Lidský druh je unikátní hned v několika ohledech. Jedním z klíčů našeho úspěchu je však naše schopnost domluvit se mezi sebou řečí. Komunikovat s ostatními zástupci svého druhu užitím mnoha různých zvuků, jež dohromady dávají slova a nakonec celé věty, opravdu dokážeme jen my, ačkoliv se samozřejmě zástupci velkého množství dalších zvířecích druhů též dorozumívají užitím hlasu. Experimenty dokázaly, že někteří savci, od šimpanzů po slony, jsou natolik inteligentní, že se stejně jako my dokáží rozpoznat před zrcadlem; uvědomují si, že v něm sledují svůj vlastní obraz. Je však možné, aby se zástupce jiného druhu, než toho našeho, naučil lidskou řeč? V minulosti již proběhly vědecké experimenty, které se o to snažily. Velmi dobře známý je případ Nima Chimpskyho, šimpanze, který byl vychován lidskými rodiči. Kromě umývání nádobí v domácnosti se naučil (ač teprve po přemístění do Columbia University v New Yorku) napodobovat znakovou řeč pro neslyšící. Imitoval znaky, jež před ním ukazovali jeho učitelé, ale nerozuměl gramatice a nedokázal skládat věty. Ty, které dohromady dal, by se přepsaly například jako "Grape eat Nim eat" nebo "More eat Nim"; do značné míry dávaly smysl, ač rozhodně nebyly správně poskládané, a navíc většina odborníků k pokusům s Nimem přistupovala poměrně skepticky. Gorila Koko, žijící v kalifornském Woodside, se údajně naučila rozpoznat až 1000 znaků a 2000 anglických slov. Znakům a tedy i slovům však nerozuměla, a nechápala ani anglickou gramatiku. Podobně to bylo i s šimpanzí samicí Washoe, jež strávila většinu života na Central Washington University v Ellensburgu, a naučila se asi 350 výrazů znakové řeči. Vesměs však primáti, i ti z řad našich nejbližších příbuzných, nemají schopnost řeči, a to čistě z biologického důvodu. Nedokáží mluvit tak jako my; jazyk ani zuby nemají postaveny v takové pozici, aby skutečně imitovali lidskou řeč. Mohou se naučit rozumět jednotlivým slovům a dokonce je i ukázat pomocí znakové řeči, nedokáží je však reprodukovat vlastními hlasivkami. Nebo ano? V roce 2016 byla totiž ve vědeckém žurnále Scientific Reports publikována studie Adriana R. Lameira z Durham University, který se spolu se svými kolegy zabýval tím, jakou kontrolu měl nad svým hlasem orangutaní samec jménem Rocky. Jeho výzkum ukázal, že orangutan byl schopen opakovat po člověku jednotlivé hlásky. Zvuky, jež vydával, byly Lameirem a jeho spolupracovníky nazvány "wookies", podle hustosrstého humanoidního druhu Wookieeoů z franšízy Star Wars, ke kterým patří oblíbená postava Žvejkal (Chewbacca).
Orangutan Rocky, fotografie z webu Indianapolis Zoo
Výzkum s Rockym, jehož výsledky byly v roce 2016 publikovány, byl proveden o čtyři roky dříve. V době provádění výzkumu mu bylo osm let, v době publikace výsledků byl již jedenáctiletý a blížily se jeho dvanácté narozeniny. Pochází z Indianapolis Zoo. Lameira a jeho kolegové prováděli výzkum tak, že vybrali lidského demonstrátora bez jakéhokoliv hlasového či hudebního tréninku, aby před Rockym vydával různé hlásky. Když orangutan nějakou hlásku zopakoval (například "haa"), dostal odměnu v podobě pamlsku. Demonstrátor měnil v průběhu experimentu tón svého hlasu, a Rocky pak hlásky opakoval též se změněným tónem. Jednoznačně tak šlo o důkaz toho, že orangutani jsou schopni ovládat tón svého hlasu, a měnit jej, jak se jim zachce nebo jak potřebují. Ačkoliv byl Rockyho výkon úžasný, nemusí se zdát příliš překvapivým. Obecně se totiž ví, že orangutani žijící v zajetí dokáží pískat nebo si jaksi brumlat, byť pochopitelně ne lidskou řečí. Vydávat jednotlivé hlásky pro ně není problém, ačkoliv tyto hlásky málokdy připomínají lidskou řeč, jako výše uvedený příklad. Podle primatoložky Esther Clarke z Durham University, která se věnuje výzkumu gibonů, má vokalizace primátů podobnost s vokalizací ptáků. Právě giboni jsou známi tím, že vydávají celou řadu zajímavých volání, jež se od sebe liší jen velmi málo, třeba jiným zakončením nebo intenzitou, ale právě kvůli těmto odlišnostem mají různý význam. I šimpanzi jsou schopni naučit se ovládat tón svého hlasu, jak kdysi ukázal výzkum v Nizozemí. Vždy se však jedná o zvířata žijící v zajetí. Rocky svůj hlas ovládal pouze jako imitátor, a před jedním člověkem. Věděl, co se po něm chtělo, dostával za opakování hlásek odměnu; výzkum byl prováděn v umělých podmínkách, nikoliv ve volné přírodě, kde by orangutan ani náhodou neztrácel čas s napodobováním lidského hlasu (asi by tam měl na starosti něco důležitějšího). Podle Lameiry mají zřejmě orangutani kapacitu napodobit lidskou řeč, ta je však pouze latentní, a nemohou ji rozvinout již z výše uvedeného důvodu - nedovoluje jim to anatomie jejich úst. Jejich hlasivky dokáží zvuky napodobit, lidské řeči ovšem nerozumí. Rocky letos oslavil své šestnácté narozeniny, stále žije v Indianapolis Zoo na východě USA, a zřejmě nemá ani ponětí, že se o něm před několika lety v médiích dosti psalo díky jeho fascinujícím imitačním schopnostem.
Chcete-li si přečíst Lameirův článek ze Scientific Reports, klikněte sem. Za doplňující informace vděčím webu BBC Earth a anglické Wikipedii.
Žádné komentáře:
Okomentovat