijak nestará, po nakladení vejce opouští, ponechává je svému osudu, a z těch se po určité době líhnou malí, zcela samostatní stromovci.
Příště užovka růžkatá!
Žádné komentáře:
Okomentovat