úterý 14. září 2021

Extrémně jedovatí: Pogonomyrmex maricopa

Jméno: anglicky Maricopa harvester ant, český ekvivalent neexistuje
Vědecký název: Pogonomyrmex maricopa
Zařazení: kmen členovci (Arthropoda), třída hmyz (Insecta), řád blanokřídlí (Hymenoptera), čeleď mravencovití (Formicidae), podčeleď Myrmicinae, tribus Pogonomyrmecini
Výskyt: jihozápad USA a severozápad Mexika
Jed: peptidy, proteiny, aminokyseliny, biogenní aminy, terpeny, alkaloidy a další látky
Stručný popis:
Zájemcům o přírodu, včetně těch, kteří zrovna nežijí ve světě bezobratlých, je Pogonomyrmex maricopa obecně dobře znám. Jed tohoto druhu mravence je totiž považován za jeden z nejtoxičtějších v celé třídě hmyzu. Pouhých dvanáct štípnutí tímto drobným hmyzem dokáže zabít krysu o hmotnosti dvou kilogramů. Mediánová smrtelná dávka (LD50) u myší se rovná 0,12 mg/kg, což je přinejmenším dvacetkrát méně, než u takové včely medonosné (Apis mellifera) a jejích nejbližších příbuzných. Chřestýš západní (Crotalus atrox), který stejně jako tento druh mravence žije na jihozápadě Spojených států amerických a na severozápadě Mexika, má jed asi pětatřicetkrát slabší. Není pochyb, že jed P. maricopa je extrémně toxický. Jedná se o koktejl enzymů, které po vniknutí do těla útočníka způsobují ohromnou bolest. Brání-li se tento mravenec člověku a napěchuje ho jedem, pak může bolest v okolí místa štípnutí trvat až čtyři hodiny, ačkoliv některé zdroje uvádějí i dobu dvanácti hodin. Kamkoliv se jed od místa štípnutí přemístí, tam působí bolest, není to tedy jako u bodnutí včelou, kdy nakrátko přetrvává jen bolest lokální. Kůže následně v místě štípnutí napuchne, a chloupky na něm a v jeho okolí se vztyčí. Jakožto zástupce řádu blanokřídlých samozřejmě P. maricopa envenomuje svého nepřítele pomocí žihadla na zadečku, nikoliv kousnutím, jak si někteří méně znalí lidé myslí. Rozhodně však tito mravenci používají mandibuly k uchycení se na kůži nepřítele; samotné štípnutí žihadlem přichází až poté. Málokdy štípají jen jednou; do vybraného místa vpraví více jedu hned několika bolestivými žihadly. Pouze jedinci samičího pohlaví jsou schopni vnášet do těla útočníka jed, neboť samci pravé žihadlo nemají (jsou vybaveni pouze ztvrdlými genitáliemi, kterými vnikají do těl samic, nepřenášejí však jimi jed). Nejdůležitější součástí jedu P. maricopa jsou alkaloidy, nechybí v něm ale ani polysacharidy, různé organické kyseliny, biogenní aminy, terpeny či neurotoxiny. Ačkoliv je P. maricopa jedním z nejtoxičtějších zástupců hmyzí říše, nepředstavuje pro člověka smrtelné nebezpečí, není-li tedy štípnutý jedinec alergický na některé z komponentů jedu. Apačové si nicméně vyprávěli příběhy, v nichž zanechávali své nepřátele svázané či těžce zraněné na hnízdech těchto mravenců, čímž je v podstatě odsuzovali na smrt. Kolik pravdy na takových starých povídačkách z Divokého západu je, na to už si musí člověk odpovědět sám. V případě poštípání mravencem druhu Pogonomyrmex maricopa se rozhodně doporučuje vyhledat lékařskou pomoc, nemělo by být bráno na lehkou váhu. Co se životního stylu těchto mravenců týče, staví si hnízda ze štěrku, kamínků a písku v aridních oblastech, a na jejich vršku obvykle staví špičku z uhličitanu vápenatého, jenž hnízdní strukturu brání před větrnou erozí. Jako ostatní druhy mravenců, i P. maricopa se živí všelijakými živočichy, od hmyzu a pavoukovců až po menší obratlovce, jejichž mrtvolky často končí v podzemní části jejich mravenišť. Rod Pogonomyrmex je skutečně velký; do roku 2014 bylo popsáno 69 žijících druhů a jedna vyhynulá specie, ale dnes jich už může být víc. Více či méně známé jsou třeba druhy Pogonomyrmex comanche, P. desertorum či P. occidentalis. S mravenci tohoto rodu se setkáme v pouštních oblastech Severní i Jižní Ameriky, jeden druh se pak endemicky vyskytuje také na Haiti. Všichni pogonomyrmexové používají jed pouze na obranu před predátory. Někdy ale zjevně nestačí být vybaven nejsilnějším jedem v říši hmyzu; dělníci těchto mravenců se totiž stávají oběťmi kutilky rodu Clypeadon. Samice kutilek mravence paralyzují, odnášejí je do svých hnízd a kladou na ně vajíčka. Mravencovo tělo se pak stává prvním pokrmem kutilčí larvy.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější