V pondělí nám oficiálně začalo léto, již se blíží konec června, jahody dozrávají, rorýsi poletují po obloze snad všude, kam pohlédnete... Nádherné období. A dnes, v pátek pětadvacátého června, je samozřejmě na čase přidat na Blogorgonopsid další Obrázek týdne - ten nejnádhernější, který jsem za uplynulých sedm dní viděl. Nemohl bych si odpustit nesdílet s Vámi toto úžasné dílo. Jeho autorem je brazilský paleoartista Julio Lacerda, jehož obrázky jsem do této rubriky zařadil již na konci roku 2018 a minulý rok na začátku října. Chci s Vámi uzavřít sázku. Když se tento Obrázek týdne stane pozadím Vaší pracovní plochy, pošlete mi na můj bankovní účet aspoň padesát korun.
Popisek k obrázku: Krátké pleistocénní léto se chýlí ke konci. Vzrostlý samec šavlozubé kočky druhu Smilodon fatalis pomalu obchází hranice teritoria smečky, kterou vede, a vydává z hrdla táhlé, hluboké, bručivé zvuky, jimiž dává potenciálním rivalům najevo, kdo je tu pánem. Není radno si s ním zahrávat. Tato šelma váží 160 až 280 kilogramů, a je mnohem silnější než současní lvi a tygři. Prozatím se žádný vyzyvatel nenašel, a majitel teritoria tak jen poklidně pokračuje ve svém hrůzu budícím vrčení. Vzduch se již ochlazuje, a slunko pomalu zapadá. Jeho zlatavé paprsky ozařují stromy, jež v příštích týdnech shodí své listoví, a dosahují až na svahy drsných, částečně zasněžených hor v pozadí. Step, na které Smilodon postává, bude zanedlouho pokryta sněhem. Tak jako v létě, i za dlouhé zimy se pak po ní budou procházet stáda bizonů, koní, velbloudů a dokonce i mamutů; mnohé z těchto býložravců šavlozubé kočky loví. Scéna je zasazena do Beringie, do prostředí někdejšího pevninského mostu mezi severoamerickou Aljaškou a asijskou Kamčatkou, v době před 30 000 lety.
Zítra se dozvíte, o kterého živočicha šlo v rámci sedmnáctého týdne kvízu "Který pravěký tvor to je?", a v týdnu příštím bude tato soutěž pokračovat! Co bude pak, to si zatím nechám pro sebe, ale mám jisté plány - myslím, že se máte, na co těšit.
Žádné komentáře:
Okomentovat