Minulý týden ve středu, 8. září 2021, byl ve vědeckém žurnále Royal Society Open Science publikován článek o novém druhu velkého masožravého dinosaura, jehož pozůstatky byly objeveny na území Republiky Uzbekistánu ve střední Asii. Autory jeho popisu jsou Kohei Tanaka, Otabek Ulugbek Ogli Anvarov, Darla K. Zelenitsky, Akhmadjon Shayakubovich Ahmedshaev a Yoshitsugu Kobayashi. Rozhodli se pojmenovat ho Ulughbegsaurus uzbekistanensis, a zařadili jej do kladu Carcharodontosauria. Byl to velký karnivor, dosahující délky minimálně 7 metrů, možná i 7,5 až 8 metrů a hmotnosti až 1 tuny. Žil v období svrchní křídy stupně turon, před zhruba 94 až 90 miliony let. Pravděpodobně byl vrcholovým predátorem na území pozdějšího souvrství Bissekty, kde se jeho fosilie našly v 80. letech minulého století. Materiál, který byl tehdy nalezen, sestával z parciální levé části horní čelisti. Následně byl uložen do sbírek Státního geologického muzea v Taškentu, hlavním městě Uzbekistánu, a tam si ho znovu výzkumníci povšimli až v roce 2019. Od té doby byly nalezeny také další dva exempláře, z nichž jeden byl dříve přiřazen k dromaeosauridovi rodu Itemirus, který žil na území Uzbekistánu též během stupně turon. Levá maxilla, která byla holotypem, měří 24,2 centimetru na délku a 13,1 centimetru na výšku. Nález tohoto zvířete je důležitý hned z několika důvodů. Jednak pochopitelně rozšiřuje naše znalosti o fauně střední Asie v době před asi 90 miliony roky, ale zároveň také do značné míry uceluje náš pohled na carcharodontosaury. Ulughbegsaurus totiž, jak ostatně Tanaka a jeho kolegové ve vědecké práci sami uvádějí, vyplňuje geografickou mezeru mezi carcharodontosaury Evropy a východní Asie, a ukazuje také, že zástupci této skupiny teropodů byli rozšířeni prakticky po celém asijském světadílu. Je známo, že východoasijští carcharodontosauři byli fylogeneticky spřízněni s těmi gondwanskými, zatím se ovšem neví, odkud se vlastně tito velcí teropodi rozšířili do střední Asie a do Evropy. V době, kdy Ulughbegsaurus žil, docházelo k regresi Torgajského moře, oddělujícího Evropu od Asie. Území Uzbekistánu a jeho okolí tak mohlo umožňovat šíření dinosaurů z jedné části Laurasie, třeba té asijské, do druhé, evropské, a zase naopak.
Ulughbegsaurus v porovnání s menším tyrannosauroidem timurlengií. Obrázek z webu Sci-News
Rodové jméno tohoto teropoda ctí timuridského sultána Ulugh Bega (česky též uváděn jako Ulugbeg), který žil v 15. století. Byl sice vnukem a tedy i nástupcem krutého dobyvatele Tamerlána, jenž se snažil obnovit dávnou slávu Mongolské říše, ale miloval vědu, a během své čtyři desetiletí trvající vlády vytvořil v Samarkandu, druhém největším městě Uzbekistánu, významné vědecké centrum. V jeho observatoři se scházeli matematici a astronomové, a Ulugh Beg jim při jejich výzkumu pomáhal. Kromě ulughbegsaura jeho jméno nese i kráter na Měsíci, Ulugh Beigh, nacházející se na severozápadním okraji naší jediné přirozené družice. Co se druhového jména ulughbegsaura týče, odkazuje samozřejmě na zemi, ze které pozůstatky dinosaura pocházejí. Zvířaty, se kterými se Ulughbegsaurus asi před 90 miliony let na území formace Bissekty setkával, byli již zmíněný Itemirus, tyrannosauroid Timurlengia, troodontid Euronychodon, krokodylomorfové Tadzhikosuchus a Zholsuchus, savec Sulestes z řádu Deltatheroida a také dva zatím nepopsané druhy therizinosauroidů.
Za informace o ulughbegsaurovi vděčím původní studii a webu Sci-News. Údaje o Ulugh Beghovi mi poskytla česká Wikipedie. Úžasný objev, nemyslíte?
Žádné komentáře:
Okomentovat